Úvodem následující krátké statě o obyvatelích Pekelného mlýna bych rád uvedl, že některá data jsou pouze odhadnuta na základě jiných souvisejících dat a nemusí být zcela správná. V této souvislosti nemusí být zcela správné také některé uváděné rodinné vazby. Přece jen zde hovoříme o událostech a lidech, žijících před několika sty léty a z tehdejších jednoduchých zápisů v matrikách někdy není přesná interpretace možná. Prosím tedy čtenáře o shovívavost a přistihnou-li mě při omylu, prosím je o sdělení správných údajů. Rád svůj omyl napravím k užitku budoucích čtenářů.
První zmínka o mlynářích v Podhoří je patrně v Registrech loučných a kopaniných, vzniklých kolem roku 1530. Hovoří se zde o Jiříkovi Mlynáři z mlýna a mlýna pilného, a také o Bernardu Popovi z druhého pilného mlýna. 1) Až o sto let později nalezneme o místních mlynářích podrobnější zmínky v matrikách.
Jakub Mynář, zvaný Pekelný První zmínka o jeho přítomnosti na Pekelném mlýně
* odhad 1610 je z roku 1653 při příležitosti narození jeho syna Tomáše.
oo odhad 1640 Eva Jakub Mynář pravděpodobně pocházel z budoucího
+ odhad 1680 rozsáhlého rodu mlynářů Kašpaříků ze Lhotky.
Jiřík Mynář, zvaný Pekelný syn Jakuba Mynáře
* odhad < 1644 matrika N začíná 1644 a zápis o narození Jiříka v ní není
oo 11. 9. 1667 Mariana dcera Jiří Koczagner ze Středolesí
+ => 1697 ještě v r. 1697 existuje záznam o jeho kmotrovství v Podhoří
společně s manželkou Marianou
Současně s Jiříkem Mynářem se v následujících létech v matrikách obce Podhoří objevují další mlynáři, ne u všech však lze s jistotou tvrdit, že pracovali na Pekelném mlýně.
V katastru obce Podhoří je dnes pouze bývalý Pekelný mlýn, asi 2 km severně nad obcí. V dobách Jakuba Mlynáře (a ještě o sto let dříve) bývaly na Podhoří mlýny dva, v 18. století už to byly mlýny čtyři. Kromě mletí a šrotování obilnin využívaly instalované technologie i k pohonu pily.
V matrikách obce Podhoří tedy najdeme kromě záznamů o mlynářích z Pekelného mlýna (Podhoří č. 31) i jména mlynářů, působících na ostatních podhorských mlýnech. Tito mlynáři ale také možná mohli působit například na nedalekých dvou mlýnech v obci Jezernice, stojících 2 km jižně od Podhoří na stejné říčce Jezernici jako Pekelný mlýn (č. 17 - Kašpaříkův mlýn a č. 27 - Gogelův mlýn). Další blízký mlýn byl v obci Hrabůvka č. 11 na Uhřínovském potoce, provozovaném rovněž mlynáři z rodu Kašpaříků. Jejich historie a obsazení mlýnů mlynáři Kašpaříky je popsáno na www.samalovi.cz, počínaje stranou 240 (v současnosti (jaro 2016) připravuji drobné změny a upřesnění).
1667
Jakub Trexler - v zápisu o narození jeho dcery Veroniky je uvedeno „mlynář z Podhoří“. V matrikách se ve 2. polovině 17. století objevují ještě další jména mlynářů z Podhoří, například Proczkar, Zanáška či Weis. Nelze však, stejně jako u Jakuba Trexlera, jednoznačně určit jejich spojitost s Pekelným mlýnem.
1670 - 1672
Jiřík Krosman (jeho příjmení je v matrice v zápisu o narození dcery Rosiny v roce 1670 zkomoleno), později uváděn jako Gros a také Grosman. Působil na Pekelném mlýně.
1677
Pavel Mynář - možná jde o Pavla, nar. 30. 7. 1646, Velká, syna Jury Mynáře, nar. 1607, Velká.
Pavel provozoval mlynářské řemeslo také na Podlesném mlýně (nad Lhotkou), (1670 - 1680) a od roku 1683 snad až do roku 1704 v Hrabůvce. Působil na Pekelném mlýně.
1689
Václav Kašpařík, nar. 1649, Lhotka, syn Martina Mlynáře ze Lhotky. Působil na Pekelném mlýně.
Někdy v 70. létech 17. století přichází do obce Podhoří z libavských kopců, z obce Velká Střelná, (Gross Waltersdorf) Georg Schworcz, nar. odhad 1640. Přesnější údaje nelze dohledat, tehdejší matriky neexistují. Patrně už tehdy sebou přivádí svého syna, rovněž Georga, nar. odhad 1670, a možná i další potomky.
