Při rekonstrukci státní silnice a při výstavbě kamenného mostu přes Skalici u Nerestec pracovalo mnoho cizích dělníků. Po práci někteří dělníci navštěvovali nedaleký Bernatovský mlýn. Mlynář Josef Spálenský se při večerních vbesedách často chlubil, jak veliké má peněžité částky na věna svých dcer. Několik dělníků ze stavby mostu se domluvilo, že se mlynářových peněz zmocní, třeba násilím. Před půlnocí 8. listopadu 1814 vnikli lupiči do mlýna a týráním mlynáře si vynucovali jejich vydání. Ztýrali i přítomnou mlynářku a ucpali jí ústa, aby nemohla křičet. Všechno to viděl čtrnáctiletý mlynářův syn, jemuž se podařilo ze mlýna utéci. Spěchal do Krsic pro pomoc. Šturmoval o půlnoci zvonkem na místní kapličce. Když lidé přiběhli do mlýna, zjistili, že mlýn stojí, mlynář je mrtev a mlynářka v bezvědomí.
Při vyšetřování případu padlo podezření na krsického šenkýře Dražana, který žil s mlynářem v nevůli a hlavně proto, že se zjistilo, že čerstvě uříznutá lísková hůl, nalezená ve mlýně, byla uříznuta na Dražanově zahradě. Když se však zjistilo, že v inkriminovanou dobu byl šenkýř na posvícení v Tochovicích, musel být propuštěn. Na případ se pomalu zapomnělo.
Praví pachatelé zlločinu byli zjištěni až po letech vlastně náhodou, když se ve vsi Březí na jižním Písecku vyšetřoval jiný případ a když se při výslechu pachatel krsického zločinu náhodně podřekl.
(Paměti Františka Košty z Plíškovic)
