Kdo sám nevězí mezi dvěma mlýnskými kameny,
neví, jaké to člověku působí utrpení.
(německé přísloví)

Chvalovický, Vítkův mlýn

Chvalovický, Vítkův mlýn
56
Klucké Chvalovice
286 01
Kutná Hora
Klucké Chvalovice
49° 48' 59.1'', 15° 22' 5.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na samotě v lesích, asi 70 m pod hrází Chvaloviského rybníka a asi 1 km severně od severního okraje obce Klucké Chvalovice, pod kterou dnes spadá. Ve středověku byl součástí obce Smrčany, která zanikla v období husitských válek. Okolní les nese dodnes jméno Smrčany.
samota
Vranidolský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl součástí zaniklé obce Smrčany s tvrzí a poplužním dvorem, která je jako součást chlumského zboží zmiňováno v roce 1417. Obec zanikla v období husitských válek. V roce 1456 v soupise majetku dědictví po zemřelém Janovi z Chlumu je mlýn uváděn:  „…s lesy řečenými Smrčanský a Osyna, rybník pustý Smrčanský a mlýn tudíž“. Nynější mlýn Chvalovický byl dle této listiny z roku 1456 jediným a posledním pozůstatkem zaniklé středověké vsi Smrčany. Po vsi zůstal pouze název okolního lesa, který se dodnes jmenuje Smrčany.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn je zakreslen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Na této mapě je při mlýně zakreslena také pila (Brettmühle).

Ve stabilním katastru z roku 1838 je jako majitel uváděn Franz Franz.

mlýn prodal František Seidl Karlovi Vítkovi (1832-1901) synu Josefa Witka (1800-1873). 

(doplnil Daniel Vítek)

1860 Karel Vítek

V 70. letech 19. století je na mlýně uváděna rodina Vítkových. V roce 1879 se zde mlynáři narodila dcera Anna Vítková.

Karel Václav Vítek. Narozen 30. 1. 1832, zemřel 26. 2. 1901. Byl prvním Vítkem na chválovickém mlýně a byl také dědečkem Jana A. Macimoviče z Prahy. Manželka Marie Magdalena roz. Pábíčková (1837-1924) z Bohdanče u Pardubic.

Na mlýně hospodaří rod Vítkových.

syn mlynáře Karel Vítek se jako legionář vyznamenal v bitvě u Zborova, jeho jméno je na pamětní desce zasazené do průčelí zdejší školy

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 zde byl mlynářem Václav Vítek.

1939 - Václav Vítek, parní pohon (RR)

1953-1954 mletí zastaveno

1972 Josef Vítek

Po odstavení mlýnských strojů byl objekt mlýna i rybník využívána až do roku 1989 jako rekreační středisko Dopravního podniku Teplice

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po roce 1989 rekreační středisko v areálu mlýna zaniklo. Rybník je využíván jako chovný, v areálu mlýna pod hrází rybníka se nacházejí sádky. Budova mlýna je využívána k bydlení.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Franz
  • Vítek
  • Seidl
  • Witek

Historie mlýna také obsahuje:

1838 Franz Franz

František Seidl

1860 Karel Vítek

70. léta 19. Karel Václav Vítek

1927-1939 Václav Vítek (RR)

1972 Josef Vítek


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • mlynářské účelové známky
částečně adaptován
04 2017
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      vícepodlažní
      Zděná budova postavená do tvaru písmene L, mlýnice dvoupatrová s půdou.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Mlýn měl dva páry mlecích kamenů.
        Zaniklý
        • pila
        U mlýna byla pila. Je vyobrazena na mapě I. vojenského mapování (Brettmühle).
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        • rybník
        • odtokový kanál
        Nad mlýnem je rybník o výměře 6.77 ha a objemu vody 57 644 m3. Rybníkem protéká Vranidolský potok, přítok Klejnárky. V rohu rybníka je stavidlo, kterým začíná asi 70 m dlouhý náhon ke mlýnu. Přibližně v polovině náhonu je vpravo odbočka jalového kanálu, který odváděl nadbytečné množství vody. Odtok do mlýna ústí zpět do potoka ve vzdálenosti asi 60 m za mlýnem. Vranidolský potok se dříve nazýval Janský potok.
        1925: Voda odebírá se z rybníka č. k. 511 (patřícího ku statku Klucké Chválovice) náhonem a odtéká odpadem do hlavního potoka č. k. 1172. Mlýn je na stavební parcele 76 a 77 - číslo popisné 56 obce Klucké Chválovice a nachází se na levém břehu hlavního potoka.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis8.7.1925 instalována
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,257 m3/s, spád 6 m, výkon 15 HP.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis8.7.1925 instalována
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,257 m3/s, spád 6 m, výkon 15 HP.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníČáslav str. 8
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníČáslav str. 8
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJindřich Frajer
          NázevHistorické a současné vodní plochy na Čáslavsku
          Rok vydání2006
          Místo vydáníUniverzita Palackého v Olomouci
          Další upřesněníBakalářská práce
          Odkazhttp://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2006-geo/2006_Frajer.pdf
          Datum citace internetového zdroje28.4.2017
          AutorJindřich Frajer
          NázevVývoj vodního hospodářství na Čáslavsku se zaměřením na rybníkářství
          Rok vydání2008
          Místo vydáníUniverzita Palackého v Olomouci
          Další upřesněníDiplomová práce
          Odkazhttp://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2008/2008_Frajer.pdf
          Datum citace internetového zdroje28.4.2017
          AutorKolektiv autorů
          NázevZaniklé osady v okolí čáslavském - Smrčany
          Rok vydání2002
          Místo vydáníKutná Hora
          Další upřesněníKutnohorsko - Vlastivědný sborník 5/02
          Odkazhttp://kuttna.sweb.cz/sborni05.pdf
          Datum citace internetového zdroje28.4.2017
          AutorInternet
          NázevChvalovický rybník - zaniklá tvrz
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.h-m-j.cz/products/chvalovicky-rybnik-zanikla-tvrz/
          Datum citace internetového zdroje28.4.2017
          AutorInternet
          NázevObec Zbýšov - Z historie obce
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://zbysov.aspone.cz/historie.htm
          Datum citace internetového zdroje28.4.2017
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
          Rok vydání2005
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 46-47
          AutorJosef Jirousek
          NázevVodní mlýny na Kutnohorsku 2
          Rok vydání2025
          Místo vydáníKutná Hora
          Další upřesněnís. 132-134

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          28.4.2017 11:56 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 11.2.2020 10:26
          Radomír Roup (Radomír Roup) 11.6.2018 19:09
          doxa (Jan Škoda) 5.4.2025 22:36