Společenský mlýn

Mlýn na řece Moravě byl původně v držení majitelů panství Pernštejnů a později Metternichů. V roce 1874 přešel prodejem do vlastnictví Františka Svozila, Marie Svozilová a synové jej roku 1886 přestavěli na válcový a již v roce 1890 instalovali turbínu. Dne 29. dubna 1920 celá mlýnská budova shořela a spáleniště mlýna zakoupilo v dražbě dvanáct mlynářů, kteří založili společnost s ručením omezeným Společenský mlýn českých mlynářů, se základním kapitálem 3 000 000 Kč. V roce 1922 vystavěli novou mlýnici na 300 q denního semelku. Roku 1930 přešel mlýn do vlastnictví manželů Františka a Anežky (†1937) Roháčkových, kteří jej rekonstruovali na 600 q denního semelku. O dva roky později přistavěli na druhém břehu skladiště mouky s moderně vybavenou mísírnou a zprovoznili jahelník a krupárnu. V roce 1936 pro ně pardubická firma Josefa Prokopa synové vybudovala šestikomorové silo na 1 700 tun obilí. V březnu roku 1948 byl mlýn znárodněn a později spadal pod n. p. Mlýny a těstárny Pardubice, závod Olomouc. Roku 1957 proběhla rekonstrukce, během níž byla zřízena pneumatická doprava mouky. Mlýn dnes provozuje společnost dědiců posledních majitelů, která v letech 2000–2006 vyměnila jeho technologii. Východně od mlýna překračoval Moravu železný příhradový most obloukové konstrukce 49°21'24.23"N, 17°18'54.00"E, postavený obcí roku 1912 na místě původního mostu dřevěného, a pojmenovaný podle poslance za kojetínský soudní okres Dr. Václava Šíleného (†1911).