Historie
Obecná historie:
Řehůlkův mlýn zvaný také Schlofferův mlýn či Hranečník (Gränzmühl), protože ležel u bývalé hranice mezi Rakouskem a Pruskem, postavil okolo roku 1800 mlynář Řehůlka na řece Opavě při splavu velkohoštickém s povolením tehdejší majitelky Velkých Hoštic Anny Marie hraběnky z Sprinzensteinu, rozené Chorynské. Ve třicátých letech dvacátého století byl majitelem mlýna Josef Schloffer a protože při něm bylo i pohostinství, byl tehdy mlýn oblíbeným místem výletů obyvatel nedaleké Opavy. V roce 1945 při průchodu fronty mlýn vyhořel a po válce už nebyl obnoven. Nacházel se v bezprostřední blízkosti dnešního motelu OASA.
(Pavel Solnický)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
kol. 1800 postavil mlynář Řehůlka na řece Opavě při splavu velkohoštickém s povolením tehdejší majitelky Velkých Hoštic Anny Marie hraběnky ze Sprinzensteinu, roz. Chorynské
1836 Valentin Vařecha
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Josef Schlofer, u mlýna výletní restaurace
1945 mlýn byl zapálen a do základů vyhořel během Ostravské operace na konci II. světové války a nebyl již obnoven. (LR)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Řehulka
- Schlofer
- Schloffer
- Vařecha
Historie mlýna také obsahuje:
1800 Řehůlka
1836 Valentin Vařecha
1930 Josef Schlofer
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více
V kronice Suchých Lazců se k roku 1934 dočteme:
Neštěstí : V únoru vzrušena obec katastrofální smrtí : Ve středu 28 teho února byl poslan z domu svých rodičů do Šlofrového mlyna do Komárova s obilím na vyměnu 20 letý syn kronikaře Václav Malík ze Suchých Lazcu. Mlynářský pomocník Jos. Skupina, obstarával mimo své zaměstnání převoz přes řeku Opavicí, která byla velmi rozbouřená a jejíž stav vody stoupl přes jeden metr nad normál. S proštějšího břehu Opavice, volali právě když Václav Malík přijel, aby je Skupina převezl. Skupina se odhodlal k plavbě a do loďky pozval si na pomoc V. Malíka.
Dravý proud loďku stočil v nebespečný uhel. Skupina se chytil lana nad loďkou, silný proud počal loďkou lomcovat, řetazek se utrhl od lana, loďka se uvolnila a velikou rychlostí unášela Malíka po proudu. Skupina visící na laně došplhal se až na břeh a byl zachráněn. Malík unášený proudem, připlavil se na dva metry k břehu, domnival se, že je jíž zahráněn a vyskočil předčasně z loďky, ale padl do vody kde je tůň. Byl uchopen proudem a než přišla pomoc zmizel pod stavem.
Po urputnem několika denním hledaní nebyla mrtvola nalezena, teprvé až za dva měsíce 25 dubna podařilo se panu Jos. Mülerovi úředníku ve vyslužbě pří své pochuzce kolem Opavice mrtvolu Malíka naleztí až u Velkých Hoštic, 1 km od místa neštěstí. Uvědomil o tom nešťastné rodiče, kteři přispěchavše poznali v utopenem svého syna, mrtvy byl v normalním stavu, byl prohlednut na místě nalezu, p. Dr. Sanatřikem a četníkem štabním Teclem povolen převoz do marnice Sucho - Lazecké, v marnici očíštěn uložen do rakve. Na třetí den 27 dubna byl vypraven pohřeb z jeho rodného domku za veliké účastí lidu na místní hřbítov.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
