doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D, ministr kultury
V Praze dne 17. dubna 2019
Č.j.:MK 23319/2019 OLP
R o z h o d n u t í
Podle ustanovení § 152 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále též „správní řád“), jsem na základě rozkladu ze dne 5. 6. 2018 (odůvodnění doplněno podáním ze dne 4. 10. 2018), který podali
(dále též „účastníci44, „vlastníci44 nebo „podatelé rozkladu44), oba zastoupeni na základě plné moci advokátem JUDr. Radkem Ondrušem, ČAK ČR č. 10 878, se sídlem Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno, přezkoumal rozkladem napadené rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 31053/2018 OPP, sp. zn. MK-S 8821/2017 OPP ze dne 18. 5. 2018, kterým se dle § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon ě. 20/1987 Sb.“), a správního řádu, neruší prohlášení za kulturní památku barokního areálu bývalého althannovského vodního mlýna č. p. 57 s pozemky st. p. č. 98/1, st. p. č. 98/3, st. p. ě. 820, vše k. ú. Vranov nad Dyjí a dále s pozemkem p. č. 1463/1, k. ú. Vranov nad Dyjí, rejstř. č. ÚSKP ČR: 39807/7-6917, městys Vranov nad Dyjí, okres Znojmo, Jihomoravský kraj (dále též „areál44). Ve smyslu § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu jsou účastníky řízení podatelé rozkladu.
Podle § 152 odst. 5 a § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu jsem po projednání věci rozkladovou komisí, ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu, rozhodl
t a k t o :
Rozkladem napadené rozhodnutí se z r u š u j e a věc se v r a c í Ministerstvu kultury k novému projednání.
O d ů v o d n ě n í :
Rozkladem se jeho podatelé domáhají zrušení napadeného rozhodnutí.
Ze správního spisu byly zjištěny následující podstatné skutečnosti:
Ministerstvo kultury obdrželo dne 20. 7. 2017 žádost o zrušení prohlášení objektu bývalé mlýnice s pozemkem st. p. č. 98/3, k. ú. Vranov nad Dyjí (součást barokního areálu bývalého althannovského vodního mlýna č. p. 57 s rejstř. č. ÚSKP ČR: 39807/7-6917), za kulturní památku. Dne 8. 8. 2017 se k podané žádosti připojil druhý spoluvlastník kulturní památky, V žádosti o zrušení prohlášení býv. mlýnice se mj. uvádí, že mlýnice dne 2. 6. 2017 kompletně vyhořela a byla zlikvidována požárem. Co nebylo poškozeno požárem, bylo poškozeno vodou při hašení. Omítky, vnitřní zdivá atd. Po požáru zbyly pouze obvodové zdi, veškeré interiérové dispozice jsou nenávratně zničeny. Budova byla zakoupena bez jakéhokoliv vnitřního vybavení a byla ve stavu vyklizení a prázdná již před požárem. Nemovitost se nalézá v památkové zóně a současně v působnosti Národního parku Podyjí, což ji zaručí i nadále statut dozoru nad venkovní vizualitou a provedení. Tedy není třeba omezovat vlastnictví v oblasti prohlášené kulturní památky. Objekt je sám o sobě ve stavu holé zbylé konstrukce a nenabízí tedy nic z argumentace pro setrvání stavu kulturní památky.
Ministerstvo kultury dne 8. 9. 2017 k dotčené žádosti obdrželo vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně, č.j. NPU-371/59099/2017 nedoporučující zrušení prohlášení objektu bývalé mlýnice při č. p. 57 ve Vranově nad Dyjí za kulturní památku s tímto odůvodněním: „[...] Objekt mlýnice mimořádně hodnotného barokního althanovského mlýna vyhořel týden poté, co byla domluvena prohlídka specialistou, PhDr. Radimem Urbánkem, jenž měl provést odbornou dokumentaci technologického vybavení mlýna. Mlýnice vyhořela do stavu, kdy z ní zůstalo prakticky jen obvodové zdivo. I přes tuto nešťastnou událost, která zapříčinila značné poškození dominantního objektu souboru staveb vodního mlýna, neztratil z pohledu památkové péče své hodnoty. Základní hmota objektu zůstala zachována, a proto se v kontextu urbanismu historického jádra obce nic na urbanistické hodnotě mlýna nezměnilo. Rovněž prostorové rozložení staveb cenného souboru vodního mlýna nebylo narušeno a vzhledem ke skutečnosti, že před požárem bylo pořízeno zaměření objektu včetně interiérů, neměl by být problém přistoupit k památkové obnově objektu. V tomto směru lze připomenout obnovu vyhořelé sýpky na hradě Pernštejn v létech 2005 - 2008. [...]“
Městský úřad Znojmo, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. MUZN 58943/2017 ze dne 28. 8. 2017 zrušení prohlášení objektu bývalé mlýnice při č. p. 57 ve Vranově nad Dyjí za kulturní památku rovněž nedoporučil, a to s následujícím odůvodněním: „Z objektu mlýnice vodního mlýna se po požáru zachovalo obvodové zdivo včetně štítů, které vlastník zajistil proti zřícení.
Obvodové zdivo nevykazuje vážné statické poruchy, tomuto stavu napomáhá dostatečná šířka obvodového zdivá mlýnice, které je ve spodní části kamenné a v horní cihelné. Ostatní objekty vodního mlýna, obytné i hospodářské, včetně vjezdové brány, také nevykazují havarijní stav, který by nasvědčoval blízkému zániku památky. Posouzení konstrukcí krovů těchto staveb vlastník Památkovému ústavu, územnímu odbornému pracovišti v Brně (NPÚ) neumožnil. OŠKaPP požádal Policii ČR o vyrozumění o výsledku šetření požáru. Výsledek šetření lze očekávat koncem září. OŠKaPP informoval policii o skutečnosti, že bylo požádáno o zrušení prohlášení mlýnice kulturní památkou. Po požáru mlýnice, ke kterému došlo v červnu tohoto roku, vydal OŠKaPP rozhodnutí dle § 12 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. k odstranění závad způsobených požárem. Vlastník se proti tomuto rozhodnutí odvolal.
