Hlas hráčů na loutnu, zpěváků, pištců a trubačů už v tobě nikdo neuslyší, žádný řemeslník kteréhokoli řemesla se v tobě už nikdy nenajde, ani zvuk mlýnského kamene se v tobě už nikdy neozve.
(Zj 18, 22)

Koníčkův mlýn

Koníčkův mlýn
11
Ke mlýnu
Praha - Újezd
149 00
Hlavní město Praha
Újezd u Průhonic
50° 0' 45.1'', 14° 33' 9.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Dochovaný mlýn se souborem technických a obytných budov. Podle zprávy z roku 1996 se ve mlýně zachovaly zbytky původního zařízení mlýnice z poloviny 18. století.
V roce 2014 byla většina budov zbořena. Zbyla pouze památkově chráněná klasicistní brána a některé hospodářské objekty (info MgA. Marek Hájek)
2020: na místě mlýna vyrostla novostavba - volná replika původního mlýna.
Na okraji obce
Botič
11626/1-1887
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1591 Zikmund ml. Zapský přijal díl průhonického panství od bratra Fridricha ml. "s mlýnem pod vsí Oujezdem ležícím a s jezem, kde se voda na mlejn vede"

1606 zmíněn při převodu dědictví na Annu Alžbětu purkraběnku z Donína  a Zap

1616 prodej císařskému radovi Antoniovi Binagovi

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1636 "skrz lid vojenský zpustlý a vyrabovaný"

1669 zakoupila jezuitská kolej u sv. Klimenta

1672 zápis hospodářské správy klimentské koleje: "mlejn nový z gruntu v Oujezdci neb jen místo starého bejvalo, z kterého hned ročně mlynář platil do důchodu 40 zl. a darmo mlel panské obilí z obyčejného měřičného".

1680 jeuitská správa u sv. Klimenta uvažovala o prodeji statku, vypracovala jeho ocenění: "mlejn se nachází druhý, totiž oujezdecký vod dvoje složení, z něhož dává ročně 50 zl.".

1685 kolej mlýn o dvou složeních prodala Janu Jetřichu z Rummerskirchu "při mlejně oujezdeckém 2 vodní a 2 palečná kola" , další zařízení, odvádí ročně 60 zl.

1712 panství Průhonoce koupila hraběnka Kornelie Eleonora z Trautsmannsdorfu 

1718 hrabě Albrecht Maxmilian Desfours

Na dřevěním štítě letopočet 1768.

po pol. 18. stol. mlýn vykoupil Jakub Koníček

1776 prodal mlýn bratru Tomášovi

1796 Tomáš prodal svému synu Josefovi za 700 zl. "mlejn stojící stranou vesnice Oujezdce na panském potoce s dvojím složením a dvouma stoupama".

1811 jeho syn Václav, mlýn oceněn na 5581 zl. 20 kr.

1843 po Václavu Koníčkovi zdědil mlýn v ceně 4240 zl. syn Josef s manželkou Otýlií

1854 syn Josef Koníček ml. s manž. Marií

9.10.1862 vyšehradská kapitula zřídila nový rybník u Průhonic a naopak zrušila Dobřejovický rybník. Proti tomu však 28.10.1862 protestovali pobřežní mlynáři na Botiči. "Mlynářská činnost jejich byla tímto nemilosrdným skutkem naprosto zmařena, neboť mlýny, které dříve majitelům dostatečnou výživu poskytovaly, ani při šetrnosti a pracovitosti ku skromné zámožnosti nepomáhaly, staly se pouhými baráky a utrpěly značnou ztrátu na ceně." Podpepsali mlynáři František Počta z Průhonic čp. 30, František Habětín z Průhonic čp. 34 a Josef Koníček z Újezda u Průhonic.

8.11.1862 kapitula žádost zamítla se zdůvodněním, že "kapitulní mlýn na Botiči napájí se téměř pouze blízkými dolejšími prameny a vodoteky a ze zamýšleného rybníka sotva nabude většího přítoku vody, vystavěním zmíněného rybníka získají jen hoření mlýny a držitelé pobřežních luk a zahrad zelinářských".

