Srdce mu klape jako mlýn.
(ulmské rčení)

Nový mlýn

Nový mlýn
2
Živohošť
264 01
Příbram
Křeničná
49° 44' 55.3'', 14° 24' 9.2''
Mlýniště bez mlýna
Nový mlýn se nacházel v obci Ústí na soutoku potoka Mastníka a Vltavy. Mlýn byl v provozu až do jeho zatopení v 50. letech.
Pod hladinou Vltavy, cca ve třetině koryta
Mastník
volně přístupný

Obecná historie:

Na I. vojenském mapování se Nový mlýn nachází na Vltavě. Je tedy možné, že je zde vyobrazen mlýn původní, který zanikl. Viz ikonografie.

Mlýn zřízen z býv. solního skladiště a obilního špýcharu, patřícího velkostatku tloskovskému.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1840 Václav Smolík

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Jako ochranu před povodněni Antonín Smolík vybudoval hráze kolem Mastníku.

1884 Marie Smolíková

1921 majitel Václav Smolík (*11.9.1865), manž. Anna Smolíková (*1864) a dalších 5 osob, většinou potomstvo.

1925-1930 majitel syn František Smolík, manž. Františka

hospodářství 6 ha

1935 na 1 rok pronajat Františku Laštutykovi, ten mlýn částečně zmodernizoval, ale při odchodu část zařízení rozprodal, nadále se mlelo jen jedné stolicu

roční semelek 80q obilí

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1939/1940 námezdní kontingent 500 q pšenice a žita

14.3.1940 povodní stržen jez, od 15.3. nemohl mlít

po nezdařené provizorní opravě jez opraven díky subvenci, následně k mletí přidělkeny 1/2 Živohoště, celé Bělice a 1/2 Stranného, na základě toho dokoupeno zařízení, především druhá stolice

12.11.1941 na základě vyhlášky 386/41 zastaven provoz

po zřízení vojenského cvičiště se mlýn nacházel ve III. pásmu vuklízeného prostoru

září 1942 obnoven provoz, mlýn vykoupen německým pozemkovým úřadem, náhrada však Františku Smolíkovi vyplacena nebyla a ten po celou dobu okupace pracoval v SS-Hofu jako řadový zaměstnanec.

nájemce Adolf Spirka, stavitel lodí z Prahy-Smíchova hodlal celý mlýn přestavět na pilu a zřídit zde loděnici, nerealizováno

po skončení války okamžitě uveden do provozu

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Zůstal v provozu až do zatopení 1953.

Po zatopení vyplacena majiteli náhrada.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Smolík
  • Laštutyk

Historie mlýna také obsahuje:

1840 Václav Smolík

Antoníb Smolík

1884 Marie Smolíková

1921 Václav Smolík

1925-1935  František Smolík

1935 František Laštutyk (nájemce)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Na štítě býv. špýcharu bývala malba - znak orlice s nápisem Colloredo a dva rytíři se skříženými meči.
        Obdélníková budova, 27 dlouhá a 10 m široká, mlýnice 10 x 9 m na 3 podlažích, obytná část celá z kamene
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1884: 3 složení
            1935 část zařízení rozprodána, dál se mlelo na neúplném strojním vybavení
            1936: mlýnské stroje na 3 podlažích
            prachový vysévač
            koukolník Prokop Pardubice
            loupačka Kašpar
            válcová stolice Ganz s 2 páry válců
            pískovcový kámen žitavák prům. 0,8 m
            na horní polaze hranolový vysévač, 2 sortýry a savka
            1940 doplněno zařízení, zejména 2. stolice
            1941 plánována změna zařízení:
            namísto savky Škrlandt se žejbrem jednoduchá refoirma domácí výroby
            namísto pískovcových kamenů 0,8 m rychloběžný šrotovník Šeberle, Čelkovice u Tábora se smirkovými kameny o prům. 0,5 m
            pro uzavření mlýna nerealizováno, pouze na přímluvu vrchního rady dr. Schlée ze zemského úřadu opravena mlýnská stolice
            po znovuotevření 09 1942 Němci doplněno:
            1 dvouválcová stolice
            1943 namísto savky reforma domácí výroby
            Zaniklý
            • pila
            od 1943 budována pila, dle záměru Adolfa Spirky měl být celý mlýn přebudován na pilu, nerealizováno
            • jez
            • náhon
            Jez dlouhý 36 m, náhon dlouhý 250 m začínal u poslední chalupy v osadě Ústí, lednice byla umístěna na jižní straně budovy.
            1884 zasazeno normální znamení
            14.3.1940 povodní stržen jez, z původního jezu zůstalo necelých 16 m hrazení, provizorní oprava dřevěným hrazením nevydržela ani měsíc, opraven až na základě subvence
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1884: 3 vodní kola o prům. 3 m
            1930: 2 kola na svrchní vodu
            1) hltnost 0,072 m3/s, spád 3,5 m
            2) hltnost 0,239 m3/s, spád 2,5 m
            celkový výkon 4,6 HP
            1935: 1 kolo, max. výkon 6 HP
            1943 po instalaci turbíny vodní kolo ponecháno
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1884: 3 vodní kola o prům. 3 m
            1930: 2 kola na svrchní vodu
            1) hltnost 0,072 m3/s, spád 3,5 m
            2) hltnost 0,239 m3/s, spád 2,5 m
            celkový výkon 4,6 HP
            1935: 1 kolo, max. výkon 6 HP
            1943 po instalaci turbíny vodní kolo ponecháno
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            VýrobceMartínek a Calábek, továrna strojů, Přerov
            Popisinstalována 1943, výkon 45 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 17
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 17
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorČeněk Habart
            NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
            Rok vydání1925
            Místo vydáníSedlčany
            Další upřesněníDíl. I. - s. 238
            AutorŠárka Mašková Janotová
            NázevVodní mlýny Sedlčanska na prahu modernizace
            Rok vydání2017
            Místo vydáníSedlčany
            Další upřesněnís. 57-58

            Místo uloženíSOkA Benešov
            Název fonduOkresní úřad Benešov
            Název archiválieVodní kniha III
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signaturavložka vodní knihy číslo 54
            Místo uloženíSOkA Benešov
            Název fonduOkresní úřad Benešov
            Název archiválieVodní kniha III
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signaturavložka vodní knihy číslo 54

            Historické mapy

            Vytvořeno

            18.2.2015 15:55 uživatelem Šárka Janotová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 18.2.2015 20:11
            Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2018 20:33
            doxa (Jan Škoda) 9.2.2024 16:17