Všichni jdou se svým pytlem do mlýna.
(benátské přísloví o smrti)

Baňkův mlýn

Baňkův mlýn
348
U Brodu
Slaný
274 01
Kladno
Slaný
50° 13' 47.6'', 14° 5' 27.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Objekt původně renesančního mlýna byl v r. 1869 po požáru přestavěn (neorenesanční průčelí mlýna z r. 1869 je památkově chráněno). V době hospodářské krize jej v r. 1884 koupil statkář Václav Baňka z Třebíze. Mlýn, znovu upravený v roce 1908, byl později poháněn nejen parním strojem, ale vodním kolem o průměru tří metrů.
poblíž centra města u rybníka Brod nedaleko kostela sv. Gotharda
Červený potok
36175/2-4069
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Renesanční objekt byl v roce 1869 po požáru přestavěn, stavebníkem byl tehdy Josef Fischer. V roce 1884, v době hospodářské krize, koupil mlýn (od hraběte Martinice?) bohatý statkář Václav Baňka z Třebíze, pozdější starosta Slaného v l. 1905-1911. Mlýn, znovu upravený v roce 1908, byl později poháněn nejen parním strojem, ale i prvotním médiem – vodou, která dopadala na vodní kolo o průměru tří metrů. Voda sem proudila náhonem od vodárny na Fortenském předměstí přes rybník Brod, který byl před regulací podstatně větší než dnes, a odtud klenutým kanálem k mlýnskému kolu, od něho pak kanálem a strouhou zpět do Červeného potoka.

1908 Václav Baňka, položeno normální znamení

V roce 1915 na mlýně působil mj. mlynář Jan Bečička, kterému se zde 1.8.1915 narodila dcera Marie. 

1930 František Moravec

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bečička
  • Moravec
  • Baňka

Historie mlýna také obsahuje:

