Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
před 1705 mlýn vyhořel, oceněn na 24 zl.
3.1.1705 Václav Mička postavil na spáleništi nový mlýn
1.8.1729 mlýn po Václavu Mičkovi odkoupil se svolením vrchnosti Václav Bartoň za 28 zl.
1909 Jan Geryk přenechal mlýn bratru Františkovi a i s technologií se přemístil do čp. 59
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Geryk
- Fojtík
- Sváček
- Mička
- Bartoň
- Jeřábek
- Černoch
- Ticz
Historie mlýna také obsahuje:
-1705 Martin Sváček
1705-1729 Václav Mička
1729-1737 Václav Bartoň
1737 Jiří Jeřábek
1812-1842 Jan Černoch
1842-1846 František Černoch (syn)
1890 Jakub Ticz
-1909 František Geryk
1909-1938 Jan Geryk (bratr)
2012 Jan Fojtík
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
