Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
V minulosti patřil mlýn k hoštickému panství, jednalo se o mlýn vrchnostenský. Podobně jako u ostatních mlýnů se neví, kdy vznikl, snad ve 14. století.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1689-1694 mlynář Rudolf Dražka (KP)
1696-1699 mlynář Vavřinec Sedmihradský (KP)
Roku 1720 měl mlýn tři složení. Zpráva z doby raabizace hoštického panství uvádí, že mlýn kolem roku 1780 koupil do emfyteutického vlastnictví mlynář Václav Kučera (musel platit činži a sám opravovat jez, mlýnskou stoku a mlýn).
Minimálně od roku 1724 do roku 1870 se nezměnila mlýnská složení.
1837 Kajetán Kučera
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Roku 1849 hospodařil na mlýně v Dolním Poříčí Vojtěch Trejbal .
1860 Vojtěch Trejbal, mlynář (MR)
Od něj převzal mlýn syn František Trejbal a to roku 1891. Ten ale zřejmě špatně hospodařil, neboť roku 1894 přišel mlýn do dražby. (Odhadní cena 8377 zl. - RR). Koupil jej Václav Pazderník. Ten jej o dva roky později prodal Matěji Bílému, který prý hospodařil dobře (alespoň to poznamenává pozemková kniha Dolního Poříčí).
Snad tomu napomohlo i to, že roku 1903 byl přes Otavu v Poříčí postaven dřevěný most a tím byl zajištěn snadnější přístup ke mlýnu. Most byl ale velkou vodou roku 1911 stržen a nahrazen úzkou dřevěnou lávkou.
Roku 1881 měl mlýn na spodní vodu tři mlýnská složení a krupník.
První světová válka (1914–1918)
Roku 1924 byl v Poříčí vystavěn most z velké části železný, ale u pravého břehu dřevěný. Dřevěná část byla posléze také zničena.
Roku 1919 byla ve mlýně nainstalována Francisova turbína o spotřebě 2,8m3 vody za vteřinu a výkonu 31 HP. Ta od roku 1931 poháněla elektrárnu, která zásobovala elektřinou Dolní i Horní Poříčí a později navíc i tři odlehlé samoty. Roku 1931 byla nahrazena silnější Francisovou turbínou o spotřebě vody 3,53 m3 za sekundu.
1930 Matěj Bílý
Roku 1945 došlo ke znárodnění vlastní elektrárny a začlenění do Jihočeských elektráren.
Roku 1955 se přes řeku překlenul most železobetonový. Ve 20. století byly na mlýně tři mlýnské stolice. Provoz mlýna byl zastaven za socialismu roku 1954. Provoz elektrárny na dlouhou dobu skončil roku 1960.
Po roce 1989 došlo k obnovení provozu, mlýn je v soukromém vlastnictví.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kučera
- Pazderník
- Bílý
- Dražka
- Sedmihradský
- Trejbal
- Voruba
Historie mlýna také obsahuje:
1689-1694 Rudolf Dražka
1696-1699 Vavřinec Sedmihradský
1780 Václav Kučera
1837 Kajetán Kučera
1849 Vojtěch Trejbal
1891 František Trejbal
1894 Václav Pazderník
1896 Matěj Bílý
1930 Matěj Bílý
1939 - pravděpodobně Václav Jelínek (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: