Nový mlýn; Frauenmühle

Jez byl postaven severně od křižovatky silnice za Ždírce do Nedamova s odbočkami na Plešivec a Panskou Ves.
Náhon dlouhý něco přes půl kilometru začíná v Nedamově u rozcestí na Plešivec a Panskou Ves. Úzké koryto vlevo od cesty na Plešivec přepaženo stavidlovým jezem, po kterém jsou dochovány torza nábřežních zídek, které ale pocházejí až z doby mladších úprav, kdy vodní dílo využívala čerpací stanice vodovodu. Potok napájela zejména voda z přítoku z rokle u Plešivce. Stavidlo zadržovalo vodu natékající do náhonu, který odbočoval na pravý břeh potoka. Zprvu vede po louce, později ke konci těsně u paty skal. V místech, kde přechází do zalesněné části, je široké koryto již velmi dobře patrné. Celková délka náhonu činí 575 m. Zhruba od poloviny trasy je pravý břeh sekaný do pískovcového skalního podloží, levý břeh je vyzděný do výšky cca 0,5 m. Na konci se náhon rozšiřuje do podoby menší úzké nádrže. Odtoková část je doplněna vodním zámkem s betonovými zdmi, potrubím a dvoukomorovým přepadem do čerpací stanice. Vodní zámek má dochovaná česla a vpouštěcí stavidlo s kovovým rámem a dřevěnou okenicí. Betonové zdi náhonu pokračuji ještě necelých 10 m za vodní zámek. Dále následuje otevřené koryto, vymezené na pravé straně skalním masívem., na skalní stěně je vysekáno číslo 8515 (?) O několik metrů se nachází vodní cejch v podobě trojúhelníku postaveného na špičku, kovová deska pod ním chybí.
Náhon končí na hraně terénního zlomu a koryto se v těchto místech rozděluje. Hlavní tok je zalomen šikmo vlevo a ukončen dráží pro stavidlo. Na něj nejspíše navazovaly dřevěné vantroky, které musely pokračovat po svahu prudce dolů do lednice. Před vpouštěcím stavidlem do vantrok z náhonu odbočuje vpravo jalový přepad, ten prochází dnem přilehlé čtvercové skalní prostory, pod její obvodovou stěnou a prudce spadá podél skalního výchozu do oválného vývařiště za lednicí. Pečlivě přisekané stěny skalní místnosti jsou pojednány zdobnými rámci slepých oken, v nároží stojí pilastry, zřícený strop z pískovcových desek byl zapuštěn do drážky v obvodových stěnách. Pravděpodobně se jednalo o stanoviště obsluhy stavidel.
Zachováno torzo hluboké lednice, zděné z velkých pískovcových kvádrů. Na západní straně je lednice ukončena torzem klenutého pásu z kvádrů, který mohl sloužit zároveň i jako mostek k studánce a vývařišti jalového přepadu.
Zajímavé jsou místy dochované rozvody (voda tekla v potrubí?)
Mlýn využíval poměrně slabého toku k pohonu vodního kola na vrchní vodu, proto bylo k dosažení výkonu využíváno spádu vody z výškového rozdílu pět metrů. Díky tomu bylo nutné vést náhon ze vzdálenosti přes 500 metrů. Asi 30 metrů před bývalým vodním kolem je místo srážky, s dosud dochovaným stavidlem a česly. Dál pokračuje betonové koryto až ke skále, kde je asi deset metrů dlouhá strouha, prosekaná v pískovci. Na jejím konci je vysekaná prostora, určená pro obsluhu ovládající regulační zařízení, která buď pouštěla vodu na dřevěné vantroky, nebo ji nechala volně padat ze skály. Vodu tedy bylo možné srážet na dvou místech.