Trávnický, Soukenický mlýn

pol. 14. stol. majitel Racek Knotek

jeho syn mlýn zdědil a 1377 prodal měšťanu Mikuláši Hengrlovi  za čtyři kopy grošů ročního nájmu s podmínkou, že v jeho majetku musí zůstat nejméně po tři roky. kdyby ne, připadne zpět Knotkovi

Mikuláš Hergrle na mlýně vytrval, jeho syn 12. května 1388 stvrdil, že místní farář bude dostávat z mlýna jednu kopu grošů ročního platu

poč. 15 stol. rod Cetléřů

Prvnější držitelé toho mlýna byli podle ustanovení z r. 1432 povinni, každou sobotu od nešpor a v neděli po celý den vodu z mlýnské strouhy do rybníka sladovníků (Trávníka) pouštěti.

1437 Jan Řepinský, Cetléřův zeť, prodává mlýn bez příslušenství Petru Kočkovi, který roku 1440 k němu připojil i dvě chalupy Cetléřových a 1447 27 jiter pozemků.

1447 mlýn získává lovčí Václav Cetléř

1462 Václav Cetléř prodává mlýn mlýn Otmarovi ze Žatce

1465 mlýn se vrací Mikuláši Cetléřovi, synu lovčího

1470 Mikuláš Cetléř prodává mlýn Jiřímu Novákovi

1473 Jan Řepínský prodal mlýn s dvěma chalupami Vackovi a Jiřímu Novákovi za 110 kop gr.

1473 jelikož mletí sladů bylo soustředěno do Bosáku, byla při Trávníku pořízena soukenická valcha, aby soukeníci nemuseli dojíždět až do vzdáleného Řepína.

1473 Vacek a Jiří Novák  nechali nad mlýnem zřídit velký rybník Trávník na místě louky Jana Řepínského. Napouštěn byl z mlýnské strouhy,  což zůstávalo na dobré vůli mlynáře.

1487 po Vackově smrti přešla první polovina rybníka na obec, druhá polovina po Jiříkově smrti 1500.

R. 1490 od Jiřího Nováka koupilo 9 zámožnějších soukeníků mlýn a i se dvěma chalupami jej obratem za 100 kop míš. přepustili rychtáři Jiřímu Těžkému. Při mlýně pořídili valchu, která tu byla ještě v polovici 17. století. Vantroka při tom mlýně byla vždy о 1/4 lokte nížeji, než u ostatních mlýnů, a jestliže některé kolo zaraženo bylo, musil mlynář na prázdno pustiti, aby se dolejším mlynářům vody jinam nesráželo. (Zdroj: F. Levý)

podmínkou bylo, aby ten kdo v mlýně zasedne, nechoval víc než 10 slepic a kohouta

soukenické konsorcium drželo mlýn až do konce 16. stol.

Strouha mezi panským a trávnickým mlýnem, o niž roku 1557 obci s soukeníky rozepře vznikla, sluje podnes (r. 1874 – pozn. MK) „soukenická“, a koželuzi měli v ní na třech místech pohodlí k močení kůží.

Václav Sedlčanský přijal díl na trávnickém mlýně od Kláry po soukeníku Havlovi a roku 1560 ho pustil Jiřímu Malému, Janu Rejčkovi, Janu Malinovskému a Pavlu Černému.

konec 2. pol 16. stol. Jan st. Malinovský a Jan Rejček

1591 Malinovský odkázal svůj díl vnuku Janu ml. Malinovskému, od něhož jej 1595 koupila bába (vdova po Janu st.) Anna Mariana s mužem svým Václavem Píseckým

Polovice Rejčkova přešla na syna Šimona a od jeho vdovy na její příští manžele - Jana ml. Grylla (1595) a Augustina Malinovského z Hlavačova (1600)

Roku 1611 vykoupil primas Aug. Malinovský z Hlavačova od Václava Píseckého z Třebska díl jeho na tom mlýně za 200 kop a po 4 letech díl Simona Rejčka za 200 kop, „tak že mu náležel celý mlýn, který ještě ku konci 16. stol. soukeníků jich vlastní se byl jmenoval. Malinovský odkázal jej manželce své Barboře a nevlastní dceři Alžbětě, provdané Salátové, která jej r. 1658 obci, ta pak, poněvadž jej pro důležité potřeby držeti nemohla, roku 1660 Janu Rafaelovi Galydesovi z Rosendorfu postoupila, který naň při koupi 434 zl. složil. (Zdroj: F. Levý)

 5. března 1625 Augustin Malinovský odkázal jej manželce své Barboře, rozené Kerbicové, a nevlastní dceři Alžbětě, provdané Salátové, která jej r. 1658 postoupila obci, ta pak, poněvadž jej pro důležité potřeby držeti nemohla, roku 1660 Janu Rafaelovi Gallidesovi z Rosendorfu postoupila, který naň při koupi 434 zl. složil. Synu Pavlovi a jeho manželce Sibylle odkázal 400 kop a čtvrtý díl mlýna, o ten však již v roce 1627 přišli, jelikož nebyli schopni splatit půjčku 57 tolarů od nevlastní matky Barbory. (Zdroj: F. Levý)

od Gallidese získává rod Rudlofů

zpět do majetku obce, ta jej pronajímá, pachtýř platí ročně 20 zlatých a 36 korců žita

konec 18. stol.  nájemce Václav Renč za 350 zl. a 35 korců žita

4. listopadu 1773 město prodalo mlýn za 350 zl. r. a 20 zl. r. a 35 korců žita ročníčinže Janu Ciplovi

1841 Antonín Plechatý

1849 dle zákona o vyvazení majetku se mlynář vykoupil od činže a emfyteutických dávek a byly mu postoupeny pohraniční grunty, s tím, aby v pořádku udržoval břehy při potoce neb rybníce, jakož i sousední cestu

1870 rozhodnuto, že nad mlýnem bude zbudováno nádraží Buštěhradské dráhy, Hospodářský spolek v Rakovníku proto pojímá záměr vybudovat mezi mlýnem a nádražím akciový cukrovar a mlýn s přilehlými pozemky vykupuje

1875 mlýn spojen s cukrovarem

Poté, co byl po povodni 1872 zrušen pískem a zeminou zanesený Trávnický rybník, využíval mlýn vodu z Cukrovarského rybníka. Po roce 1883 došlo i k přeložení a napřímení Rakovnického potoka.