Budínský mlýn

1570 od správce sázavského panství Jana Chotouského zakoupil mlynář Pavel za 54 kop grošů.

1585 Jan Beran

1610 dosazen mlynář Vít Starohorský

1613 předal synovi Janovi, zvanému Budínský, k mlýnu náležela pila a rybářské vazby

1620 Jan Budínský zemřel, mlýn převzala vdova Eva, z mlýna ale zběhla

1620 za 350 kop grošů zakoupil Jakub Starohorský

Za třicetileté války byl mlýn těžce poničen, po opravě měl již 3 kola.

1663 Valdštejnové jakožto majitelé panství Komorní Hrádek předali mlýn obnovenému Sázavskému klášteru

1668 poprvé nazýván jako mlýn Budínský

1771 klášterní vrchnost emfyteuticky odprodala mlýn Petru Klicperovi za 1000 zl.

1785 po zrušení Sázavského kláštera mlýn převzal Náboženský fond Království Českého

1792 od fondu zakoupil František Polák pro svého syna Antonína Poláka, sám si zakoupil sousední mlýn Kácek

Antonín Polák dokončil novostavbu obytného stavení a opravil pilu, na výměnek se sem z Kácku odebral otec František Polák

1835 mlýn těžce poničen velkou povodní a ledovou dřenicí, vše bylo zaneseno bahnem

1841 František Schüller

1842 do polozničeného mlýna se nastěhovala rodina mlynáře Antonína Schüllera

1862 Antonín Schüller mlýn zakoupil

1862 mlýn i jez opět zničeny povodní, Antonín Schüller mlýnici znovu postavil již jako zděnou.

mlýn zdědil syn Antonín Schüller ml., poslední majitel

instalována turbína a litinové válcové stolice

1930 Antonín Schüller

1942 zemřel Antonín Schüller, mlýn nadále jen pronajímán

od 1941 poslední nájemci rodina Mikulů z Vysokého nad Jizerou

syn Alois Mikula uvězněn za protiněmeckou propagandu, jeho bratři založili s Vojtěchem Blažkem ze Sázavy odbojovou skupinu Janda, připravovali vyhodit do vzduchu jeden z tunelů u mlýna, ukázalo se však, že tento tunel žádný vojenský význam nemá.

Dnes je bývalý mlýn veden v katastru nemovitostí jako tzv. objekt k bydlení pod čp. 22 na st. 67/4. Náhon je se stálým průtokem, avšak nevyužitý.