Odvolání podal právní zástupce za oba vlastníky, přiložil však zplnomocnění pouze od jednoho vlastníka a nedoložil, v čem spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení. Termín pro doplnění podání je do 5. 9. 2017. OŠKaPP zjistil, že suť a ohořelé zbytky dřevěných konstrukcí interiéru, které zůstaly uvnitř objektu po požáru, byly bez oznámení OŠKaPP dle § 12 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. vyklizeny. OŠKaPP je nucen zahájit správní řízení o porušení povinnosti stanovené zákonem č. 20/1987 Sb. Podmínky vyklizení objektu byly stanoveny ve výše zmíněném nepravomocném rozhodnutí k odstranění závad. Podmínky rozhodnutí, které bylo doručeno, nebyly při neoznámeném vyklizení dodrženy. U OŠKaPP byla podána žádost k odstranění přístavby pálenice při štítové zdi mlýna. Tento objekt pálenice je novodobý a nevhodný. Byl povolen na základě námitky tehdejšího vlastníka, že pro obnovu mlýna potřebuje získat prostředky. Jeho podnikatelský záměr zkrachoval, mlýn neopravil a objekt pálenice hyzdí čelní fasádu mlýnice dodnes. OŠKaPP považuje demolici novodobé pálenice za velmi vhodnou. U OŠKaPP podal vlastník žádost k přestavbě mlýnice a změně jejího užívání na penzion. V předložené studii vlastník navrhuje nové železobetonové stropy a půdní vestavbu pro ubytování ve variantách, s řadou vikýřů a střešních oken. Správní řízení probíhá. Očekáváme vyjádření vlastníka před vydáním závazného stanoviska. Ve vyjádření NPU, které jsme obdrželi, je uvedeno, že předložený návrh nelze realizovat. NPU očekává, že obnova mlýna bude respektovat podobu mlýnice před požárem a předpokládá použití tradičních materiálů (dřevo, pálená taška apod.). OŠKaPP provedl šetření na místě samém za přítomnosti Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně (NPU). OŠKaPP a NPÚ provedli pouze omezenou fotodokumentaci mlýna, neboť vlastník, prostřednictvím svého právního zástupce, při fotodokumentaci interiéru požadoval, aby byla provedena jako důkaz ohledání v rámci právního řízení. OŠKaPP o tento úkon v řízení nebyl ministerstvem požádán. Prohlídka byla prováděna v souladu s § 34 zákona č. 20/1987 Sb. na základě dřívějších přání vlastníka, aby mohl být šetřením na místě přítomen, dále pro zjištění současného stavu objektu a pro vyhotovení stanoviska, o které byl OŠKaPP požádán. Pro hladký průběh místního šetření OŠKaPP vlastníkovi vyhověl a podrobnou fotodokumentaci interiéru, která není pro vyjádření nutná, neprováděl. Pokud bude ve vašem řízení nutná podrobná fotodokumentace mlýna, jako důkaz ve správním řízení, doporučujeme ji provést v souladu s § 54 správního řádu. Vlastník nemovitosti k šetření přizval starostu města, bývalého vlastníka mlýna a zástupce Národního parku Podyjí. Na místním šetření byl OŠKaPP předán podklad k záměru vlastníka rozšířit žádost o zrušení prohlášení mlýnice kulturní památkou na všechny objekty vodního mlýna.
Originál teprve bude oficiálně doručen. OŠKaPP bude k objektům mlýna i nadále, do případného vydání pravomocného rozhodnutí o zrušení prohlášení vodního mlýna kulturní památkou, přistupovat jako k objektům, které jsou kulturní památkou. Vzhledem k současnému stavu věci, který nenaznačuje, že by se mohlo přistoupit k obnově mlýnice, neboť vlastníci nemají žádné platné přípustné závazné stanovisko, bude třeba zajistit korunu obvodového zdivá a štíty mlýnice proti zatékání, aby vlivem působení vlhkosti ve zdivu nedošlo k jejich narušení. Dle názoru OŠKaPP je mlýnice opravitelná, projekt obnovy stropů a střechy je možné zpracovat na základě zaměření objektu mlýnice, které bylo podkladem pro studii přestavby na penzion, zamýšlené před požárem. Práce na záchraně objektu může provést firma, která má s opravou kulturních památek zkušenosti a nebude pro ni problém sehnat dřevěný materiál, opracovat ho a osadit. V současné době existuje řada firem, které pracují s dřevem při realizacích dnes moderních dřevostaveb, roubenek a srubů. Tyto dřevěné stavby bývají standardně vybaveny i technickým zařízením. Oprava bude rozhodně snazší než oprava nedávno vyhořelého kostela v Třinci - Gutech, který bude také obnoven jako dřevostavba. Přestože vyhořel do základů, nezůstal žádný obvodový plášť a obnova bude nejen technicky ale i finančně náročná, zajistili si zkušeného odborníka - projektanta a neuvažují o zrušení prohlášení. Obdobné je možné připomenout při obnově vyhořelého Libušina. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. OŠKaPP vyhověl vlastníkovi nemovitosti v tom, že mu na jeho ústní žádost vyslovenou na základě doporučení bývalého vlastníka, zasílá v předstihu, prostřednictvím právního zástupce, toto stanovisko, které bude součástí vašeho správního spisu, do kterého může vlastník nahlédnout v rámci vašeho řízení.
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče, ve svém vyjádření č. j. JMK 109407/2017 ze dne 8. 8. 2017 zrušení prohlášení uvedeného objektu bývalé mlýnice při č. p. 57 ve Vranově nad Dyjí za kulturní památku rovněž nedoporučil: „[...] Objekt vyhořel z dosud nezjištěných příčin na počátku června letošního roku. Po požáru zůstalo zachováno obvodové zdivo včetně štítů, ostatní budovy mlýna zůstaly nedotčeny. Před touto událostí se sice nenacházelo v mlýnici původní vybavení, i přesto byla stavba natolik hodnotná, že byla součástí kulturní památky. Nehledě na fakt, že tvoří s ostatními součástmi mlýna nedílný soubor. Skutečnost, že kulturní památka byla postižena požárem, nemůže být důvodem pro zrušení jejího prohlášení za kulturní památku. Právní ochrana kulturní památky má naopak vést k její důsledné obnově dle případné dochované dokumentace. Vzhledem k výše uvedenému Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, nedoporučuje zrušení prohlášení objektu bývalé mlýnice - součásti kulturní památky vodního mlýna ve Vranově nad Dyjí, za kulturní památku.
V průběhu ministerstvem vedeného řízení o zrušení prohlášení objektu bývalé mlýnice s pozemkem st. p. č. 98/3, k. ú. Vranov nad Dyjí (součást barokního areálu bývalého Althannovského vodního mlýna č. p. 57 s rejstř. č. ÚSKP ČR: 39807/7-6917), za kulturní památku, byla Ministerstvu kultury dne 17. 8. 2017 doručena žádost právního zástupce obou účastníků řízení, JUDr. Radka Ondruše, nově rozšiřující původní věcný rozsah žádosti na celý areál bývalého vodního mlýna - kulturní památky: „[...] v případě orientačních fotografií odkazuji pro stručnost na snímky zveřejněné v památkovém katalogu: [...] Vlastnická práva žadatelů pak dokládám odkazem na katastr nemovitostí.