1884-1908 - Václav Baňka

1930 František Moravec


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • předbělohorské období do roku 1620
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Dům čp. 348 je jediným pozůstatkem renesančního mlýna, přestavěného v klasicismu a po požáru v r. 1869. Architektonicky hodnotné je též neorenesanční průčelí.
      Bývalý mlýn je situovaný ve východní části města při Slánském potoku, východně od kostela sv. Gotharda. Dům je umístěný rovnoběžně s cestou. Jednopatrová budova postavená na obdélném půdorysu je krytá sedlovou střechou. Průčelí orientované směrem do ulice je opatřeno bohatě zdobenou devítiosou fasádou, s tím že půdní polopatro je členěno do 18 okenních os. V přízemí bosovaném rytými linkami jsou dva vstupy, hlavní situovaný na střední osu a vedlejší vstup umístěný v první ose vpravo. Pravoúhlé vstupy lemuje šambrána. Ostatní osy jsou okenní, s vysokými dřevěnými okny dělenými do tabulek. Reprezentativně zdůrazněné patro prolamují vysoká půlkruhově zaklenutá okna, s křídly členěnými do tabulek a paprskovitě členěným segmentem. Střední osu nad hlavním vstupem akcentuje balkón, s kuželkovou balustrádou, vysazený na kamenných krakorcích. Jednotlivé osy oddělují pilastry. Půdní polopatro pročleňuje 18 nízkých oken opatřených žaluziemi, které jsou vzájemně oddělené pilastry. Jednotlivá podlaží oddělují vysazené odstupňované kordonové římsy. Vše ukončuje několikanásobně odstupňovaná hlavní římsa. Dvorní průčelí je hladké, členěné okny a pavlačí, nesenou litinovým dekorativními konzolami a umístěnou v patře. Na starší fotodokumentaci je pavlač vidět i ve zvýšeném přízemí. Předmětem ochrany bývalý mlýn čp. 348 a pozemek parc. č. st. 522/1.
      Budova mlýna stojí svojí západní fasádou u ulice. Bezprostředně s budovou nesouvisí žádné domy, ačkoliv podle zbytků na jihu budovy co dá usuzovat, že původně okolo mlýna domy stály. Východní průčelí se otevírá do prostoru vymezeného okolní­mi silnicemi a z východu a jihu Slánským potokem, který teče od bývalého mlýna asi 50 m daleko. Tento prostor je zarostlý zelení, okolo potoku i stromy. Bezprostředně před domem je na východě malý prostor dvora, vymezený železným drátěným plotem, a před ním plocho zpevněná štěrkem, na kterou se dá vjet po příjezdu ze silnice okolo severního štítu budovy.
      Vlastní budova je přibližně obdélníkového půdorysu, rovnoběžná se silnicí. Je podsklepená, patrová, se sedlovou střechou z tašek esovek, Zdivo je pravděpodobně ci­helné, Je opatřena světle šedou vápennou omítkou. Terén se okolo budovy k východu svažuje. Rozdíl úrovní umožňuje vstupovat do sklepa přímo z prostoru dvorka, Vlastní sklep jo rozdělen na několik úseku samostatnými vstupy, Do nejrozsáhlejší části vedou jednokřídlé nové dřevěné dvoře v ocelové zárubni, nad kterými je široký a nízký prosvětlovací otvor, za dveřmi podlaho klesá o kamenný stupeň. Prostor sklepa začíná chodbou rozdělenou půlkruhovitými klenebními pasy na tři části. V před­ní části je levá stěna chodby pouze příčkou pod klenebným obloukem, ve které jsou prkenné dveře. Ve střední části se z chodby otevírá za klenebným pasem prostor na levé straně. Poslední část chodby je zúžená stěnou vyzděnou pod dělícím klenebným pasem, ve které je ponechán otvor s půlkruhově zaklenutým nadpražím no pravé straně od vstupu, 2 této časti chodby vedou nalevo v příčce pod klenebným pasem dvoje dveře. Pravé do malého obezděného prostoru, levé vedou do rozsáhlého prostoru, který jde nejprve zprava okolo obestavěné sklepní místnosti. Za ní se rozšiřuje až k západnímu okraji domu a jde pod celou budovou. Tato část sklepa je rozdělena ši­rokými stlačenými klenebnýni pasy no několik menších prostor sklenutých do stěn a klenebných pasů plackami, z jednotlivých prostor vedou okénka nad chodník, v přední části jsou tyto prostory propojeny segmentově zaklenutým okenním otvorem s prostory přístupnými se střední části vstupní chodby, zdivo celého sklepa i klenby jsou cihelné, omítané vápennou omítkou. Podlaho přední části je betonová, v zadní časti chodby a v navazujících prostorách nižší, z cihelných dlaždic, Zadní část sklepa má vysoké stropy, místy až okolo 3,5 m Na levé straně střední části přístupové