Uživatel

Hledat

| Sign up

Kdo má peníze, může čerta přinutit,
aby jeho mlýnem otáčel.
(čínské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn Hutenský, Huťský, V hutích, Montánní, Pavalův, Hertíkův, Společný mlýn

mlýn Hutenský, Huťský, V hutích, Montánní, Pavalův, Hertíkův, Společný mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

V Hutích

Lokalita (vesnice, město)

Kutná Hora

PSČ

284 01

Okres

Kutná Hora

Katastrální území

Kutná Hora

GPS

49° 55' 60.0'', 15° 15' 29.0''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Někdejší c.k. Montánní šmelcovna (k.k. Montane Schmelzhütte), jejíž objekt byl po úpadku kutnohorského dolování v roce 1850 odprodán rodině Pavalových a navzdory silné konkurenci v okolí přestavěn na vodní mlýn. Na počátku 20. století se stal majetkem Společenstva mistrů pekařských a mlynářských „Artos“. Posledním stárkem zde byl J. Wiedner, jehož syn sloužil za 2. světové války ve věznici na Pankráci v Praze a pomáhal vězňům z Kutné Hory.

Poloha vůči obci

400 m východně od kostela Nejsv. Trojice u Kutné Hory

Vodní tok

Vrchlice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

do roku 1850 c.k. Montánní šmelcovna (k.k. Montane Schmelzhütte)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1850 po uzavření okolních dolů budova odprodána rodině Pavalových a adaptována na vodní mlýn

rodina Hertíkových

kol. 1900 zakoupilo Společenstvo mistrů pekařských a mlynářských Artos a přestavělo mlýn na parní

Události

Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1930 "Artos" společenstvo pekařů

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Posledním stárkem byl J. Wiedner, jehož syn byl za německé okupace za 2. světové války zaměstnán ve věznici na Pankráci v Praze a pomáhal vězňům z Kutné Hory.

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

v 50. letech postavena vedle mlýna budova veřejné městské prádelny, v 70. letech opět zbořena

Vývoj po roce 1989

majitel T.J. Elán

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Pavala
Hertík

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1850 rodina Pavalových

rodina Hertíkových

1900- "Artos" společenstvo mistrů pekařských a mlynářských

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

06 2017

Dochováno

dochován pouze obytný objekt/obytná část

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850
historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Podlouhlá budova souběžně s potokem

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

16. října 1909 kolaudován nový odvodňovací kanál namísto starého, který byl zazděn, což však vyvolalo protesty majitele mlýna čp. 83. Nařízeno komisionelní jednání, kterého se zúčastnili též manželé Královi, majitelé Dolního mýna čp. 85 a nakonec se dospělo k dohodě.