Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn v 16. století patřil mlynáři Petru Spálenému.
1578 Petr Mlynář (Spálený?), žalován Šimonem Chalupou z Čáslavi pro dluh za uhynulého vepře
1683 Jakub Spálený oo s Evou dc. Jindřicha Vokáčka, měšťana a radního z Kutné Hory (doplnila Eva Brixi)
-1788 Václav Zelenka z Kutné Hory
1788- Josef a František Pavalovi z Hudeckého mlýna
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1870 mlýn vyhořel.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Téměř po celé minulé století patřil mlýn rodině Dospivově, proto je jmenován i Dospivův. Jeho majitel měl měl velké zásluhy za 2. světové války, kdy město a okolí zásoboval moukou a výborným chlebem – a navíc, jak pamětníci připomínají, za velmi nízkou cenu. Také na tomto mlýně 50. léta ukončila provoz. Na tomto mlýně se v letech 1941 - 45 vyučil Bohumil Kroužil, který pamatuje, že v těch letech byl majitelem mlýna František Dospiva a pekárnu vlastnil jeho bratr Josef Dospiva.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Spálený
- Dospiva
- Mlynář
- Zelenka
- Pavala
Historie mlýna také obsahuje:
16. stol. Pert Spálený
1578 Petr Mlynář
1683 Jakub Spálený
-1788 Václav Zelenka
1788- Josef a František Pavalovi
20. stol. - rodina Dospivova
1939 - Josef a František Dospiva (RR)
Zajímavý případ Petra Mlynáře, řečeného Spálený, který koupil vepře od Šimona Chalupy a měl mu za něj dodatečně doplatit 5 kop grošů českých. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se v říjnu 1578 Petr neobrátil na kutnohorskou městskou radu, aby se za něj přimluvili a on nemusel za tohoto vepře dotčených 5 kop platit, protože vepř zemřel. Šimon, ale takovýto důvod k nedoplacení částky nepřijal, takže 11. prosince psal Petr znovu, že vzhledem k úmrtí vepře, odmítá cokoliv dalšího platit. Pokud by Šimon trval na zaplacení, měl se dostavit před kutnohorského rychtáře 7. ledna 1579. Jestli se Šimon skutečně dostavil a jak celá věc dopadla se již nedovídáme, protože další psaní v této věci v registrech zaznamenáno nebylo.205 N
(Z register vyčetla Eva Brixi)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