chodby sklepa se vstupuje do přibližně čtvercového prostoru, který dále pokračuje za dřevěnými dveřmi chodbou kolno k průčelí. Z přední části chodby je přístup prkennými dveřmi do místnosti, která jde u východního okraje domu až k chodbě kolmé na průčelí. Tyto prostory jsou opět řečeny stejně. Na pravé straně východní fasády je další vstup do dvou sklepních prostor za sebou, oddělených příčkou pod klenebným pasen. V přední části je nový betonový trámový strop, protože se zde původní klenby propadly. Zadní část je zaklenuta původní valenou klenbou. Další sklepní prostory sloužící původně mlýnu jsou na levé části východní fasády. Terén v této části je v současnosti asi o metr výše než terén dvora. V těchto místech bylo původně mlýnské kolo. Do mlýnských prostorů vedou dvoje dveře. Levé, již v přízemním přístavku na jihu budovy, jsou nové, dřevěné, do ocelové zárubně. Za ni­mi je rozsáhlá prostora s částečně betonovou podlahou. V současnosti je rozdělena na chodbu v pravé části a laťkami oddělené sklepní koje nalevo. Ve středu podlahy jsou betonové PZD desky. V jejich místech byly původně vantroky. Strop místnosti je prkenný. Nad ním je již půdní prostor. Druhé dveře do mlýnských prostor vedou již do patrové budovy. Původně tato prostora sahala dolů až na úroveň okolních sklepů. Dnes je spodní část nepřístupná. Zbytek nad dřevěnou podlahu a rovněž strop je dřevěný. Ze dvora jsou přístupné ještě další menší prostory. V rizalitu na severu je přístupný záchod a pod venkovním válcovým schodištěm je rovněž další sklepní prostor.
      Do přízemí budovy se vstupuje dvoukřídlými dřevěnými výplňovými dveřmi s nadsvět­líkem ve středu západního průčelí. Ze dveřmi prochází přes celou šířku domu chodba, která ústí ve dvorním průčelí rovněž dřevěnými menšími dvoukřídlými dveřmi nad světlíkem. Před dveřmi jsou dva stupně, které klesají na úroveň dřevěné pavlače, nesené litinovými volutově stáčenými konzolami, která jde na sever od dveří. Na jihu klesá betonová rampa ke dveřím původně do mlýnských prostorů. Přímo proti dveřím klesá válcová hmota, okolo níž jde venkovní točité schodiště na úroveň dvora. Stupně jsou kamenné, vetknuté do zdí. Zábradlí je plné, omítané. Střední vál­cová hmota dnes končí v úrovni pavlače. Původně pokračovala nahoru a vytvářela sklad na mléko. Z pavlače je přístupný pouze suchý záchod, který vystupuje na konci pavlače z průčelí budovy.
      Chodba je rozdělena na tři stejně dlouhé časti. přední část je oddělena dvoukříd­lými dřevěnými výplňovými, v horní části prosklenými dveřmi s vysokým nadsvětlíkem. Ve středu z chodby vybíhá na sever kamenné pravotočivé schodiště přibližné podkovovitého tvaru. Zábradlí má z litinových sloupků spojených dřevěným madlem. Schodiště nemá podesty a ústí přímo do chodby. Chodba má podlahu z keramických dlaždic. Strop je klenutý valenou klenbou se zrcadlem ve středu klenby, Zrcadlo je rozděleno na tři části klenebními pasy mezi jednotlivými díly chodby. Z chodby vedou v každé části po obou stranách jedny dveře. Tyto prostory slouží jako byty, na levé straně od vstupu vedou dveře do dvou místností za sebou. Na zadní navazuje zprava další místnost, z ní šly původně dveře do dalších dvou místností, které byly přístupné z konce chodby. Všech pět místnosti spolu se schody, které vystupují zleva z chodby, vyplňovalo severní část budovy. V prvních dvou místnostech s okny do ulice jsou stropy klenuté neckovými klenbami do I profilu. V přední místnosti jde 5 polí kolmo na průčelí, v zadní 4 pole rovnoběžně s ulicí. V této místnosti bylo zazděno okno do štítu i spojovací dveře do další místnosti se středním štítovým oknem. Stropy všech místností kromě prvých dvou jsou ploché, podlahy jsou prkenné, někde nahrazené dřevotřískami a PVC. Z pravé strano chodby vedou nejprve dveře do dvou propojených místností vedle sebe. Prvá místnost má rovněž vstup z chodby, má plochý strop a je bez oken. V první místnosti s okny do ulice je opět neckový strop kolmý k fasádě. Podlahy jsou prkenné. Poslední dveře na pravé straně­ chodby vedou do jedné místnosti s plochým stropem a oknem do dvora. Druhé okno z této místnosti bylo zazděno. Podlaha je prkenná. Zbývající tři místnosti jižní strany slouží agitačnímu