V polovině 18. století žije na Podhoří, blízkém Veselíčku či Středolesí několik rodin sedláků či zahradníků (tehdejší výraz pro chalupníka s trochu větším pozemkem) s příjmením Schworcz (v některých matričních zápisech také Schvorcz, Schwortz či dokonce Schortcz - patrně podle momentálního uvážení příslušného církevního činitele, konajícího zápis do matriky, o nejsprávnější podobě německého tvaru tohoto příjmení). S největší pravděpodobností to všechno byli blízcí příbuzní Georga Schworcze, přesné tehdejší rodinné vazby by šlo jen obtížně (zdali vůbec) dohledat. Každopádně v průběhu 18. století se někteří členové těchto rodin stávají mlynáři, někteří i na Pekelném mlýně.
Georg Schworcz starší
* odhad 1640
oo odhad 1670
+ 1697 - 1704
Georg Schworcz mladší
* odhad 1670
oo 24. 7. 1704
+ 10. 5. 1739
Josef Schworcz
* 2. 4. 1720
oo 11. 10. 1739
+ < 1767
Georg Schworcz mladší se stává mlynářem a v roce 1704 si bere za manželku Mariannu, dceru Jiříka Grosmana. Toho Jiříka Grosmana, kterého jsme na Pekelném mlýně zaregistrovali už v roce 1670. V tu dobu patrně opouští Pekelný mlýn Jiřík Mynář, zvaný Pekelný (možná umírá) a majitelem (či jen nájemcem) se stává Georg Schworcz mladší. S manželkou Mariannou žije na Pekelném mlýně 34 let a v roce 1738 si coby vdovec bere za manželku Rosinu Martinkovou z Radíkova. Toto manželství trvalo jen krátce, ani ne za rok Georg Schworcz mladší umírá.
Pekelný mlýn přebírá jeho syn Josef, který zde působí patrně do 60. let 18. století (nepodařilo se dohledat datum jeho úmrtí, každopádně se tak stalo před rokem 1767).
Joannes Schwartz
* 1735 výpočet dle údaje v Z matrice
oo < 1768
+ 17. 4. 1801
Ve druhé polovině 18. století, patrně okolo roku 1768, přichází na Pekelný mlýn Joannes Schwartz, původně zahradník a později, po převzetí Pekelného mlýna, možná i mlynář (všimněme si změny příjmení). Nepodařilo se dohledat konkrétní vazbu na Georga mladšího - Joannes mohl být třeba jeho synovcem, pocházejím z Podhoří či některé blízké vesnice. Mohl však pocházet i z některé vsi Libavska.
Známe přesné datum Joannesova úmrtí (1801) a z něj lze dovodit rok 1736 jako datum jeho narození. Matriky obce Podhoří začínají rokem 1735, nicméně je možné, že se narodil i před tímto datem nebo v některé obci mimo drahotušskou farnost, jejíž matriky jsem důkladně prošel a žádný zápis o Joannesovu narození nenašel. Stejně tak se nepodařilo dohledat datum jeho svatby, což podporuje teorii o příchodu Joannese do Podhoří z jiné farnosti.
V průběhu 2. pol. 18. století přicházejí na Pekelný mlýn i další mlynáři - předpokládám, že většinou šlo o syny Joannesových nebo Georgových bratrů či bratranců (Antonín, František), jejichž obživou bylo sedlačení či jen obdělávání kousku půdy, patřícího k chalupě. Jak dlouho se ten který mladý mlynář na Pekelném mlýně zdržel, neumím říci, dost možná často pouze po dobu, než sám zvládnul mlynářské řemeslo a odešel jinam.
Anton Schwartz
* 21. 5. 1772
oo 24. 9. 1799
+ 11. 8. 1842
Posledním známým mlynářem na Pekelném mlýně byl Joannesův syn Anton. Nevím, jak dlouho po Antonově úmrtí zůstal Pekelný mlýn v majetku či nájmu Schwartzů. Každopádně ještě v roce 1848 se na Pekelném mlýně narodil Anton, vnuk posledního mlynáře Antona a syn jeho dcery Theresie, nar. 1810.
Georg Schworcz starší přišel na Pekelný mlýn z Gross Waltersdorfu, tedy z prostoru, který je dnes vojenským cvičištěm, nazývaným Libavá. Lze tedy předpokládat, že i on, stejně jako naprostá většina tamějšího obyvatelstva, byl Němcem. Nebylo by to nic neobvyklého, v obcích na severním okraji Moravské brány byli tehdy Němci z chudých hornatých oblastí dnešní Libavé docela silně zastoupeni. Mimochodem, jedna z linií mých předků pochází ze samého středu Libavska.
Kdo byl vlastníkem Pekelného mlýna ve 2. polovině 19. století a ve století dvacátém, to jsem nezjišťoval. Dnes Pekelný mlýn slouží k rekreačním účelům.
Prameny:
1) www.podhori.cz/historie
2) Matriky
Otakar Šámal, březen 2016
