Nový, Vesnický mlýn

Na místě budoucího mlýna se za třicetileté války uvádí Dogarův grunt a k roku 1684 grunt Matěje Palmy. 1690 za 103 kop grošů zakoupili Václav (+1719) a Dorota (+1723) Válkovi, od roku 1721 zde hospodařili jejich děti Jan, Matrěj a Dorota.

Původní čp. bylo 4.

V roce 1749 zde v místě zpustlého Válkova gruntu, který zakoupil za 74 kop grošů, mlynář Matěj Moránský postavil mlýn. 1749 Matěji Moránskému, poddanému mistru mlynářskému, aby si na Únětické potoce pod tzv. Čihadlovským rybníčkem postavil mlýn na panském gruntě, kde předtím ještě nikdu mlýn vystavěn nebyl. Mlýn označen jako Rybniční nebo Nový. Ze mlýna platí 20 zl. roční činže.

Od roku 1769 zde hospodařila vdova Alžběta Moránská. Děti - Jan a Rozina - drželi grunt s mlýnem do roku 1771, kdy ho prodali Mikuláši Sýkorovi a Václavu Veselému. Mlelo se hlavně pro vojsko v Praze.

V roce 1773 mlýn drží Jan Žák a po něm syn Václav. Mlýn oceněn na 11.000 zl.

Od roku 1809 hospodaří vdova Kateřina Žáková, po dvou letech však mlýn prodává Františku Srpovi a Janu Panochovi za 2800 zl.

1807 Václav Muttich, nájemci 1815 František Černovský a 1819 Vojtěch Varhaník.

V roce 1853 koupili mlýn František a Kateřina Dvořákovi za 10.000 zl.

V roce 1862 Josef Rýpota za 11.700 zl.

1863 Antonín Vítek a Kateřina Veselá

V roce 1869 mlýn vlastní Josef a Kateřina Michlovi.

V roce 1878 byla na mlýn dražba, koupil jej Marek Türk a přestavěl ho na letohrádek v klasicizujícím stylu, ve kterém zřídil lázně pro návštěvníky a obyvatele roztockého letoviska. Na počátku 20. století byly přistavěny i dvě kruhové věžičky, dotvářející dnešní vzhled "zámečku". Za hrází rybníka zřídil první roztocké koupaliště a restauraci.

1898 po nezdaru v podnikání prodal letní sídlo Julii a Amálii Pelikánovým

1904 koupili Antonín a Žofie Gabrielovi, nově jej upravili

1907 koupili Teodor a Kateřina Vaňkovi

1919 koupil Moric Lobkovic s chotí, po jejich přesídlení do Prahy zůstal objekt několik let prázdný.

1926 zakoupil Jiří Zeman, statkář z Roudnicka, s manželkou Blaženou