středisku. Dovnitř jsem se nedostal. Místnosti jsou pravděpodobně průchozí, v patře jižního přístavku mají nové PVC. Přední místnost s oknem do ulice má opět strop z neckových kleneb rovnoběžných s uliční fasádou. Dal­ší místnost nemá okna. Poslední má dvě nová okna do dvora. Poslední prostor pří­zemí je sklad v jižním přístavku, přístupný plechovými dveřmi z ulice. Podlahu i strop má prkenný. Patro je řešeno podobně. Schody ústí opět na chodbu, její třetina u ulice je opět oddělena stejnými dveřmi, nad ulici je z chodby přístupný balkón. Z druhé strany vede na pavlač. Strop je zajímavý. kasetový, vytvořený pravděpodobně z I profilů kolmých na chodbu, jejichž pásníce vystupují nad vnitřní omítku, pásy rovnoběžné s chodbou jsou pravděpodobně jen v omítce. Sever­ní část patra byla původně stejná jako v přízemí. Je v ní opět pět místností okolo schodiště, které byly rozděleny na dva byty. První byt má dvě místnosti do ulice a třetí ve středu severního štítu. Na druhý byt zbyly dvě místnosti s okny do dvora. Do bytu se vstupuje z pavlače do místnosti u štítu, která byla rozdě­lena na malou chodbu a vlastní místnost, podlahy jsou prkenně, stropy ploché, dve­ře dřevěné výplňové do dřevěných zárubní. Jižní část patra obsahuje čtyři míst­nosti, vždy dvě a dvě přístupné dvoukřídlými dveřmi z krajních částí chodby, mezi předními místnostmi jsou obezděné dvojramenné dřevěné schody na půdu, přístupné ze střední části chodby rovněž dvoukřídlými dveřmi. Podlahy místností jsou opět dřevěné, stropy ploché.
      Půda přístupná po dřevěných schodech tvoří jeden prostor s vysokou atikou, ve které jsou osvětlovací žaluziová okénka. Krovy jsou bez vazného trámu s vrcholovou a mezilehlou vaznicí. Střídají se dva druhy vazeb. V prvním typu jsou vaznice spojeny dvěma spojenými trámy, které jsou ve třetinách šířky půdy do podlahy opřeny sloupky. Druhá vazba nemá vodorovný trám opírá do podlahy přímo vaznice, včetně vrcholové. Ze sloupků jdou šikmo do vaznic dále zavětrovací pásky. Podlaha půdy je topinková.
      Hlavní západní průčelí jde směrem do ulice. Je členěno osmi okenními osami a ve středu jednou dveřní osou. U terénu začíná vystouplým zděným soklem, ve kterém jsou nízké široké otvory do sklepa. Okna přízemí jsou dřevěná, dvojitá, čtyřkřídlá, spodní křídla jsou dělená na polovinu. Omítka pod úrovní oken je hladká, mezi okny a nad nimi až k mohutné kordonové římse je členěna na vodorovné pruhy, které jsou okolo oken ukončeny svislou drážkou, která tvoří okolo oken rám, stejně jako okolo vstupních dveří. Před dveřmi jsou dva žulové stupně a omítané okrajové zídky.
      Místo posledního okna na pravé straně vedou další dvoukřídlé dřevěné, v horní části prosklené dveře do původního krámu. Dnes je zde agitační středisko. Nad vstupními dveřmi z průčelí vystupuje balkón, nesený čtyřmi konzolami, zdobenými volutami, zábradlí balkonu je z kamenných kuželek, rohové sloupky jsou jednodušší, kvádro­vé, madlo je rovněž kamenné kryté plechem. Okna patra jsou v dolní části stojná jako do přízemí. Shora na ně navozuje půlkruhová část členěná půlkruhem ve středu a dále dvěma paprskovitě navazujícími laťkami. Okolo oken jsou šambrány. Na bal­kon vedou s chodby patra dvoukřídlé dřevěné dveře s rovněž půlkruhovým nadsvětlíkem. Okna jsou rámována jednoduchými plochými pilastry, které jdou mezi kordonovými římsami nad přízemím a nad patrem. Na krajích u štítů je omítka zdobená nárož­ní rustikou.
      Do půdy jde 18 sdružených oken. Mezi okny jsou střídavě užší a širší lizény spoju­jící kordonovou římsu nad patrem a hlavní římsu. Okna jsou jednokřídlá z dřevěných žaluzií. Sdružují se vždy po dvou s úzkým sloupkem uprostřed. Na pravé straně prů­čelí pokračuje přístavkem mlýnské budovy krytým valbovou střechou. Z jihu jsou zdi přístavku ubourané. Na jeho fasádě jsou pouze plechové jednokřídlé dveře s prahem asi 50 cm nad chodníkem. Jižní štít je holý, pouze omítaný, severní je rozčleněn dvěma trojicemi oken stejných jako na západním průčelí, mezi kterými jde kordonová římsa. Krajní okno do přízemí a pravé okno do patra jsou zevnitř zazděno. Omítka této fasády je téměř celá opadaná.
