Historie
Obecná historie:
Nejstarší zmínky o mlýnu v Čeradicích máme z konce 15. století, v té době mlýn patřil pánům ze Slepotic. V roce 1498 Markvart mlýn prodal Vilémovi z Pernštejna, k mlýnu postupně přibyla i pila. Pravděpodobně v průběhu desátých let 20. století byl na levém břehu řeky Loučné vystavěn nový moderní válcový mlýn, navržený a strojově vybavený pardubickou firmou Josefa Prokopa synové. Typově podobné mlýny stojí na řece Loučné v Dašicích (z roku 1911) a v Hrušové (1912). Do třicátých let patřil Antonínu Mlejnkovi, poté jej zakoupil Petr Sahula z Chrudimi a zavedl zde mletí vykupovaných pilin na jemný prášek, využívaný při výrobě černého střelného prachu v semtínské firmě Explosia. Hrubší piliny se používaly také při výrobě umakartu a v mydlářském průmyslu (firma Kosmos Čáslav, mycí pasta na ruce Solvina). Po znárodnění se mlýn stal majetkem Dřevařských závodů Trutnov, od padesátých let ve správě Sdruženého průmyslového podniku Holice, za níž bylo původní zařízení znehodnoceno. Po roce 1989 jej získala zpět rodina původních majitelů.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn je starého založení, v 15. století byl v majetku pánů Slepotických.
1494 dle urbáře měl mlynář povinnost odvésti na zámek vykrmeného vepře, později změněno na poplatek 2 1/2 kopy grošů českých
V roce 1498 prodal Markvart ze Slepotic pusté mlýniště s dvorem Vilémovi z Perštýna.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V soupisu mlýnů z roku 1704 jsou uváděna 2 vodní kola. (RUr)
Dne 24.11.1743 je u svatby Václava Štěpánka z Čeradic svědkem Matěj Matějka, mlynář čeradický.
Matrika Dašice NOZ 1711-1764 , sign.415, str.863
Dne 7.2.1745 je u svatby Jana Jelínka z Dašic svědkem Josef Poneš, mlynář z Čeradic.
Matrika Dašice NOZ 1711-1764, sign.415, str.869
Na začátku 20. století došlo k výstavbě nového mlýna se zcela novým uměleckým složením. Stavební část i technologické vybavení navrhla a realizovala firma Josef Prokop a synové z Pardubic. (RUr)
První světová válka (1914–1918)
Do třicátých let patřil Antonínu Mlejnkovi, poté jej zakoupil Petr Sahula z Chrudimi a zavedl zde mletí vykupovaných pilin na jemný prášek, využívaný při výrobě černého střelného prachu v semtínské firmě Explosia.
V roce 1930 byl mlýn v majetku Svazu východočeských mlynářů.
Již před II. světovou válkou se zde zahájilo mletí dřevěných hoblin a pilin na prach využívaný k výrobě výbušnin ve firmě Explosia v Semtíně a na hrubší piliny používané k výrobě mycích past na ruce ve firmě Kosmos v Čáslavi. (RUr)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Matějka
- Poneš
- Mlejnek
- Sahula
Historie mlýna také obsahuje:
1743 Matěj Matějka
1745 Josef Poneš
-1930 Antonín Mlejnek
1930- Petr Sahula
1930 - Svaz východočeských mlynářů.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