Žadatelé tímto dle ust. § 8 odst. 1 zák. č. 20/1987 Sb. žádají o zahájení řízení o zrušení prohlášení stavby býv. vodního mlýna ve Vranově nad Dyjí za nemovitou kulturní památku zapsanou pod číslem ÚSKP 39807/7-6917. V případě předmětné památky má její vlastník za prokázané, že v současnosti existuje zjevný rozpor s charakterem památky tak, jak tato byla do evidence původně zapsána a dnešním stavem, který neodpovídá původnímu zápisu.
Předmětná památka byla do evidence zapsána jako „bývalý vodní mlýn“, čemuž odpovídá položka 6917 seznamu kulturních památek tak, jak byla vyznačena dne 19. 2. 1973 ve smyslu předchozího zápisu ze dne 10. 6. 1964 č. 825/1964 a která odpovídá skutečnému stavu památky. Nemovitost přestala být vodním mlýnem záhy po roce 1948, kdy byl objekt znárodněn a veškerá technologie vodního mlýna z objektu odstraněna. Objekt po provedení rozsáhlejších přestaveb a doplnění přístavkem pak sloužil jako míchárna krmných směsí v objektu mlýnice. Po ukončení využívání objektu k zemědělské výrobě, bylo zařízení na míchání krmných směsí z objektu mlýnice odstraněno a tato sloužila ke skladování nepotřebných věcí (odpadu) což byl stav, ve kterém ji převzal současný žadatel. Za doby socialismu objekt býv. vodního mlýna prošel celou řadou přestaveb, které sloužily ke změně charakteru užívání objektu z původního užívání jako mlýna na pozdější užívání ke zcela odlišnému typu zemědělské výroby. V této době došlo k zásadní přestavbě obvodových zdí a novým přístavbám jak obytné tak hospodářské části, které změnily zastavěnou plochu, kterou rozšířily a též charakter střech. V objektu byla postavena budova vrátnice a při nové obvodové zdi pak přístavba pálenice, která zásadním způsobem změnila vnější vzhled objektu. V dané době došlo též k faktickému i právnímu oddělení mlýnského náhonu s původním pohonem mlýnského zařízení, které přešlo do současného vlastnictví E.ON a sloužilo k výrobě elektrické energie. Objekt mlýnice na pozemku pare. č. 98/3 dne 2. 6. 2017 kompletně vyhořel až na obvodové zdi, kdy došlo k úplné destrukci veškerých vnitřních dřevěných prvků, zejména pak podlah, krovů a oken. Objekt mlýnice se v současnosti nachází toliko v podobě kamenné obvodové zdi s pozdější cihlovou nezpevněnou nástavbou štítů, které jsou provizorně zajištěny proti pádu. Při požáru došlo k úplnému zničení vnitřních omítek a v případě štítů i omítek vnějších, které jsou v případě vlastních obvodových zdí mlýnice značně narušeny hasebními pracemi. Objekt mlýnice tak, jak se v současnosti nachází, již neobsahuje žádné prvky kulturního dědictví, kdy majitel objektu neuvažuje o obnově památky v původní vnitřní dispozici a způsobu užívání. S ohledem na pozdně socialistické přístavby objektu a zejména pak odnětí její části sloužící k vodnímu pohonu původního mlýna se již nejedná o existující objekt vodního mlýna tak, jak je uveden v katalogu památek ale o torzální podobu bývalého vodního mlýna tak, jak byl uveden v původním seznamu kulturních památek. Žadatel má za to, že předmětná kulturní památka v důsledku socialistických přestaveb a přístaveb a zejména pak v důsledku požáru zanikla a stávající torza objektu v podobě obvodových zdí již pozbyly charakteru kulturního dědictví.
Pokud se jedná o další objekty býv. vodního mlýna, tedy o původní objekt k bydlení a hospodářské objekty, pak jejich původní vnější podoba s výjimkou průčelního traktu byla zásadně změněna raně socialistickými přestavbami a přístavbami, které zcela odstranily její charakter kulturní památky. V případě ostatních staveb v objektu býv. vodního mlýna, tedy zejména objektů vrátnice a pálenice má žadatel za to, že se jedná o přístavby z období socialismu, které s původní památkou funkčně nesouvisí, stejně tak jako přestavba a nástavba obvodové zdi kopírující původní zeď objektu. Vzhledem ke shora uvedenému má žadatel za to, že nemovitá kulturní památka tak, jak je uvedena v katalogu památek pod ÚSKP 39807/7-6917 jako celek zanikla poté, co fakticky zanikla její část tvořená objektem bývalé mlýnice a zbytek přešel natolik významnými přestavbami, že přestal plnit funkci kulturního dědictví, neboť v současnosti není významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické ani nemá přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem tak jak to vyžaduje ust. § 2 zák. ě. 20/1987 Sb., kdy objekt s výjimkou erbu nad průčelím se již dispozičně i vybavením neliší od jiných starších objektů občanské vybavenosti. Ponechání nemovitosti a zejména trosek její východní části v režimu památkové ochrany zásadním způsobem ztíží možnosti její obnovy a využití. Vlastníci památky plánují její rekonstrukci a to: objekt rodinného obydlí a hospodářského stavení na objekt bydlení pro sebe a svoji rodinu v původní zastavěné ploše a vzhledu po odstranění socialistických přestaveb; objekt býv. mlýnice na rodinný penzion (záměr byl předložen k posouzení orgánu státní památkové péče). Vzhledem ke shora uvedenému proto navrhuji, aby správní úřad postupem dle ust. § 140 s. ř. toto řízení spojil s řízením o předchozí žádosti o zrušení prohlášení části předmětné stavby za kulturní památku. Zrušil prohlášení stavby býv. vodního mlýna ve Vranově nad Dyjí za nemovitou kulturní památku zapsanou pod číslem ÚSKP 39807/7-6917“
Po obdržení výše zmíněné rozšířené žádosti od právního zástupce obou účastníků řízení, JUDr. Radka Ondruše, byla Ministerstvu kultury dne 18. 9. 2017 doručena obdobně formulovaná nová žádost o zahájení řízení v záležitosti zrušení prohlášení barokního areálu bývalého althannovského vodního mlýna č. p. 57 s pozemky st. p. ě. 98/1, st. p. č. 98/3, st. p. č. 820, vše k. ú. Vranov nad Dyjí a dále s pozemkem p. č. 1463/1, k. ú. Vranov nad Dyjí, rejstř. č. ÚSKP ČR: 39807/7-6917, městys Vranov nad Dyjí, okres Znojmo, Jihomoravský kraj, za kulturní památku, jejímž iniciátorem se stal Městys Vranov nad Dyjí, zastoupený starostou městyse Ing. Lubomírem Vedrou (č.j. VRAND 1820/2017). V rámci již probíhajícího řízení Ministerstvo kultury vzalo vznesené námitky zastupitelstva na vědomí, nicméně vzhledem k tomu, že Městys Vranov nad Dyjí není vlastníkem žádné části dotčené kulturní památky a neprokázal ani skutečný důvodný právní zájem v této věci, nelze ho za účastníka řízení považovat. Žádost o zahájení řízení se navíc stala bezpředmětnou.
