První zmínka o vodním mlýně v Radkově pochází z nejstarší dochované gruntovní knihy obce Radkova. Přestože byla tato gruntovní kniha založena až roku 1618, byla do ní „v neděli po drženém posudku“ roku 1619 na žádost mlynáře Jiřího Jaška přepsána ze starých „register“ (dnes nedochovaných) pro „budoucí lepší paměť“ kupní smlouva na mlýn „Hubčařský“, kterou uzavřel Jiří Jašek se svým otcem Joklem.
Léta Páně 1603 při času sv. Václava (28. září) stal se kup a prodej a to takový, že jest Jokel mlynář, Jiříkovi synu svému mlýn svůj s povolením jeho milosti pána svého pana Adama Oderského z Lidéřova dobrovolně i s tím se vším což k tomu mlýnu od starodávna příslušelo a náleželo, za sumu 300 zl. počtu opavského prodal.“ K mlýnu přidal Jokel svému synu vůz, koně, hák, brány, 2 jalovice, 5 věrtelů obilí, 2 svině, 3 „kury“ s kohoutem a náčiní všechno, co k mlýnu přináleží. Až do své smrti si mlynář „vymínil“ kus role, včelínek, a to stromoví anebo sad okolo včelínka, 2 kusy loučky, 1 záhon v zahradě na cibuli, půl stodoly, „kolňu“, a 3 chlévy a „pokud živ jest povinen Jiřík otci svému i mateři takovou roli zorati, zadělati, zapraviti a semenem otcovým které jemu dá zaseti, i do stodoly svézti a on otec jeho povinen jest jemu každého roku na spravení rolního platu 1 zl. dáti a kdyžby Jiřík otci svému jaký hnůj na roli jeho vyvážeti chtěl nebo měl, má jemu otec jeho 2 koně na pomoc dáti, tolikéž když by oral, anebo hnůj vozil, připověděl otec synu svému každý den na koně 1 měrku ovsa dáti.
Také dobytek měl mlynář i výměnkář pásti společně. Dát stravu pastýři měl za povinnost Jiřík, o pastýřův plat se pak oba „podělili“ rovným dílem. Dále byl Jiřík povinen otci i matce dávat každého roku 2 měrky pšeničné mouky. Po smrti obou rodičů měly se všechny povinnosti spjaté s výměnkem „vrátit“ zpět k mlýnu. Případnou pozůstalost po zemřelých rodičích si měli rovným dílem rozdělit všichni tři bratři (Jiřík, Michael, Pavel), jejich potomci či „erbové“.
Jokel mlynář zemřel pravděpodobně roku 1613, protože při posudku v roce 1614 odevzdává Jiřík splátku ne již svému otci, ale své matce. Po tomto roce se Jiříkovo jméno poprvé objevuje i s příjmením Jašek. Roku 1619 v neděli postní zvané smrtné (17. března) prodal Vilém Alexandr z Lideřova na hradě Vikštejnu, dědičný pán vsi Radkova, Jiřímu Jaškovi, mlynáři radkovskému louku a kus „chrastiny“ pod týmž mlýnem při řece Moravici ležící za 90 zl. v hotovosti.
Neznámo kdy a jakým způsobem získal mlýn v Radkově Hans Schmied, který se zmiňuje jako dědičný mlynář v Radkově v urbáři z roku 1640. Ročně odváděl 20 šeflů obilí, musel vykrmit 2 svině a chovat jednoho honícího psa. Z jednoho kusu nově vyklučené půdy platil o sv. Martinu 5 tol.
Dne 24. srpna 1674 převedla Marina, vdova po Hansi Schmiedovi mlýn v Radkově na Martina Noska. Martin byl synem Michaela Noska, mlynáře z Dvorců. Dne 3. srpna 1718 přikoupil Martin Noske od své vrchnosti Arnošta Matyáše svobodného pána Mitrovského z Nemyšle ke mlýnu jeden kus jedlového lesa za 100 zl. rýn. Z toho 50 zl. mělo být zaplaceno při prodeji, dalších 25 zl. rýn. při držení posudku v roce 1719 a posledních 25 zl. rýn. při držení posudku roku 1720.
Martin Nosek prodal Radkovský mlýn 3. dubna 1721 svému synu Kristiánu Noskovi za 300 tol. sl. Po jehož smrti koupil 3. srpna 1748 mlýn Kristiánův syn Karel František Noske za 300 tol. sl. Dne 1. října 1788 koupil tzv. Hanzlův mlýn čp. 73 v Radkově syn Karla Františka Antonín Noske za 1000 tol. sl. Z této částky připadlo 200 tol. sl. na závdavek a zbývajících 800 tol. měl nový majitel splácet každoročně po 40 tol. sl. až do vyplacení celé kupní ceny. Druhý syn Karla Františka Noska Jan se 9. července 1780 oženil s Klárou, dcerou Ondřeje Heitela, mlynáře v Domácím mlýně a později tento mlýn převzal. Antonín Noske byl povinen každoročně odvádět vrchnosti na penězích o sv. Michaeli 12 zl. rýn., 40 vratislavských šeflů žita. Mlynář byl dále povinen chovat jednoho honícího psa nebo místo toho zaplatit 1 zl. rýn. 30 kr. Daňová povinnost činila ročně 5 zl. rýn. 42 kr.
Dalším majitelem Hanzlova mlýna čp. 73 se stal Alois Noske, který jej 10. června 1826 koupil po svém zemřelém otci Antonínu Noskovi za 4014 zl. kr. Mlýn měl tehdy dvě moučná složení, olejnu a krupník. Vrchnosti musel mlynář každoročně odvádět 20 šeflů velké míry žita a na penězích o sv. Michaelu 12 zl., plat z pastvy 1 zl. 12 kr. a místo povinnosti chovat honícího psa 1 zl. 30 kr.
Posledními nám známými majiteli byli Karel Noske (* 6. srpna 1843) se svou manželkou Marií, kteří drželi mlýn roku 1890. Mlýn snad přestal mlít v období 1. republiky, kdy se podle neověřených zpráv zdejší mlynář oběsil.
(Pavel Solnický)
