Černoleský, Podčernoleský mlýn

Mlýn je evidován berní rulou na konopišťském panství.

1670 Podčernoleský mlýn u cihelny

1715 mlýn o 1 složení

Tereziánský katastr pak popisuje mlýn jako jednokolový s 1 stoupou. 

2. pol. 18. stol. o 1 kole se stoupou, později o 2 kolech

1795 hrabě František Josef z Vrtby mlýn o složeních prodává, 2. 1. 1796 v dražbě koupili Matěj  a Rosálie Pilátovi za 508 zl. rýn. a 30 kr., budou platit 29 1/2 kr. činže a odvádět strych ječmena do pivovaru, 15 strychů neb 22 rakouské míry žita in natura  a namísto dalších 15 strychů 25 zl. Robotní povinnost 6 dní 1  žencem. Mlynář byl povinen odebírat z panské pálenice 40 žejdlíků pálenky. K mlýnu náleží 21 strychů polí  a luk. Jelikož okolo mlýna jsou pouze panská pole, mlynář ručí za škody dobytkem nebo drůbeží. Panství opravuje pouze splav, opravy mlýna jdou na účet mlynáře. Rybník nad mlýnem byl komorní, tedy býval sloven jarního času a mlynář tudíž nedostával náhradu, dostává však náhradu, pokud je rybník vypuštěn za účelem opravy splavu.

16.6.1825 se Pilátových schovanka neteř Marie Sezimová (sirotek po krejčovském mistru) provdala za  Antonína Tobiáše z Říčan , manželé Pilátovi jí věnem přenechali mlýn a dům na Velkém náměstí v Benešově v hodnotě 400 zl. Za to si vymínili byt, stravu, krmení 1 krávy nebo 200 zl. ročně ve čtvrtletních lhůtách.

20.10.1845 manželé Tobiášovi prodali mlýn s 8 jitry 701 sáhy polí a 1 jitrem 908 sáhy luk za 4.900 zl. Františku a Kateřině Netrefovým. Kateřina Netrefová poté převzala i manželovu polovinu.

Manželé Netrefovi na mlýně hospodařili pouhé čtyři roky, František Netrefa patrně zemřel, jelikož 21. února 1852 prodala Kateřina Netrefová mlýn manželům Františku a Petronile Koubovým za 5 900 zlatých.

Manželé Koubovi drželi mlýn ve vlastnictví čtyři roky a 16. ledna 1856 jej prodali Janu Pedinovskému za 7 150 zlatých. V té době patřilo ke mlýnu: 8 jiter 108 sáhů poli, jedno jitro 908 sáhů luk a zahrad.

Jan Peclinovský se oženil s Kateřinou Maříkovou z Benešova, která se 26. dubna 1859 stala spolumajitelkou mlýna v ceně 4 725 zlatých. Společně hospodařili deset let

Po úmrtí Jana Peclinovského prodala Kateřina Peclinovská dne 13. února 1869 mlýn Josefu a Marii Magdaléně Janovským z Třeběšic za 7 500 zlatých. Ve mlýně bylo: šest násypek, pět pytlíků, železný sochor, kleště podpinací, dva voškrdy, deset špicí, dvě železná dláta, želízko, šest žejbrování, dvě tíhy, mejtnice, čtvrtce, fofrovací mlýnek, kadečka, dvě síta, truhla v mlýnici a mlynářský dvojí stroj

Manželé Janovští hospodařili 13 roků, dne 28. června 1882 prodali mlýn s hospodářstvím Josefu a Františce Mikoláškovým.

Od nich mlýn koupil 3. června 1884 majitel konopišťskéřio panství kníže František Eugen z Lobkovic.

Konopišťské panství koupil 17. března 1887 arcivévoda František Ferdinand d'Este, který zdejší mlýn nechal zrušit

Mlýn byl na konci 19. století přebudován na hájovnu. 

V 1. desetiletí 20. stol. nechal František Ferdinand mlýn přestavět na byty pro cihlářské dělníky v nové cihelně.