Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Názvy šesti mlýnů používané před II. světovou válkou: 1. Zemský mlýn, 2. Pekárna, 3. Gruberův mlýn, 4. Hotel Gruber, 5. Judexův mlýn a 6. Papírna.
V Seznamu vodních děl k roku 1930 není mlýn uváděn, v té době již tedy nemlel.(LR)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Na leteckém snímku z roku 1952 stojí mlýn ještě nepoškozen, zničen byl tedy až v pozdější době. (LR)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více
Bruno Kaukal Devět mlýnů:
Blízko zemského mlýna po řece se nacházely budovy mlýna č. 91. Dříve nazýván "Wefthofer Mühle", byl celým okolím později označován jen jako "pekárna". Tento název mu byl dán pravděpodobně proto, že majitel Wefthofer kromě mlýna provozoval i pekárnu, protože sedláci, kteří přiváželi svými povozy obilí ku mletí a odváželi mouku, odebírali rádi i čerstvé chleby. Ku konci 1.světové války se zde pekl ve velkém množství i komisní chléb pro vojsko. Garnisona ve Znojmě a Dolním Rakousku, dokonce až k Vídni měla býti z tohoto místa zásobována a proto se z tohoto mlýna stala "pekárna". Tento název mu zůstal zachován i když byla 1.světová válka dávno ukončena a žádný erární chléb se již nepekl. Tehdy ustala i činnost mlýna, který byl v dobrém stavebním stavu a osídlen synem Gruberovy rodiny, která obhospodařovala velký sousední Gruberův mlýn. Silnice, která vedla z Hnánic dolů k mlýnům, byla vystavena a dobře udržována jen k tomuto mlýnu, poté přešla v travnatou cestu podél "pekárny" a pokračovala až k rozbořené bráně zemského mlýna. Občas se objevilo v pekárně několik tichých letních hostů, jinak ztichlý mlýn oživovalo jen kdákání a na dálku slyšitelné kokrhání drůbeže.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
