Růžkovský, Štěpánův mlýn, mlýn pod kostelem

Mlýn patřil řádu Křížovníků sv. Jana v Manětíně, kteří získali zdejší újezd asi v r. 1187 a zřídili v Manětíně svou komendu. Klášter stál v západní části dnešního zámku. Součástí majetku johanitů byl i mlýn, kteří  ho provozovali do r. 1420, kdy Zikmund Lucemburský dal celé Manětínsko jako zástavu Hynku Krušinovi ze Švamberka (někde uváděn Bohuslav ze Švamberka)

1459 Bohuslav ze Švamberka prodal mlýn zákupním právem mlynáři Vojkovi za 7,5 kopy grošů, on a jeho, potomci budou ročně odvádět vrchnosti 1 kopu. Vlastník mlýna nesmí zadržovat vodu na válení suken.

V husitských válkách mlýn poškozen.

4. ledna 1464 mlynář Vojek prodal Štěpánův (původ názvu není znám) mlýn mlynáři  Petru Němci (národností) za 16 kop grošů dobrých, protože neměl dostatek prostředků na opravy.

1550 Jeroným Šlik, od roku 1548 držitel manětínského panství, prodává Růžkovský mlýn s polnostmi, lukami a rybníky  městu Manětínu, které jej dosud drželo v nájmu,  za 15 kop grošů

1562 - uváděna mlynářka Anna Růžková

1564 od Jiřího Růžka koupil Štěpán Růžek za 300 kop gr. míš., k mlýnu náleží mj. valcha

1623 mlynář Vít Částka prodal mlýn městu

mlynář a radní Štěpánek odmítl přestoupit na katolickou víru, byl za to na zámku uvězněn, neúspěšně se pokusil o útěk a  měl být v poutech dopraven do Plzně, což v Manětíně vyvolalo vzpouru a obléhání zámku, povstání bylo krvavě potlačeno vojskem, povolaným z Plzně, následně zde všichni přestoupili na katolictví

22. září 1712 požár města, mlýn odolal

1862 Josef Eret (62 let) s manželkou Kateřinou (41 let)

u jižní strany mlýna přistavěna kovárna

1866 - mlýn v provozu

1907 - mlýn upraven na obytný dům na základě schválení městské rady, přistavěno podkroví