      Východní dvorní průčelí je hladké, omítané vápennou omítkou bílé barvy, na pravé části budovy vystupuje v přízemí a patře dřevěná pavlač nesená v patře litinovými konzolami, v přízemí konzolami kamennými. Rovněž zábradlí je litinové, složené ze sloupků ve střední části rozvětvených do ozdobné mříže. Sloupky jsou spojeny železným madlem. Povleče končí na severu na nově přistavěném rizalitu, ve kterém jsou suché záchody přístupné z pavlače dřevěnými dveřmi. Na východ jdou ze zácho­dů malá obdélná okénka, Rizalit končí asi 2 m pod hlavní římsou pultovou střechou krytou asfaltovou lepenkou. Ve středu průčelí před dveřmi do chodby vybíhá válcové vnější schodiště klesající na úroveň dvora, na jihu z domu vybíhá přízemní pří­stavek původní mlýnské budovy. Průčelí přístavku je členěno u terénu vstupními pl­nými dveřmi a pod střechou třemi malými úzkými okénky do půdy. Střecha je valbová, krytá bobrovkami.
      Do patrové budovy vedou v přízemí a patře stejná čtyřkřídlá dvojitá dřevěná okna. Spodní křídla jsou rozdělena na tři části. Na pravé straně od dveří vedou do pavla­če vždy čtyři, na levé straně v přízemí tři a v patře rovněž čtyři okna. Nad pavla­čí střecha výrazně přesahuje průčelí. V levé části je průčelí u střechy zakončeno hlavní římsou. V pravé části je spodní stěna předsazené střechy pobita prkny. Pod římsou jde do půdy osm úzkých vysokých otvorů s předsazenými žaluziemi. V pravé třetině této části vede do půdy dveřní otvor. Pod předsazenou střechou nad pavla­čí je do půdy pět nízkých širokých otvorů rovněž se žaluzií. U terénu je na fasádě několik dveří do půdních prostorů.
      Budova je zanedbaná, fasády opadávají, mlýnu rovněž uškodila asanace okolní zástav­by, se kterou byl spjat, a zasypání náhonu a mlýnského kola,
      ing. arch. Pavel Fojt, 1989
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • pavlač, balkón
      • dveře
      • okno
      • vrata, brána
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          • normální znamení
          1908 položeno normální znamení se iniciálami VB (Václav Baňka)
          Voda ke mlýnu přiváděna potrubím pod silnicí a odtékala dál směrem pod Slánskou horu.
          StavZaniklý
          Popis
          StavZaniklý
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,257 m3/s, spád 3,23 m, výkon 7,19 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorVíšek Václav
          NázevVencovy pindy - Slaný, 2. část
          Rok vydání163
          Místo vydání
          Další upřesněníčlánek z internetu
          Odkazhttp://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/slany-2cast.html
          Datum citace internetového zdroje28.6.2016
          AutorVíšek Václav
          NázevVencovy pindy - Slaný, 2. část
          Rok vydání163
          Místo vydání
          Další upřesněníčlánek z internetu
          Odkazhttp://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/slany-2cast.html
          Datum citace internetového zdroje28.6.2016
          AutorHušáková, Ivana – Přibyl, Vladimír
          NázevSlaný. Zmizelé Čechy.
          Rok vydání2011
          Místo vydáníNakladatelství Paseka, Praha – Litomyšl
          Další upřesněníkniha
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorNPÚ - Památkový katalog
          NázevÚSKP 36175/2-4069 Slaný, bývalý mlýn čp. 348
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníčlánek z internetu
          Odkazhttp://pamatkovykatalog.cz/?element=2316241&mode=parametric&indexId=36175%2F2-4069&action=element&presenter=ElementsResults
          Datum citace internetového zdroje28.6.2016
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 36
          AutorIrena Veverková
          NázevCo zůstalo z vodních mlýnů
          Rok vydání2013
          Místo vydáníSlaný
          Další upřesněnís. 23
          AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
          NázevVodní mlýn
          Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-14538011
          Datum citace internetového zdroje07 2025

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Ostatní

          Vytvořeno

          12.2.2016 17:43 uživatelem srubarski (Michal Šrubař)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 5.10.2016 13:08
          doxa (Jan Škoda) 5.5.2025 21:39