Historie
Obecná historie:
Vodní mlýn čp. 68, nazývaný Pekelský mlýn (Höllmühle), byl vystavěn patrně v sedmdesátých letech 19. století podle návrhu neznámého architekta v údolí na levém břehu potoka Velká Trasovka (Trasovska Bach) asi 1,5 kilometru severozápadně od vsi Protivec (Protiwitz). Mlýn byl nazýván rovněž Nový mlýn (Neumühle) a později také Dolský Mlýn (Grundmühle). V držení mlýnu se vystřídaly mlynářské rodiny Stallů a Schafferhansů, posledním majitelem Pekelského mlýnu čp. 68 před rokem 1945 byl Josef Zimmerhackl.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války nebyl již provoz mlýnu obnoven a nevyužívaný areál postupně chátral. Na počátku 21. století provedl soukromý vlastník JUDr. Pekárek celkovou přestavbu zdevastovaného areálu bývalého mlýnu na rekreační objekt.
Jaroslav Vyčichlo, http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/protivec-pekelsky-mlyn
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Zimmerhakl
- Zimmerhackel
- Stalla
- Schafferhans
Historie mlýna také obsahuje:
1930 Josefa Zimmerhaklová
1945 Josef Zimmerhackl
2000 JUDr. Pekárek
Protivec - Pekelský mlýn viz. http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/protivec-pekelsky-mlyn
Vodní mlýn čp. 68, nazývaný Pekelský mlýn (Höllmühle), byl vystavěn v 70. letech 19. století v údolí na levém břehu potoka Velká Trasovka asi 1,5 km severozápadně od vsi Protivec (Protiwitz). Po roce 1945 nebyl již provoz mlýnu obnoven a nevyužívaný areál postupně chátral. Na počátku 21. století provedl soukromý vlastník celkovou přestavbu zdevastovaného areálu na rekreační objekt.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
První smírčí kříž ze žuly se nachází na východním okraji obce u cesty do Chyše. Je usazen naproti usedlosti čp. 82 a má na čele vyrytý zřetelný obraz zahnuté šavle ve vodorovné poloze. Podle místní legendy má připomínat souboj mlynáře a řeznického tovaryše, který skončil smrtí obou soků. Druhá verze pak vypráví o faráři a pekaři, kteří se pozabíjeli pro nedorozumění při hře v karty. Pro první verzi ale hovoří to, že v ose kříže je vidět vysekaný kruhový otvor o průměru 22 centimetrů, což dokládá fakt, že je kříž zhotovený z mlýnského kamene.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/smirci-krize-v-obci-protivec-na-zluticku
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