Od Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně, obdrželo Ministerstvo kultury dne 11. 10. 2017 k dotčené rozšířené žádosti následující vyjádření č. j. NPÚ-371/71849/2017 nedoporučující zrušení prohlášení areálu bývalého mlýna č. p. 57 ve Vranově nad Dyjí za kulturní památku: „[...] Vzhledem ke skutečnosti, že na hodnotách výše uvedeného althanovského mlýna ve Vranově nad Dyjí nedošlo k žádným změnám, je nezbytné v této věci zopakovat stanovisko Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně formulované na základě závěrů regionální komise Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně pro posuzování návrhů na prohlášení věci za kulturní památku. Mlýnice mimořádně hodnotného barokního althanovského mlýna vyhořela týden poté, co byla domluvena prohlídka specialistou, PhDr. Radimem Urbánkem, jenž měl provést odbornou dokumentaci technologického vybavení mlýna. Mlýnice vyhořela do stavu, kdy z ní zůstalo prakticky jen obvodové zdivo. I přes tuto nešťastnou událost, která zapříčinila značné poškození dominantního objektu souboru staveb vodního mlýna, neztratil z pohledu památkové péče své hodnoty. Základní hmota objektu zůstala zachována, a proto se v kontextu urbanismu historického jádra obce nic na urbanistické hodnotě mlýna nezměnilo. Rovněž prostorové rozložení staveb cenného souboru vodního mlýna nebylo narušeno a vzhledem ke skutečnosti, že před požárem bylo pořízeno zaměření objektu včetně interiérů, neměl by být problém přistoupit k památkové obnově vyhořelé mlýnice a tím k památkové rehabilitaci celého cenného mlýnského komplexu.
Vzhledem k výše uvedenému Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně nedoporučuje zrušení prohlášení souboru staveb a pozemků předmětného mlýna za kulturní památku. “
Městský úřad Znojmo, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. MUZN 71109/2017 ze dne 19. 1. 2018 zrušení prohlášení areálu bývalého mlýna ě. p. 57 ve Vranově nad Dyjí za kulturní památku rovněž nedoporučil, a to s následujícím odůvodněním: „Vodní mlýn se skládá z několika objektů - mlýnice, obytné části a hospodářských budov. Objekt mlýnice v loňském roce vyhořel. Po požáru se zachovalo obvodové zdivo včetně štítů, které vlastník zajistil proti zřícení.
Obvodové zdivo nevykazuje vážné statické poruchy, tomuto stavu napomáhá dostatečná šířka obvodového zdivá mlýnice, které je ve spodní části kamenné a v horní cihelné. Ostatní objekty vodního mlýna, obytné i hospodářské, včetně vjezdové brány, nevykazují havarijní stav, který by nasvědčoval blízkému zániku památky. Posouzení konstrukcí krovů těchto staveb vlastník Památkovému ústavu, územnímu odbornému pracovišti v Brně (NPU) neumožnil. K objektu mlýnice bylo vydáno závazné stanovisko ke studii přestavby mlýnice na penzion. Národní památkový ústav ve svém vyjádření uvedl, že přestavbu nelze realizovat.
Závazné stanovisko bylo vydáno přípustné s podmínkami. V současné době je projednáván další stupeň projektové dokumentace přestavby mlýnice. Již máme vyjádření Národního památkového ústavu k tomuto stupni dokumentace, ve kterém je opět uvedeno, že přestavbu nelze realizovat. U OŠKaPP probíhá také správní řízení ve věci opravy obytné části mlýna.
Při místním šetření bylo zjištěno, že došlo k odstranění dřevěných podlah. Na místě zůstal jenom podsyp, rýhy po polštářích a v písku otisky dřevěných prken. Tyto práce byly provedeny bez vědomí a bez závazného stanoviska orgánu památkové péče. Vlastník v předložené dokumentaci hodlá podlahy provětrávat systémem IGLÚ a podlahové vrstvy navrhuje z betonu. Vlastník přizval na místní šetření předcházejícího vlastníka. Při jednání se nedohodli na tom, kdo z nich podlahy odstranil. V rámci přestavby obytné části mlýna provedl OŠKaPP šetření na místě samém za přítomnosti Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně (NPÚ). Byla pořízena fotodokumentace obytné části mlýna, ale bez půdního prostoru, který dle sdělení vlastníka není po požáru mlýnice, která na objekt navazuje, přístupný. Fotodokumentaci vám v případě vašeho zájmu zašleme. Při probíhajících správních řízeních posuzuje OŠKaPP mlýn stále jako kulturní památku. Pro prezentaci mlýna je přínosné odstranění přístavby tzv. pálenice při štítové zdi mlýnice, které v souladu s vydaným závazným stanoviskem provedl současný vlastník památky. Dle názoru OŠKaPP se vodní mlýn nenachází ve stavu, který by mohl být důvodem ke zrušení prohlášení vodního mlýna kulturní památkou. Mlýnice je opravitelná a vlastník v současné době jedná se stavebním úřadem o povolení stavby. Pokud vlastník bude respektovat podmínky orgánu památkové péče, nedojde k dalším ztrátám kulturně historických hodnot mlýnice. K přestavbě obytné části budou v závazném stanovisku opět stanoveny podmínky pro záchranu kulturně historických hodnot, které ještě nebyly zničeny."
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče, ve svém vyjádření č. j. JMK 131958/2017 ze dne 6. 10. 2017 zrušení prohlášení uvedeného areálu za kulturní památku rovněž nedoporučil: „[...] Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, ve věci žádosti vlastníka o zrušení prohlášení mlýna ve Vranově nad Dyjí trvá na svém stanovisku k jeho žádosti o zrušení části této kulturní památky, tedy objektu mlýnice. Chybějící vybavení mlýnice ani její postižení požárem nejsou zvlášť závažnými důvody ke zrušení prohlášení areálu za kulturní památku. Hodnoty, pro které byl mlýn prohlášen za kulturní památku (i přes postižení části areálu požárem), nadále trvají. Ve věci této kulturní památky probíhá v současné době několik správních řízení dle zákona o státní památkové péči. O jejich průběhu poskytne informace ve svém vyjádření Městský úřad Znojmo, Odbor školství, kultury a památkové péče. Vzhledem k výše uvedenému Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, nedoporučuje zrušení prohlášení kulturní památky vodního mlýna ve Vranově nad Dyjí, za kulturní památku."
V souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu bylo dne 26. 1. 2018 účastníkům řízení, respektive právnímu zástupci vlastníků areálu bývalého mlýna č. p. 57 ve Vranově nad Dyjí umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Vlastníci této možnosti nevyužili.
Dne 7. 5. 2018 Ministerstvo kultury obdrželo následující oznámení účastníků řízení informující o možné osobní zaujatosti a neobjektivnosti příslušných regionálních pracovníků státní památkové péče: „[...] V minulém roce jsme podali žádost o vynětí naší nemovitosti bývalý vodní mlýn ve Vranově nad Dyjí ze seznamu kult. památek. Nepíšeme ani nenárokujeme lhůty k rozhodnutí, poněvadž jsme reálně srozuměni se stavem zahlcenosti Ministerstva kultury. Koneckonců jste nás sám o tomto informoval. V našem případě došla celá záležitost do bodu, kdy zjevně musíme fakticky zvážit, jestli je z naší strany reálné vůbec dále pokračovat, nebo odklonit investici nenávratně jinam. Zrušit investici již nelze bez dalších extrémních nákladů s tímto spojených. Jelikož máme možnost investovat i v jiném projektu, který jsme stopli kvůli mlýnu, je to rozhodnutí velmi obtížné a pokud nastane, i nezvratné. Pokusím se vysvětlit důvody tohoto úvodu. Náš stav je nyní následný: po mnoha jednáních, kdy vše probíhalo mezi námi i projektantem i Měs. úřadem ve Znojmě odbor OŠKPP se vše odvíjelo v reálné rovině. Nicméně při jednání se začal objevovat fakt, že persona z NPU Brna nebyla schopna těchto jednání dodržet a úmluvy se opakovaně lišily od písemných rozhodnutí a podkladů. Tedy projekt se opakovaně prodražoval a opakovaně prodlužoval, až jsme požádali o záměnu této osoby. To byl jeden z faktorů - doslova lidově napsáno - zákopové války. Současný stav je tak tristní, že jsme sice obdrželi souhlasné závazné stanovisko na pouze bývalý zdevastovaný mlýn a následně ještě vyhořelý, který je v torzálním stavu, ale za velmi přísných podmínek, kdy jsou některé věci i nad možnosti našeho rozpočtu a provází jej trestní oznámení na úřední osobu na MU Znojmo odbor OŠKPP a stížnosti na personu u NPÚ úz. prac. Brno. U rodinného bydlení jsme již stagnovali a požádali alespoň jen a pouze o výměnu střešní krytiny za tu stejnou. I to se zjevilo jako problém, který bude řešen po celé léto, kdy fakticky by práce tesařské a pokrývačské se nekryly s obnovou torza mlýna, tedy opět bezvýchodnost samotné realizace. V této věci nutno podotknout, že co do venkovních pohledů se vyjadřuje i NP. Podyjí a ten bez problémů oba projekty schválil a vydal závazná stanoviska skrze své svolané komise. Rádi bychom uvedli, že nemovitost se nachází v centru Městyse Vranov nad Dyjí, tedy plně v oblasti lokální památkové ochrany, která i nadále zajistí požadovanou kvalitu dozoru odborníků nad naší investicí. Nicméně statut kulturní památky nás blokuje v takovém rozměru, že rekonstrukce začíná být větším břemenem, než-li si můžeme dovolit. Smlouva o úvěru byla dvakrát vypovězena, protože souhlasné studie k projektům se z aktu tiché msty změnily na nesouhlasná závazná stanoviska a tedy současný dojednaný úvěr, kde jsme již si rozhodně nemohli příliš diktovat své podmínky je aktivní a splácíme úroky, aniž bychom mohli stavět. I když je nyní vydáno závaz. stanovisko k torzu stavby, máme úspěch pouze z 1/2 a je to spíše Danajský dar, než-li úspěch. Pokud by Ministerstvo kultury zvážilo i tento náš pohled, byli bychom velmi vděčni.
V případě ztráty statutu kulturní památky by byl i nadále zachován dozor v rámci zmíněné památkové zóny a i nadále platnosti dozoru NP. Podyjí, ale vše by se zefektivnilo a zjemnilo.
Je nereálné domnívat se, že torzo mlýna by bylo schopno někdy sloužit jinému účelu, nežli tomu, který profínancuje jeho doslova kompletní zrození, tedy ubytování - penzion. Proto nám přijde situace naprosto tristní a bezvýchodná. Rovněž bychom rádi uvedli skutečnost, že i místní lidé, Městys Vranov nad Dyjí, který má svůj stavební úřad stojí rovněž při našem projektu a přidal se sám o sobě k naší žádosti o vynětí z kult. památek. Tedy snažíme se uvést s manželkou, že nepatříme mezi ty investory, kteří zplení nemovitost skrze peníze a nevkus, postaví vzdušné zámky bez ohledu na genius loci. Velmi Vás žádáme o prodiskutování a přihlédnutí k těmto informacím při rozhodování. V příloze zasíláme ono trestní oznámení a stížnost, což bohužel skutečně už muselo z naší strany být podáno a které sice vyhranilo situaci na maximum, ale závěrem bylo ono souhl. stanovisko, byť s velmi tvrdými podmínkami. [...]“
Ministerstvo kultury pak na základě vyhodnocení výše uvedených podkladů vydalo napadené rozhodnutí č.j. MK 31053/2018 OPP, sp. zn. MK-S 8821/2017 OPP ze dne 18. 5. 2018, jímž dle § 8 zákona ě. 20/1987 Sb., rozhodlo, že se neruší prohlášení za kulturní památku předmětného areálu mlýna, a to s následujícím odůvodněním:
„Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a rozhodlo: nezrušit prohlášení dotčeného barokního areálu bývalého althannovského vodního mlýna ě. p. 57 s pozemky st. p. ě. 98/1, st. p. č. 98/3, st. p. č. 820, vše k. ú. Vranov nad Dyjí a dále s pozemkem p. č. 1463/1, k. ú. Vranov nad Dyjí, rejstř. ě. ÚSKP ČR: 39807/7-6917, městys Vranov nad Dyjí, okres Znojmo, Jihomoravský kraj, za kulturní památku.