6.11.1863 se vyšehradská kapitula rozhodla vyřešit celý spor jednou provždy a vyplatit společenstvu mlynářů přísěvek 550 zlatých v souvislosti s vystavěním rybníka v Průhonicích (rozhodnutí bylo předáno mlynáři Františku Habětínovi z Průhonic čp. 34).

1886 Čeněk Koníček

1890 Alois Koníček, mlynář v Karlíku čp. 50, syn Josefa Koníčka, mlynáře z Oujezdce u Průhonic čp. 11, a + Otilie Böswirthové z Českého Brodu

1927 Josef a Jan Koníčkovi

V roce 1930 byl majitelem mlýna  Čeněk Koníček.

1934 na hranoci parcely přistavěli kůlnu s chlévy

mlýn prodali Bedřichovi a Marii Koníčkovým

do r. 1957 rodina Koníčkova

2000 rodina Františka Zvelebila z Prahy

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Koníček

Historie mlýna také obsahuje:

po 1750-1776 Jakub Koníček

1776-1796 Tomáš Koníček

1796-1811 Josef Koníček

1811-1843 Václav Koníček

1843-1854 Josef Koníček

1854-1886 Josef Koníček ml.

1886-1927 Čeněk Koníček

1927- Josef a Jan Koníčkovi

-1957 Bedřich Koníček

 

"V některém mlýně byli mlynáři zloději, že se to nenechá ani naznačit. Ve mlýně u nás, kde byl pan otec Koníček Čeněk, dostal každý za snesitelnou cenu. Pověst o tom se roznesla  daleko široko a lidé zdaleka, až z Libuše, Modřan, Braníka, Michle, Záběhlic, Kunratic, Jesenice, Vestce a jiných a jiných obcí přicházeli k němu do mlýna za provizací. On sám házel odmítavě rukama a volal "nemám, nemůžu", pak odešel z mlýnice pryč a jeho synové hladovící kupce uspokojili a rychle se zbožím ze mlýna vypravili. Mohu bez nadsázky tvrditi, že mnoho lidí na něj vzpomíná jako na zachránce."

Josef Bibrdlík, 1917

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    03 2014
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      přízemní
      Obytná budova z cca 20 - 30. let 20. století.

      Mlýn je bez mlýnice - "Vodní mlýn Koníčkův, s omezením: bez obytné budovy čp. 2, mlýnice"
      (Seznam kulturních památek v Praze)

