Menu
Uživatel
Hledat
Sign in | Sign up
Když mlynář nemluví o mouce, tak mluví o pytlích.
(německé přísloví)

Horní mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie
Horní mlýn
59
Českolipská
Osečná
463 52
Liberec
Lázně Kundratice
50° 41' 47.1'', 14° 54' 52.7''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn vedený pod čp. 59 stál při dnešní silnici Českolipská, ve směru na Chrastnou po levé straně v místě bývalé benzínové pumpy. Zanikl někdy po 2. světové válce.
uprostřed města
Ploučnice
volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1651 Soupis poddaných podle víry - v Osečné uvedeny 3 další nelokalizované mlynářské rodiny:

1) mlynář Elias Miller (37), manželka Alina (30), syn Jeremiáš (12), všichni nekatolíci

2) mlynář Jakub Jaška (50), manželka Anna (60), oba nekatolíci

3) mlynář Jan Khastner (60), manželka Krystýna (56), dcera Anna (24), všichni nekatolíci

Mlýn je vyobrazen už na I. vojenském mapování z období 1764-1768, dále na Císařském povinném otisku  a Indikační skice, obojí z let 1823-1846.  Na Indikační skice má 2 vodní kola, na Císařském povinném otisku je vyobrazeno pouze jedno. 

Majitelem mlýna v r. 1843 byl Ferdinand Rutha. (EN)

V roce 1930 je jako mlynář uváděn Fr. Rutha.

 

27.03.1943 Franz Swoboda

(doplnil Ernst-Peter Winter)

Někdy v poválečném období mlýn zanikl.

Na leteckém snímkování v roce 1953 již mlýn nestojí.

V místě mlýna fungovala benzínová stanice, dnes již nefunkční.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rutha
  • Swoboda
  • Svoboda

Historie mlýna také obsahuje:

1930 Fr. Rutha

1943 Fr. Swoboda

Franz Swoboda se narodil 26.4.1895 v Olešně (Mšeno) a ve sčítání lidu z roku 1910 je uveden jako mlynářský učeň v Zakšíně 1 (Bukovecký mlýn). Při sčítání lidu v roce 1921 je uveden jako mlynář ve vlastním podniku v Jítravě. Žije se svým tchánem, hostinským Franzem Kühnelem, v Jítravě 18. Pokud byl v Jítravě jen jeden mlýn, musí být myšlen mlýn Jítrava. Při křtu svého syna Wilfrieda je pak uveden jako mlynář v Görsdorfu (Loučná) 92. Dne 18.7.1931 se naposledy objevuje jako mlynář v Loučné. Poté pracuje jako mlynář ve Franzensdorfu 123 (04.09.1936) a v Bad Kunnersdorfu, okres Liberec (27.03.1943).

(doplnil Ernst-Peter Winter)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    Architektura

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        Dle údajů v materiálu "Mlýny v Osečné" byl mlýn dřevěný, poměrně rozsáhlý s dvojicí vodních kol.

            Technologické vybavení

            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,062 m3/s, spád 4,2 m, výkon 2,25 HP.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,062 m3/s, spád 4,2 m, výkon 2,25 HP.
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky

              Prameny

              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníLitoměřice, str. 25
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníLitoměřice, str. 25
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorInternet
              NázevMlýny v Osečné
              Rok vydání0
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.osecna.info/Historie/Mlyny_v_Osecne.aspx
              Datum citace internetového zdroje1.9.2016
              AutorKolka, M.
              NázevNaučná stezka K Pramenům
              Rok vydání2007
              Místo vydáníOsečná
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje1.9.2016
              AutorKlempera, Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách VII
              Rok vydání2003
              Místo vydáníPraha
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Ikonografie

              Základní obrázky

              místo, kde stával mlýn z Mimoňské ulice, 2016, © Martina Havelková

              Historické mapy

              I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © http://oldmaps.geolab.cz
              Císařský povinný otisk, výřez, 1826-1843, © http://archivnimaoy.cuzk.cz
              Indikační skica, výřez, 1826-1843, © http://archivnimaoy.cuzk.cz
              Pozemkový katastr, před 1945, © viz http://geoportal.gepro.cz/

              Současné fotografie - exteriér

              bývalá benzínová stanice v místě mlýna čp. 59, 2016, © Martina Havelková

              Autoři

              Vytvořeno

              1.9.2016 10:08 uživatelem cestovatelka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 1.9.2016 21:51
              doxa (Jan Škoda) 27.10.2025 22:51
              eva48 (Eva Nesnídalová) 1.9.2016 21:51

              Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

              Peckův mlýn; Schöppamühle

              Peckův mlýn; Schöppamühle               velká karta

              Podhlavický mlýn

              Podhlavický mlýn               velká karta

              Mlýn vodníka Slámy

              Mlýn vodníka Slámy               velká karta

              Chadimův mlýn; Dubenker Mühle

              Chadimův mlýn; Dubenker Mühle               velká karta

              Stanský, Znamenáčkův mlýn

              Stanský, Znamenáčkův mlýn               velká karta
              Reklama