Posuzovaný areál bývalého vodního mlýna si i přes nevyhnutelnost rekonstrukce nadále uchovává všechny stěžejní znaky, pro které byl dne 19. 2. 1973 zapsán do Státního seznamu nemovitých kulturních památek. Z obdržených evidenčních podkladů Národního památkového ústavu je zjevné, že důvod k zápisu nemovité kulturní památky „bývalý vodní mlýn“ (respektive historicky, stavebně - typologicky „vodní mlýn“; obě označení jsou správná) nespočíval v jeho technické jedinečnosti, míře dochovanosti a funkčnosti mlynářského strojního vybavení, nýbrž byl od počátku svázán se shledanými hodnotami architektonickými, urbanistickými, uměleckořemeslnými, řemeslnými a historickými, coby mimořádně významná stavebně - typologická ukázka architektonické podoby barokního vrchnostenského mlýna.
Bývalý mlýnský areál situovaný v samotném centru historického městečka, v bezprostřední blízkosti náměstí, charakterizuje vedle působivé hmotové kompozice jednotlivých obytných, výrobních, skladovacích a hospodářských objektů, uzavírajících kolem dokola svažitý dvůr, zejména ušlechtilý barokní a klasicistní detail architektonického tvarosloví a množství autenticky dochovaných interiérových prvků, coby hodnotných součástí původních stavebních konstrukcí a dispozice (viz výčet na s. 17). Malebně členitá barokní silueta osově komponovaného uličního štítového průčelí s bývalou vjezdovou bránou a aliančním hraběcím erbem uprostřed, doplněná mohutnou hmotou objektu mlýnice, zásadním způsobem spoluutváří regionálně známou a po staletí neměnnou tradiční vedutu mlýna a venkovského městečka Vranov nad Dyjí s dominujícím althannovským zámkem na skále v pozadí, přičemž tyto vzájemné pohledové (a urbanistické) vazby jsou pochopitelně obousměrné.
Požárem ze dne 2. 6. 2017 poškozený objekt mohutné patrové mlýnice je nadále památkově vysoce hodnotnou součástí uceleného barokního areálu bývalého panského mlýna, a je nadále dobře rekonstruovatelný. Budoucí podoba obnovy realizované v souladu se závaznými stanovisky orgánu státní památkové péče není předmětem tohoto řízení.
Památkovou ztrátu představuje v tomto případě zejména zánik dřevěné konstrukce polovalbového krovu mlýnice a jednotlivých trámových podlaží, v nejnižší úrovni s trámy zdobenými profilací v podobě zubořezu. Památková hodnota zděných konstrukcí, včetně barokního pojednání fasády (štukové nárožní kvádrování, kordonová a korunní římsa, kasulovitá kartuš s malbou svátého Floriána, šambrány - v patře lemované lištou s ušima, čabrakové parapetní motivy okenních šambrán a čabrakové závěsy pod kordonovou římsou, atd.), zůstala i po požáru zachována. Zděné obvodové stěny mlýnice, v interiéru pravidelně prolomené segmentovými záklenky oken, jsou natolik masivní, že jejich dobrou statickou kondici nezpochybňují ani žadatelé o zrušení prohlášení objektu za kulturní památku, plánující ve svých stavebních záměrech vestavbu nových váhově těžších stropních konstrukcí z nespalných materiálů: „Obvodové zdivo je natolik silné, že nelze konstatovat, že dojde k ohrožení památky. [...] statický posudek vypracovaný po požáru, kde se doslovně uvádí, že obvodové zdivo je natolik silné a v kondici, že nehrozí destrukce. Vysoké zděné lichoběžníkové štíty jsou staticky zajištěny a ukotveny do koruny obvodového zdiva. Na čelních pohledových stranách obou štítů je i po požáru dochováno architektonické členění omítek s lizénovým orámováním obvodu štítu a s charakteristicky rozmístěnými trojicemi okenních otvorů s šambránami (východní štít s třemi ležatými ovály v trojúhelné kompozici, u západního štítového průčelí je spodní dvojice ležatých oválných otvorů výškově prodloužena v pravoúhlá vysokým segmentem zaklenutá okna). Hmota mlýnice se významně uplatňuje v dálkových pohledech.
Ministerstvo kultury zásadně nesouhlasí s tvrzením vlastníků, že by v posuzovaném areálu došlo od doby zápisu kulturní památky k takovým stavebním úpravám, které by měly za následek ztrátu shledaných památkových hodnot: „V této době došlo k zásadní přestavbě obvodových zdí a novým přístavbám jak obytné tak hospodářské části, které změnily zastavěnou plochu, kterou rozšířily a též charakter střech. V objektu byla postavena budova vrátnice a při nové obvodové zdi pak přístavba pálenice, která zásadním způsobem změnila vnější vzhled objektu. [...] jako celek [kulturní památka] zanikla poté, co fakticky zanikla její část tvořená objektem bývalé mlýnice a zbytek přešel natolik významnými přestavbami, že přestal plnit funkci kulturního dědictví, neboť v současnosti není významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické ani nemá přímý vztah k významným osobnostem [...]“. Při porovnání výše citovaného s dostatečně průkaznou fotodokumentací areálu obdrženou ze strany Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně, dále Městského úřadu Znojmo, úseku státní památkové péče, i vlastníků, včetně Městyse Vranov nad Dyjí, vyplývá, že jsou předmětné argumenty účastníků řízení použity účelově, neboť jednotlivé objekty s doposud dochovanou tradiční a pouze lokálně vyspravovávanou bobrovkovou krytinou, původními konstrukcemi krovů (vyjma vyhořelé mlýnice), s polychromním vápenným líčením, respektive dochovanou vrstevnatou strukturou jednotlivých omítkových vrstev v interiéru i exteriéru (v bývalých reprezentativních obytných místnostech panského mlýna navíc není vyloučena možnost nálezu barokní či klasicistní dekorativní výmalby), s dochovaným architektonickým členěním fasád, četnými řemeslnými detaily, včetně kamenicky - výtvarně ztvárněného velkého aliančního erbu Michala Jana III. hraběte Althanna a jeho manželky Marie Anny Josefy markýzy Pignatelli, provdané hraběnky Althannové, umístěného ve štítovém nástavci původní zaklenuté vjezdové brány do areálu, s téměř intaktní dispozicí obytných i hospodářských částí s dochovanými historickými stavebními konstrukcemi (zdi, záklenky, niky, hodnotné klenební soustavy, pozůstatky bývalé černé kuchyně, zaklenuté prostory sklepení, apod.), s reprezentativně pojatými plastickými detaily omítkových povrchů obytné části (barokní štukové zrcadlo a odsazené fabiony u plochostropých místností, drobné štukové hřebínky u zaklenuté místnosti), nebo s dochovanými kamennými tarasními zídkami, vyrovnávajícími terénní sklon dvora, naopak svědčí o přetrvávající vysoké autenticitě a výjimečnosti předmětného historického areálu, který se ve druhé polovině 20. století prokazatelně vyhnul jakékoliv razantnější modernizační přestavbě, nebo nevhodné utilitární rekonstrukci. V obdrženém vyjádření vlastníků zmíněná novodobá přízemní přístavba vinopalny, stejně jako druhotné pultové přístavky k hlavní hmotě jednotlivých objektů, či drobné úpravy marginální povahy, představují zásahy ryze reverzibilního charakteru, které jsou případně v souladu se závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče snadno a navíc ku prospěchu celku odstranitelné. Vlastníkům byla ostatně v obdobném smyslu nedávno povolena demolice nevzhledného přístřešku bývalé vrátnice, přistavěné k historické kamenné ohradní zdi navýšené o mladší cihelnou nástavbu. Posuzovaný areál nadále zůstává výjimečnou ukázkou architektonické podoby barokního vrchnostenského mlýna. Stále přetrvávají jeho památkové hodnoty architektonické, urbanistické, uměleckořemeslné, řemeslné a historické, pro které byl soubor dne 19. 2. 1973 zapsán do Státního seznamu nemovitých kulturních památek.