      1999: Mlýnský komplex má několik částí. Bezprostředně k cestě přiléhá podélná stodola. Vlevo se nachází zděná brána do objektu a zcela vlevo při nároží před zahrádkou je umístěno skladištní stavení. Proti vstupu vzadu stojí vlastní mlýn. Vpravo od něho se nachází jednopatrové obytné stavení novějšího původu.
      Budova mlýna na zadní straně dvora má sedlovou střechu, krytou šindelem a s polovalbou na levé straně, s pološtítem svisle bedněným. Přesah střechy je rámován profilovanou vyřezávanou prkennou římsou.
      Vstupní průčelí mlýna je členěno lisenovými rámy. V levé polovině je přízemí prolomeno vstupem s dřevěnou zárubní a klasovitě členěnými vraty. Vpravo je malé okénko černé kuchyně a dále vpravo při konci okno světnice s lícovou dvoukřídlou, nyní již odstraněnou konstrukcí, kde ve štuku je patrný letopočet 1822.
      Větší část prostoru mlýna zaujímá mlýnice . Ta měla dřevěný trámový strop se středním průvlakem a středním sloupem s letopočtem 1789.
      Komplex provozních, obytných a hospodářských budov Koníčkova mlýna, v němž je nejvýznamnější zděná patrová stavba s mansardovou střechou a dřevěným štítem obráceným k rybníku, uvnitř datovaná letopočtem 1768, obsahuje zbytky původního zařízení mlýnice, patrně z druhé poloviny 18. století.
      V interiéru s trámovým vstupem se dochovala pec a kachlová kamna. Úprava vnějšku pochází z roku 1828, hospodářská budova pak z 19. století. Nejmladší je dnešní obytná budova čp. 2. Brána do mlýnského areálu se segmentově klenutým vjezdem pochází nejspíš z počátku 19 století.
      xxx
      Areál vznikl nejspíš koncem 18. století. V roce 2013 byla většina budov areálu bez povolení demolována, v roce 2015-2016 vznikly na jejich místě novostavby napodobující původní stav. Původní je zachována pouze brána.
      Areál tzv. Koníčkova mlýna vznikl pravděpodobně koncem 18. století. První písemné zmínky o mlýnské usedlosti pocházejí ze 16. století, areál byl ale zničen během třicetileté války. K roku 1672 existuje další doklad o nové barokní usedlosti. Ve 2. polovině 18. století byly budova vlastního mlýna přestavována. Další stavební úpravy areálu proběhly v 19. a 20. století (datace na štítu západní budovy 1930). V letech 1946-1947 postavena v SV areálu obytná budova (čp. 2). Centrem areálu byla budova vodního mlýna. Jednalo se o objekt s mansardovou střechou, původně krytou šindelem. Na mlýnském zařízení a v interiérech byla uvedena datace 1768 a 1789. Na fasádě do dvora byl nápis s datací: W.K. 1828. Vstup do areálu byl situován od jihu, dochovanou barokní branou s vykrajovaným štítem. Na východě k bráně přiléhala velká stodola zděná z kamenného lomového zdiva, s klenutými záklenky pro vjezdy. Na SZ stodoly se připojoval drobný podsklepený přístavek. Východní stranu areálu vymezovala nižší, dlouhá, zčásti klenutá hospodářská budova. Areál v poválečné době doplnila ještě obytná budova (čp. 2), která navazovala přímo na zřícenou budovu barokního mlýna. Na západě dvůr uzavírala přízemní cihelná budova (s datací 1930 ve štítu), s postranními vjezdy. Na severu na ní navazoval přístřešek s pultovou střechou. Prohlášení hlavní budovy mlýna s mlýnicí za KP bylo zrušeno v r. 1996 (Rozhodnutí MK ČR čj. 2416/96 ze dne 18.4.1996, podle kterého má být jakákoliv nová výstavba na uvolněném místě projednána s příslušným orgánem státní památkové péče). V roce 2007 z budovy zbývaly jen ohradní zdi a zbytky vnitřního zařízení. Prohlášení obytné budovy na SV (čp. 2) za KP bylo zrušeno rozhodnutím MK 22766/2011 OPP ze dne 20.4.2011 Koncem roku 2013 byla většina budov areálu bez povolení demolována. Zachována zůstala pouze brána. Během roku 2014 začaly na místě demolovaných budov vznikat novostavby napodobující vzhled původního areálu. Dokončeno během roku 2016. Vozová kolna a snad původní sušárna, pravděpodobně barokního původu, na pozemku parc. č. 590, nebyla součástí kulturní památky (tvořila pouze její prostředí). Stavby jsou dochovány torzálně.
      Komplex provozních, obytných a hospodářských budov původně barokního vodního mlýna je ojediněle dochovaný vesnický mlýnský areál na území Prahy. Je nedílně svázán s historií katastru a tvoří významný krajinotvorný prvek.
      Objekt mlýna byl původně přirozeným centrem areálu. Dnes na jeho místě novostavba. Památková ochrana byla sejmuta v roce 1996. Demolován po roce 2013.
