Melecký, Melčský mlýn

Melecký či Melčský mlýn se také poprvé zmiňuje na začátku 17. století, kdy se roku 1608 dostavil k mustruňku mlynář Řehoř Schmied s mečem a oštěpem. Poté se nám prameny na více než sto let odmlčují.

V gruntovnicích se Melčský mlýn poprvé zmiňuje 5. ledna 1738, kdy František Richter koupil po svém zesnulém otci Kryštofu Richterovi mlýn na Moravici o 2 složeních se všemi užitky za 800 tol. sl. Z této částky činil závdavek 300 tol. sl a zbývajicích 500 tol. sl. měl splácet ročně po 10 tolarech své matce a sourozencům.
Dne 4. března 1765 prodal František Richter mlýn Antonínu Satkovi za 2100 tol. sl. nebo-li 2520 zl. rýn. Antonín Satke prodal Melecký mlýn 13. listopadu 1796 svému stejnojmennému synovi za 2520 zl. rýn. Z této částky připadlo: Melčskému kostelu 400 zl., Melčské sirotčí pokladně 280 zl., Josefu Kokořovi v Melči 100 zl., Fabiánu Sivkovi 200 zl., Antonínu Šimečkovi z Branky 200 zl., Antonínu Hintschikovi včetně šestiletých úroků 560 zl., opavskému „Müllermittel“ 200 zl., svobodným sourozencům Janovi, Josefovi, Petrovi a Terezii celkem 250 zl. (4x62 zl. 30 kr.), sestře Alžbětě 75 zl., Marianně manželce prodávajícího 100 zl. a prodávajícímu 155 zl. Vrchnosti se z mlýna platilo na penězích ročně 40 zl. 48 kr. Za právo chytání ryb v mlýnské strouze 4 zl. a z pily, která k mlýnu patřila každoročně na konci října 3 zl. a 6 kr. V obilí se pak ve čtyřech termínech odvádělo celkem 20 vratislavských šeflů žita. Kromě jiných povinností musel také musel mlynář každoročně odevzdat vrchnosti 30 kusů klád.
Jako příslušenství obdržel kupující dva okované vozy, dva háky, jeden pár bran se železnými zuby, 2 volské potahy, 3 krávy a jedno letošní tele, jedny sáně, jedny váhy se závažími a veškeré mlýnské a hospodářské nářadí.
Antonín Satke ml. se roku 1784 oženil s Terezií Hinzigovou z Lesů u Budišova nad Budišovkou. Z tohoto manželství se narodilo 7 dětí, z nichž synové Josef (* 1785) a Viktorín (* 17. února 1791) pokračovali v otcově řemesle. Starší Josef byl od roku 1806 mlynářem v Lesních Albrechticích čp. 29, mladší Viktorín převzal po svém otci 1. června 1811 na řece Moravici ležící laudemiální Melčský mlýn čp. 108 se dvěma složeními, pilou, olejnou a krupníkem za 300 zl. vídeňské měny. Po smrti Viktorina Satka převzal Melčský mlýn 22. května 1826 jeho starší bratr, mlynář v Lesních Albrechticích, Josef Satke za 4425 zl. k. m.
Po Josefu Satkovi převzal mlýn jeho syn František Satke, který se 29. října 1844 oženil se svou vzdálenou příbuznou Josefou, dcerou Josefa Satkeho bývalého mlynáře ve Štáblovicích. František Satke, který byl posledním mlynářem na Melčském mlýně, zemřel začátkem 20. století.
Později byl mlýn ve vlastnictví hraběte Razumovského a vodní turbína ve mlýně sloužila k výrobě elektřiny pro nedaleké lázně Jánské Koupele. Dnes budova bývalého mlýna slouží jako rekreační chata.

(Pavel Solnický)