Historie
Obecná historie:
Vodní mlýn v Přepeřích byl doložen I. vojenským (Josefským) mapováním z let 1764-1768. Ve zděné podobě mlýn přetrval až do požáru v roce 1888. Po požáru byl obnoven v letech 1905-1906 podnikatelem Karlem Kopalem.
Do požáru v roce 1884 šlo o zděný panský obyčejný mlýn s trojicí vodních kol. Po požáru byl mlýn postaven jako umělecký, patrový. Mlýn byl v provozu i v letech druhé světové války, fungoval do sedmdesátých let 20. století. Mlýn byl značně stavebně změněn.
Firma Karel Kopal, automatický mlýn a mechanická tkalcovna a šlichtovna v Přepeřích u Turnova, byla zapsána do obchodního rejstříku roku 1907. Továrna vznikla přestavbou starého panského mlýna u mostu přes Jizeru. Do mlýna vedl nad jezem náhon, k pohonu sloužila Francisova turbína o výkonu 240 HP. V přízemní budově mechanické tkalcovny sídlily po roce 1948 n. p. Pojizerské bavlnářské závody Semily, od roku 1968 Kolora, závod 06. V roce 2007 ještě sloužila jako tkalcovna, k roku 2011 již budovy u řeky hledaly nového nájemce. Mezi lety 2016-2018 byla část doprovodných utilitárních budov mezi mlýnem a tkalcovnou a u mostu zbourána. V roce 2019 pak byla na vodním díle dokončena stavba nové MVE Přepeře II (arch. Boris Šonský) s výtvarným dílem "Vodní svět" od Heshama Malika.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1624 Svijanský urbář: "Mlýn přepeřský o čtyřech kolách moučných pronajímá se ročně za 17 korců pšenice a 200 korců žita. Dále vykrmení 10 vepřův." Vrchnost povinna udržovat mlýn a jez a bezplatně dovážet kameny.
Augustin Rezler provdal dceru za mlynáře Josefa Horáčka, Horáčkové zde byli až do roku 1852.
1852 za 20.000 zl. koupil Jan Burjánek, dříve majitel usedlosti čp. 18 v Přepeřích
Mlýn byl v r. 1874 na prodej. Koupil ho 1875 Augustin R. Freudenberg, druhdy knihař v Liberci, později majitel velkostaku Navarova. Mlýn vybavil nový stroji a pronajímal jej. (RR)
Nájemci: Šmíd, Bernard, John
1884 mlýn do základů vyhořel, jelikož Freudenberg po nešťastných spekulacích zkrachoval, nebyla obnova možná.
30.6.1899 torzo mlýna s jezem koupila za 15.000 vídeňská akciová společnost pro elektrotechnický průmysl. Dala opravit jezem poškozený jez, ale novou stavbu již neuskutečnila a vše prodala Karlu Kopalovi, obchodníku v Turnově.
1905 Karel Kopal postavil na mlýništi automatický mlýn, přikoupil od souseda část zahrady a přistavěl tkalcovnu s elektrickým pohonem.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna a tkalcovny Karel Kopal.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Freudenberg
- Kopal
- Rezler
- Horáček
- Burjánek
- Šmíd
- Bernard
- John
Historie mlýna také obsahuje:
Augustin Rezler
-1852 Josef Horáček
1852-1874 Jan Burjánek
1875-1899 Augustin R. Freudenberg
Nájemci:
Šmíd
Bernard
John
1905-1939 - Karel Kopal (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- podpis mlynáře
- reklama, inzerát
