Menu
Uživatel
Hledat
Sign in | Sign up
Blázen jde přímo jako mlýnský osel.
(německé přísloví)

Rackův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie
Rackův mlýn
9
Brankovice
683 33
Vyškov
Brankovice
49° 9' 34.2'', 17° 8' 14.3''
Mlýniště bez mlýna
Budova mlýna zničena.
na okraji obce, 275m SV od kostela
Litenčický potok
nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1675-76 - Jiří Zelinka, brankovský mlynář kmotrem v Kloboukách, Krumvíři a Bohumilicích (LZ)

1778  Antonín Doležal
1787 - František Doležel (uveden jako kmotr ve Chvalkovicích, MZA, Chvalkovice 12590, sn. 11) (mGh)

1826 Petr Doležal

1830 mlýn koupil Karel Racek

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Jaroslav Racek (1851-1899) s Františkou roz. Pištělákovou (1870-1940)

1901 po smrti Jaroslava Racka se vdova Františka znovu provdala za Antonína Vytáska (1866-1951), mlynáře z Kamenného mlýna

1926 Karel Racek (*1898, syn Jaroslava) s Marií roz. Říhovou z Nemochovic (*1905)

mlýn přestavujíá a modernizují, stává se z něj jeden z nejmodernějších mlýnů na Bučovicku

doplnil MŠr:

s. 7 - V obci také v té době (pozn. MŠr. - za první republiky) fungovaly dva mlýny, Pěnicův a Rackův mlýn. V Pěnicově mlýně probíhaly letní slavnosti a celé hospodářství bylo na vysoké úrovni. Avšak Pěnicův mlýn neunesl konkurenci zmodernizovaného Rackova mlýna, začal ztrácet zákazníky a během druhé světové války zanikl. Rackův nově přestavěný mlýn byl v celém okolí nejmodernější a dobře prosperující. Po roce 1948 však nastaly určité těžkosti a komplikace v otázce vedení mlýna a na počátku 50. let byl mlýn násilně zrušen.

 

Zdroj: Slezáčková, Martina: Nářeční slovní zásoba řezníků v obci Brankovice a jejím nejbližším okolí. Bakalářská práce. Ústav českého jazyka, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2014, s. 7.

1930 Antonín Vytásek

1935 Karel Racek

za války K.Racek několikrát vězněn

1947 Karel Racek

na poč. 50. let mlýn uzavřen

1956 budovu převzal syn Antonín (*1927) s Marií roz. Popelkovou (*1929)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Doležal
  • Vytásek
  • Racek
  • Zelinka
  • Doležel

Historie mlýna také obsahuje:

1675-76 - Jiří Zelinka
1778  Antonín Doležal
1787 - František Doležel

1826 Petr Doležal

1830 Karel Racek

-1899 Jaroslav Racek

1901-1930 Vytásek Ant.

1926-1947 - Karel Racek (RR)

Rodiná kronika: Majitel byl Jaroslav Racek (+1898), syn (Wofganga +1891 a Francesky +1895). Jeho vdova Frantiska 1870-1950 si vzala Antonina Vytaska 1866-1951. Antonín Vytásek předal mlýn Karlu Rackovy, synu své manželky Františky z prvního manželství, který byl poslední mlynář. (Moje babička Františka měla 2 děti z prvního manželství (Karla a Marii Rackovy) a 4 děti z druhého manželství (Jaroslav, Ludmila, Antonín a Jindřich Vytásek).

Emailem poslal Georg Vytásek

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    Architektura

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        • náhrobky, pamětní desky

          Technologické vybavení

          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          • jalový žlab
          • odtokový kanál
          Asi 800m před mlýnem celý potok převeden do náhonu (není použit odběr části vody z potoka). Teprve voda z jalového přepadu teče přirozeným korytem.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV r. 1930 1 kolo na svrchní vodu, průtok 156 l/s, spád 5.40m, výkon 7.3 k.s.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV r. 1930 1 kolo na svrchní vodu, průtok 156 l/s, spád 5.40m, výkon 7.3 k.s.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky

          Prameny

          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 13, str. 25
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 13, str. 25
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorSlezáčková, Martina
          NázevNářeční slovní zásoba řezníků v obci Brankovice a jejím nejbližším okolí.
          Rok vydání2014
          Místo vydáníFF MU Brno
          Další upřesněníbakalářská práce
          Odkazhttps://is.muni.cz/th/399452/ff_b/Bakalarska_prace_Slezackova.pdf
          Datum citace internetového zdroje23.8.2016
          AutorAlois Kleveta
          NázevMlynářský sborník Bučovicka, Slavkovska a Vyškovska
          Rok vydání2021
          Místo vydáníVyškov
          Další upřesněnís. 16

