Šibeniční, Švihovský mlýn; Galgenmühle

V pískovcovýcgh skalách teasné náhony a tunely se dodnes dochovaly. Hlavní náhon vedl z tunelu s letopočtem 1528.
Dnes je dnes bez vody a obloukem přetíná dnešní silnici z Dubé, což je dobře vidět na historické mapě. Mlýn měl svůj rybníček, tento byl nedávno obnoven jako útočiště obojživelníků.
Východně od mlýna a silnice se nachází větší rybník. Voda na mlýn však byla vedena zcela mimo tento rybník. Základním zdrojem náhonu byl dnes nefunkční odtok z Černého rybníka v Nedamově (1,3 km sv od mlýna). Odtok byl napájen z výpusti na jv okraji dolní hráze, kterou tvoří vystupující pískovcový skalní blok. Skrz něj je vysekaná vysoká štola se segmentově tvarovaným stropem. Nad vrcholem ústí štoly je patrná datace "A 1753" a ve zvětralé stěnmě vedle ní obtížně čitelný letopočet "1573". V zadní části štoly je v obou bočních stěnách naproti sobě několik svislých a šikmých dráží a kapes pro osazení stavidel, česel a vodorovných trámů pro zapažení. Na vyústění navazuje dodnes čitelný otevřený kanál, jenž se ztrácí v prostoru silnice na Korce, kterou původně směrem k jihu podcházel. Zde se napojuje na dnešní tok Liběchovky, napájený z funkční výpusti v jz okraji Červeného rybníka a z přítoku od Dubé. (Z těcto zdrojů bylo rovněž zásobováno vodní dílo mlýna čp. 25 v Nedamově.)
Další trasa potoka kříží silnici do Ždírce a uhýbá do široké skalní rokle, kde se napojuje ješrtě přítok z údolí mezi Březinkou a Nedamovem. V rokli lemují břehy haldy vzniklé čištěním koryta. Na konci rokle se na okraji rozprechtického rybníka napojuje další přítok z Beškovského dolu. Potok pak pokračuje mezi okrajem rubníka a vysokou skalní stěnou. Má sypané nebo zděné břehy a dno sekané do pískovcového podloží. Celková délélka trasy od výpusti z Černého rybníka až po jez činí zhruba 1,65 km. Torzo jezu s dřevěným prahem se nachází při sz okraji rozprechtického rybníka. Na březích koryta jez doprovázejí dráže v podloží se zbytky dřevěných sloupků stavidlového rámu a maltové vymazávky mezi trámy a dráží. Před jezem je koryto více vymleté do stran a nad ním se ve skalních březích skrývá další dvojice dráží a kapsa pro vodorovně položený trám (patrně pro osazení česel s manipulační lávkou). Na břehu leží torzo kovového rámu pro vytahování stavidlové okenice.
Dnes již nefunkční, ale dobře zachovaný náhin odbočoval těsně před jezem na pravém břehu do dlouhé sekané skalní štoly. Její ústí má téměř vejčitý tvar a na bocích přisekané dráže pro osazení vpouštěcího stavidla. Jinak se ale profil štoly směrem nahoru výrazně zužuje a na vrcholu je hrotitý. U paty činí šířka 135 cm, v jednom metru 89 cm a téměř pod vrcholem (ve výčce 160 cm) 35 cm. Trasa se ve svém průběhu několikrát ostře lomí. Na pravé stěně 0,7 m od vyústění náhonu je dochován pečlivě přisekaný rámec s letopočtem "A.o. 1528". Další trasa vede otevřeným korytem, po kterém je ještě dobře patrná hluboká terénní prohlubeň (v korině má šířku 2,5 - 3 m). Náhon podcházel obloukem silnici z Rozprechtuc do Dubé a stáčel se na jih k mlýnu. Hlavní koryto potoka vede od jezu dále podél skalní stěny, v níž se objevují další 3 dráže. Následně prochází krátkou skalní štolou o délce 5,6 m, šířce 110-130 cm a výšce 155 cm, prosekanou v nízké skalní lavici. V ústí štoly je dochována dráže pro osazení stavidel, včetně otvorů a skob pro uchycení rámu. Profil štoly má nízkou segmentovou klenbu. Další trasa pak vede pod výše zmíněnou silnicí a jz od mlýna se do ní napojoval odtokový kanál.
Náhon byl ukončen vantroky posazenými na částečně upravenou hranu skalního podloží, která je dozděna za pomocí vyřazených mlecích kamenů a pískovcových kvádrů. Vantroky končily v lednici, jejíž torzo se nachází mezi obytným domem a bývalou pilou. Zídka překonávající odtokový kanál vymezuje rozsah lednice.