Historie
Obecná historie:
Za dnešním Kojeneckým ústavem na Nových Sadech, na umělém náhonu vyvedeném z hlavního toku řeky Moravy v místech jejího esovitého zaoblení a regulovaném mohutným jezem, se od vybudování olomoucké tereziánské pevnosti nacházel na jedné straně náhonu měděný hamr (pozdější č. 58) a na druhé straně pak od r. 1759 městská papírna (pozdější č. 58). Obě zařízení byla v druhé polovině 18. stol. přebudována na mlecí obilní mlýny.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Dne 6.3.1762 se zavázal František Semler, že vybuduje na místě zničeného měděného hamru (fungoval zde od r. 1747) mlecí obilní mlýn v hodnotě 3500 zl., který bude mít čtyři složení a jeden kašník, za což bude odvádět městu roční nájem 650 zl. Tak se také stalo, Semler však hned následujícího roku zemřel a tak tento mlýn "na velké straně" převzala jeho žena Justina. Ta se po několika letech samostatného vedení r. 1775 mlýna vzdala ve prospěch svého nového manžela Josefa Schitka. Ten pak držel mlýn až do r. 1804, kdy ho na základě smlouvy z 21.12. přenechal Josefu Prachtlovi (Brachtlovi) za 30.000 zl. V rodině Prachtlů mlýn zůstal i nadále a dosavadní nájemce ho 6.3.1824 přenechal svému synovi Josefu Prachtlovi, který zde působil jako mlynář do r. 1845, kdy mlýn s veškerým příslušenstvím odstoupil své ženě Barboře.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Vznik mlynářské živnosti
Podle kupní smlouvy z 25.6.1886 získal mlýn Jan Bartošek se ženou Marií a mlýnu se od té doby začalo říkat Bartoškův. Kolem r. 1900 mlýn vyhořel a r. 1901 dostal Jan Bartošek povoleno vybudovat nový mlýn. V rámci regulace řeky Moravy byl mlýn i s veškerou vodní silou regulačním fondem vykoupen za 300.000 Korun, zbořen a kupní smlouvou z 29.3.1910 bylo právo vlastnictví pozemku vloženo na Fond na regulaci řeky Moravy.
Na jaře roku 1902 se zřítila zadní strana mlýna. V té době jej vlastnil mlynář Bartošek.
Podle Lidových novin to bylo v r. 1911.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Semler
- Schitko
- Prachtl
- Bartošek
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