          Žádná položka není vyplněna

          Ikonografie

          Základní obrázky

          Za budovou stával mlýn. Dnes zbořený, červenec 2013, © viz mapy.cz

          Historické mapy

          I. voj. mapování, mlýn a vodní dílo, 1764-68, © www.oldmaps.geolab.cz
          II. voj. mapování, mlýn a vodní dílo, 1836-52, © www.oldmaps.geolab.cz
          III. voj. mapování, mlýn a vodní dílo, 1876-78, © www.oldmaps.geolab.cz
          Císařský povinný otisk, mlýn, 1826, © www.archivnimapy.cuzk.cz
          Císařský povinný otisk, mlýn a vodní dílo, 1826, © www.archivnimapy.cuzk.cz
          Indikační skica, mlýn, 1826, © www.archivnimapy.cuzk.cz
          Indikační skica, mlýn, 1826, © www.archivnimapy.cuzk.cz
          Letecký snímek, mlýn a vodní dílo, 1953, © www.kontaminace.cenia.cz
          Letecký snímek s hranicemi parcel, mlýn a část vodního díla, 2009, © www.kontaminace.cenia.cz

          Historické fotografie a pohlednice

          Před mlýnem, nedatováno, © autor neznámý
          Rodina mlynáře Vytáska, nedatováno, © autor neznámý
          Rackův mlýn před zbořením, nedatováno, © autor neznámý
          Pohled na mlýn, 1930, © Alois Kleveta - archiv
          Karel a Marie Rackovi, 1940, © Alois Kleveta - archiv
          Poslední mlynář s mlynářkou, nedatováno, © autor neznámý
          Antonín a Marie Rackovi, 1960, © Alois Kleveta - archiv
          Dobová pohlednice, 1932, © neuveden

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Náhrobek Antonína Vytáska, 2015, © Alois Kleveta, (Prvky na obrázku: náhrobky, pamětní desky)

          Současné fotografie - vodní dílo

          Jalový přepad. Pohled od jihu k severu. Voda dodnes protéká korytem náhonu (potok je do něj převeden). Bezprostředně za jalovým přepadem je náhon zasypán (pozice fotografa)., 27.4.2020, © Žatecký Dušan, (Prvky na obrázku: náhon)
          Jalový přepad. Pohled od jihu k severu., 27.4.2020, © Dušan Žatecký, (Prvky na obrázku: jalový žlab)
          Jalový přepad. Pohled od západu. Vpravo zemina kterou je zavaleno pokračování náhonu., 27.4.2020, © Dušan Žatecký, (Prvky na obrázku: náhon)
          Jalový přepad od severovýchodu. uprostřed vývařiště., 27.4.2020, © Dušan Žatecký, (Prvky na obrázku: jalový žlab)
          Pohled z koruny jalového přepadu k východu - na začátek jalového žlabu., 27,4,2020, © Dušan Žatecký, (Prvky na obrázku: jalový žlab)
          Stavidlo v trase náhonu, několik desítek metrů jižně od jalového přepadu. Pohled k severu., 27.4.2020, © Dušan Žatecký, (Prvky na obrázku: náhon)
          Stavidlo v trase náhonu, několik desítek metrů jižně od jalového přepadu. Pohled k jihu., 27.4.2020, © Dušan Žatecký, (Prvky na obrázku: náhon)
          Jihovýchodní roh rybníka od severovýchodu. Rybník je vedle náhonu - neprotéká jím voda ke mlýnu. JV roh je nejnižším místem rybníka, pouze v něm je stavidlo pro přívod a zároveň odvod vody. Z levého dolního rohu fotografie k pravému hornímu rohu vede hráz mezi rybníkem (vpravo) a tmavším korytem náhonu (vlevo)., 27.4.2020, © Dušan Žatecký, (Prvky na obrázku: náhon)
          JV roh rybníka, pohled od severu. Stavidlo mezi náhonem a rybníkem., 27.4.2020, © Dušan Žatecký, (Prvky na obrázku: náhon)
          Pohled ze dna rybníka směrem k severu. V pozadí severní hráz rybníka., 27.4.2020, © Dušan Žatecký
          Pohled od JV rohu rybníka k jihu, do prostoru před lednicí. Místo lednice je obezděno primitivně zastřešenou kůlnou(?). Budova mlýna stávala vlevo od lednice., 27.4.2020, © Dušan Žatecký, (Prvky na obrázku: náhon)
          Pohled (od severozápadu) do prostoru těsně před lednicí., 27.4.2020, © Dušan Žatecký, (Prvky na obrázku: náhon)

          Autoři

          Vytvořeno

          11.1.2016 22:42 uživatelem Dušan

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 17.8.2018 09:01
          Radomír Roup (Radomír Roup) 25.6.2018 11:15
          doxa (Jan Škoda) 21.10.2022 13:56
          srubarski (Michal Šrubař) 23.8.2016 13:29

          Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

          Horní, Klášterní, Cisterciácký mlýn; Obermühl, Joischmühle, Jochesmühle

          Horní, Klášterní, Cisterciácký mlýn; Obermühl, Joischmühle, Jochesmühle           velká karta

          Konrádův, Opárenský mlýn; Wünsche-, Deutschemühle

          Konrádův, Opárenský mlýn; Wünsche-, Deutschemühle           velká karta

          Stanský, Znamenáčkův mlýn

          Stanský, Znamenáčkův mlýn           velká karta

          Strnadovský mlýn

          Strnadovský mlýn           velká karta

          Peckův mlýn; Schöppamühle

          Peckův mlýn; Schöppamühle           velká karta
          Reklama