Hartvíkovický, Kuchynkův mlýn

Hartvíkovický mlýn (Loupalův, Fialův, Kuchynkův). Hartvíkovický mlýn byl postaven nákladem vrchnosti pro mlynáře Jana a Jiřího Loupala v roce 1744. Roku 1789 byla přistavěna pila. Od roku 1809 působil na mlýně mlynář Jiří Loupal mladší, který u mlýna postavil dva kříže. První kříž z roku 1838, který stál před mlýnem, byl při napouštění přehrady přemístěn na louku k tzv. Hartvíkovické pláži

Druhý kříž z roku 1855 je v Hartvíkovicích před farou. Po smrti Jiřího Loupala prodala vdova po mlynáři mlýn za 3500 zlatých Josefu Fialovi. Po něm byl na mlýně jeho syn Josef s manželkou Terezií. Josef Fiala byl člověk podnikavý, pro větší pohon mlýna zakoupil lokomobilu a zařídil sklad mouky v Náměšti nad Oslavou a Rosicích. Ve mlýně zařídil obchod se spotřebním zbožím. Po Josefu Fialovi celý majetek převzal v roce 1890 jeho švagr Josef Krška. Po roce koupil mlýn Josef Kuchynka, mlynář z Rakšic.

Po něm vlastnil mlýn syn Vincenc Kuchynka, který v době 1. světové války mlel lidem tajně a vystavoval se tím velkému nebezpečí. 

Mlynář Vincenc Kuchynka zemřel v roce 1940 a od té doby se stala majitelkou jeho manželka Marie a ta nechala obytnou budovu přestavět a mlýn zakrátko předala synovi Rastislavovi, který byl posledním mlynářem na Hartvíkovickém mlýně. Mlýn byl poháněn turbinou a měl kamenné složení. Mlela se zde pšenice, žito, šrotovalo se obilí a dělaly se kroupy.

V roce 1950 byl z moci úřední zastaven a v roce 1970 zatopen přehradou.