Požárem ze dne 2. 6. 2017 poškozený objekt mohutné patrové mlýnice je nadále pohledově výraznou a památkově vysoce hodnotnou součástí uceleného barokního areálu bývalého panského mlýna, a je nadále dobře rekonstruovatelný. Budoucí podoba obnovy realizované v souladu se závaznými stanovisky orgánu státní památkové péče není předmětem tohoto řízení. Památkovou ztrátu představuje v tomto případě zejména zánik dřevěné konstrukce polovalbového krovu mlýnice a jednotlivých trámových podlaží, v nejnižší úrovni s trámy zdobenými profilací v podobě zubořezu. Památková hodnota zděných konstrukcí, včetně barokního pojednání fasády (štukové nárožní kvádrování, kordonová a korunní římsa, kasulovitá kartuš s malbou svátého Floriána, šambrány - v patře lemované lištou s ušima, čabrakové parapetní motivy okenních šambrán a čabrakové závěsy pod kordonovou římsou, atd.), zůstala i po požáru zachována. Zděné obvodové stěny mlýnice, v interiéru pravidelně prolomené segmentovými záklenky oken, jsou natolik masivní, že jejich dobrou statickou kondici nezpochybňují ani žadatelé o zrušení prohlášení objektu za kulturní památku, plánující ve svých stavebních záměrech vestavbu nových stropních konstrukcí z váhově těžších nespalných materiálů: „Obvodové zdivo je natolik silné, že nelze konstatovat, že dojde k ohrožení památky. [...] statický posudek vypracovaný po požáru, kde se doslovně uvádí, že obvodové zdivo je natolik silné a v kondici, že nehrozí destrukce. Vysoké zděné lichoběžníkové štíty jsou staticky zajištěny a ukotveny do koruny obvodového zdivá. Na čelních pohledových stranách obou štítů je i po požáru dochováno architektonické členění omítek s lizénovým orámováním obvodu štítu a s charakteristicky rozmístěnými trojicemi okenních otvorů s šambránami (východní štít s třemi ležatými ovály v trojúhelné kompozici, u západního štítového průčelí je spodní dvojice ležatých oválných otvorů výškově prodloužena v pravoúhlá vysokým segmentem zaklenutá okna). Hmota mlýnice se významně uplatňuje v dálkových pohledech.
Následně účastníci podali rozklad ze dne 5. 6. 2018 (odůvodnění rozkladu doplněno podáním ze dne 4. 10. 2018), kterým se domáhají zrušení napadeného rozhodnutí, a to mj. s následujícím odůvodněním.
„Účastník řízení napadá výše uvedené rozhodnutí Ministerstva kultury v celém rozsahu a považuje je za věcně nesprávné a formálně vadné. Vadnost rozhodnutí spočívá především v absenci vlastního aplikačního procesu při rozhodování o návrhu účastníka, nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, nezákonném způsobu provádění důkazů, kdy správní orgán vycházel při svém rozhodování pouze z nerelevantních zjištění v jiných správních řízeních, absenci vlastního procesu dokazování, v nesprávném právním posouzení věci, nerespektování účelu a smyslu zákona, porušení procesních práv účastníka řízení a ve skutečnosti, že rozhodnutím a postupem správního orgánu byla závažně ohrožena nezcizitelná práva účastníka řízení, chráněná ustanoveními čl. 9, 11, 12 a 36 Listiny základních práv a svobod.“
V souladu s § 152 správního řádu bylo přezkoumáno rozkladem napadené rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 31053/2018 OPP, sp. zn. MK-S 8821/2017 OPP ze dne 18. 5. 2018, jakož i řízení, které rozhodnutí předcházelo, a to zejména s přihlédnutím k námitkám v rozkladu uvedeným.
Shledal jsem, že předmětný areál bývalého althannovského vodního mlýna v k.ú. Vranov nad Dyjí, je nejen kulturní památkou, ale zároveň se nalézá v památkové zóně, která byla prohlášena vyhláškou Ministerstva kultury č. 157/2002 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny.
Ochranný režim této památkové zóny (§ 3 písm. d)) zajišťuje ochranu historickému charakteru, vzájemnému prostorovému uspořádání, krajinným dominantám a měřítku jednotlivých objektů, sídelních útvarů a krajiny. Vyhláška tedy zajišťuje plošnou památkovou ochranu urbanistických hodnot, prostorového uspořádání, vnější hmoty, dispozic, tvarosloví a výrazu objektů areálu mlýna.
Konstatuji, že Ministerstvo kultury se v rozkladem napadeném rozhodnutí zaměřilo na podrobné vyhodnocení těch památkových hodnot objektů areálu, které jsou již předmětem plošné památkové ochrany v památkové zóně (urbanistické hodnoty, vnější výraz a tvarosloví objektů areálu), zatímco památkové hodnoty interiérů byly shrnuty uvedením pouhého výčtu dochovaných stavebně technických prvků bez individuálního posouzení jejich památkových hodnot.
Mám tak za to, že v tomto řízení o zrušení prohlášení areálu za kulturní památku je nutno se zaměřit na podrobné individuální zkoumání, zda jednotlivé autentické prvky obsažené v interiérech, které nejsou předmětem ochrany v památkové zóně, samy o sobě vykazují natolik významné památkové hodnoty, aby byl dán dostatečný důvod pro zajištění jejich ochrany prostřednictvím institutu kulturní památky. V tomto směru je nutno zkoumat jednotlivé objekty zvlášť, neboť z hlediska míry zachovaní hodnotných prvků interiéru jsou mezi jednotlivými objekty výrazné rozdíly - např. objekt bývalé mlýnice vyhořel natolik, že se z něj dochovalo pouze obvodové zdivo. Výsledkem zkoumání významu a míry dochovaní památkových hodnot interiérů tak může být zrušení prohlášení za kulturní památku pouze některých z objektů, které tvoří předmětný areál.