      V roce 2007 v době dokumentace areálu byly ještě zachovány obvodové zdi, vstupní dveře, okénka a zborcené mlýnské zařízení. Objekt demolován někdy po roce 2013 v rámci nové výstavby.
      Mlýnice měla mansardovou střechu krytou původně šindelem. Na mlýnském zařízení a v interiérech byla datace 1768, 1789. Na fasádě do dvora byl nápis s datací: W.K.
      Obytný objekt: Objekt v SV rohu areálu. Novodobá patrová obytná budova, pravděpodobně ze 40. let 20. století (původně čp. 2).
      Dvoupatrový objekt s obytným podkrovím s mansardovou střechou, navazoval na budovu mlýnice. Památková ochrana byla sejmuta v roce 2011, demolován někdy po roce 2013 v rámci nové výstavby.
      Východní hospodářská budova: Protáhlá hospodářská budova na obdélného půdorysu se sedlovou střechou. Demolována po r. 2013, dnes na jejím místě novostavba.
      Nižší podlouhlá, zčásti klenutá stavba, která na severu přiléhala k obytné budově čp. 2.
      Západní hospodářská budova: Přízemní hospodářská budova na obdélném půdorysu se sedlovou střechou a nízkým dřevěným přístavkem. Demolována po r. 2013, dnes na jejím místě novostavba.
      Přízemní vyšší budova z cihelného zdiva, od severu s připojeným dřevěným přístavkem s pultovou střechou.
      Stodola na obdélného půdorysu s polovalbovou střechou. Demolována po r. 2013, dnes na jejím místě novostavba.
      Velký objekt z kamenného lomového zdiva, s klenutými záklenky pro vjezdy a vjezdovou bránou na střední ose. Připojovala se východně na vstupní bránu.
      Brána s vykrajovaným štítem s dřevěnými dvoukřídlými vraty a vedlejší brankou. Jediná autentická stavba původního památkově chráněného areálu.
      Zděná brána s vykrajovaným štítem a segmentovým otvorem vjezdu. Původně s dřevěnými vraty, v horní části s laťovou výplní.
      • zdobený zděný štít
      • vrata, brána
      • topeniště, kamna, pec
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující torzo obyčejného složení
      Údajně zachovány zbytky původního vybavení mlýnice
      Žádná položka není vyplněna
      • náhon
      • rybník
      • akumulační nádržka
      • most, propustek
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1685: 2 kola
      V roce 1930 měl mlýn 2 stejná kola na vrchní vodu, hltnost 0,11/0,11 m3/s, spád 4,2/4,2 m, výkon 4/4 HP.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1685: 2 kola
      V roce 1930 měl mlýn 2 stejná kola na vrchní vodu, hltnost 0,11/0,11 m3/s, spád 4,2/4,2 m, výkon 4/4 HP.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorInternet, Václav Ledvinka, Petr Kovařík a Barbara Lašťovková.
      NázevÚjezd u Průhonic
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.praha-ujezd.cz/410/vitejte-v-nasi-mestske-casti/
      Datum citace internetového zdroje5.11.2012
      AutorInternet, Václav Ledvinka, Petr Kovařík a Barbara Lašťovková.
      NázevÚjezd u Průhonic
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.praha-ujezd.cz/410/vitejte-v-nasi-mestske-casti/
      Datum citace internetového zdroje5.11.2012
      AutorInternet, Václav Kostlán
      NázevKoníčkův vodní mlýn; s omezením: bez mlýnice
      Rok vydání2007
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://beta.prago.info/index.php?option=com_content&view=article&id=4822&catid=99&Itemid=99
      Datum citace internetového zdroje5.11.2012
      AutorInternet
      NázevPraha Újezd - Památky a turistické zajímavosti
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.mistopisy.cz/pamatky_praha-ujezd_6155.html
      Datum citace internetového zdroje5.11.2012
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníPraha, str. 34
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      Autorkol.
      NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - III. díl P - S
      Rok vydání2003
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 292
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorPavlína Nejedlíková
      NázevBotič v hlavní roli
      Rok vydání2024
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 33-36
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách III.
      Rok vydání2001
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 119-123

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Vytvořeno

      30.9.2012 13:38 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 31.1.2016 21:09
      Jiřík 20.10.2013 21:52
      doxa (Jan Škoda) 26.12.2024 23:08