V rámci posuzování památkových hodnot dochovaných prvků interiérů objektů areálu je rovněž nutno zkoumat a posoudit, zda jejich nutná rekonstrukce bude či nebude vyžadovat doplnění či nahrazení novodobými replikami či kopiemi v takovém rozsahu, že ve výsledku již nebudou vykazovat dostatečné památkové hodnoty ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., což by rovněž bylo důvodem pro zrušení prohlášení objektu za kulturní památku postupem dle § 8 zákona č. 20/1987 Sb.
V tomto směru proto hodnotící závěry Ministerstva kultury vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu ve smyslu § 3 správního řádu a zároveň je v těchto otázkách rozkladem napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné ve smyslu § 68 odst. 3 správního řádu.
Konstatuji, že výše popsané podrobné zkoumání významu a míry dochovaných památkových hodnot interiérů nelze dodatečně učinit až v rámci řízení o rozkladu, neboť by toto posouzení účastník již nemohl napadnout řádným opravným prostředkem a byla by tak porušena zásada dvouinstančnosti správního řízení.
Na základě výše uvedeného mi proto nezbylo než rozkladem napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Ministerstvu kultury k novému projednání a rozhodnutí.
Ministerstvo kultury se v novém rozhodnutí rovněž řádně argumentačně vypořádá se všemi ostatními námitkami uplatněnými v nyní podaném rozkladu, které budou v době vydání nového prvoinstančního rozhodnutí z věcného hlediska i nadále relevantní pro posouzení merita věci. Účastníkům pak bude před vydáním nového rozhodnutí umožněno vyjádřit se v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu.
K projednání podaného rozkladu byla svolána ustavená rozkladová komise, která věc komplexně posoudila a na základě výše uvedeného mně navrhla rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí je podle § 91 odst. 1 a § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, konečné a n e l z e se proti němu dále odvolat.
JUDr. Petr Strupek, v. r. ministr kultury
xxxxxxxx
Ministerstvo kultury
V Praze dne 2. 7. 2020
Č.j. MK 43246/2020 OPP
Sp. zn. MK-S 8821/2017 OPP
U S N E S E N I
Ministerstvo kultury, odbor památkové péče, jako věcně příslušný orgán podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona ě. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, z a s t a v u j e na základě ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, řízení o zrušení prohlášení souboru „barokní areál bývalého althannovského vodního mlýna č. p. 57", vše k. ú. Vranov nad Dyjí, rejstř. č. ÚSKP ČR: 39807/7-6917, městys Vranov nad Dyjí, okres Znojmo, Jihomoravský kraj, za kulturní památku. Dotčený soubor se skládá z pozemku st. p. č. 98/1, k. ú. Vranov nad Dyjí, jehož součástí je hlavní obytná stavba mlýna č. p. 57, dále vedlejší obytná a hospodářská stavba bez č. p., nedílnou součástí tohoto pozemku je dále zejména zaklenutá vjezdová brána v hlavním uličním průčelí mlýna a obvodová ohradní zeď dvora.
Dále se soubor skládá z pozemku st. p. č. 98/3, k. ú. Vranov nad Dyjí, jehož součástí je stavba mlýnice bez č. p., z pozemku p. č. 1463/1, k. ú. Vranov nad Dyjí a dále z pozemku p. č. 2298, k. ú. Vranov nad Dyjí (dříve pozemek st. p. č. 820, k. ú. Vranov nad Dyjí).
Odůvodnění:
Ministerstvo kultury obdrželo dne 20. 7. 2017 žádost o zrušení prohlášení pozemku st. p. č. 98/3, k. ú. Vranov nad Dyjí, jehož součástí je stavba bývalé mlýnice bez č. p., za kulturní památku (součást souboru „barokní areál bývalého althannovského vodního mlýna č. p. 57“, vše k. ú. Vranov nad Dyjí, rejstř. č. ÚSKP ČR:
39807/7-6917). Dne 8. 8. 2017 se k podané žádosti připojil druhý spoluvlastník kulturní památky, V průběhu vedeného řízení byla Ministerstvu kultury dne 17. 8. 2017 doručena žádost právního zástupce obou účastníků řízení, nově rozšiřující původní rozsah žádosti na celý areál bývalého vodního mlýna - kulturní památky rejstř. č. ÚSKP ČR: 39807/7-6917.
Dne 18. 5. 2018 vydalo Ministerstvo kultury nepravomocné prvoinstanční rozhodnutí č. j. MK 31053/2018 OPP, ve kterém správní orgán nezrušil prohlášení souboru „barokní areál bývalého althannovského vodního mlýna č. p. 57“, vše k. ú. Vranov nad Dyjí, rejstř. č. ÚSKP ČR: 39807/7-6917, městys Vranov nad Dyjí, okres Znojmo, Jihomoravský kraj, za kulturní památku. Proti dotčenému prvoinstančnímu rozhodnutí byl právně zastoupenými účastníky řízení podán rozklad ze dne 5. 6. 2018, následně ještě doplněný dne 4. 10. 2018. Ministr kultury doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D. ve svém pravomocném druhoinstančním rozhodnutí č. j. MK 23319/2019 OLP ze dne 17. 4. 2019 rozkladem napadené rozhodnutí o nezrušení prohlášení předmětného souboru za kulturní památku zrušil a věc vrátil zpět Ministerstvu kultury k novému projednání.
V průběhu vedeného řízení Ministerstvo kultury obdrželo žádostze dne 1.7. 2020 a žádost ze dne 1. 7. 2020 o zpětvzetí žádosti o zrušení prohlášení souboru „ barokní areál bývalého althannovského vodního mlýna č. p. 57“, vše k. ú. Vranov nad Dyjí, rejstř. č. ÚSKP ČR: 39807/7-6917, městys Vranov nad Dyjí, okres Znojmo, Jihomoravský kraj, za kulturní památku a o zastavení probíhajícího řízení. Zpětvzetí žádosti bylo účastníky řízení odůvodněno následovně: „[...] Na základě vydaného kolaudačního rozhodnutí ze strany vlastníků pominul důvod k zamýšlenému záměru vyloučit tuto památku z ochrany a proto vlastníci jednotně navrhují pozastavit a zpětvzetí žádosti o vyjmutí z ochrany. Děkujeme. Ve Znojmě dne 1. 7. 2020. [ ...]“
Na základě výše uvedené žádosti obou účastníků řízení správní orgán tímto usnesením předmětné řízení zastavuje.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová, vedoucí oddělení ochrany kulturních památek v odboru památkové péče Ministerstva kultury
