Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1711 vystavěn majitelem statku lhotského Ferdinandem Sakem, svob. pánem z Bohuňovic a pronajímán
původně náležel jako samota k Vranové Lhotě
ke mlýnu o jednom složení s dřevěným stavením a kůlnou náležely okolní pozemky a právo sbírat roští v panských lesích a prodej kořalky a piva melcům i cizím
1772 prodán Marií Antonií z Blümegen, ovdovělou hraběnkou z Kolovrat, za 200 zl. a 10 zl. laudemia mistrovi Florianu Krausovi, poddanému knížete z Lichtenštejna na Třebovsku
1772, 1776 - Florian Kraus (+1786)
1789, 1801 - Johan Kraus
1828 přistavěna pila
1834 Jan Švec
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1850 při výkupu z roboty činilo výkupné 320 zl. konv.m.
1851, 1866 - Jan Šmíd (Schmidt)
1872, 1877, 1881 - Josef Šmíd (Schmidt), syn Jana Šmída
Prameny:
Státní oblastní archiv v Hradci Králové: Matrika Vranová Lhota
Moravský zemský archiv v Brně: Matrika Kladky
Při reambulaci 1882 přidělen k Hartinkovu a dostal tehdy poslední hartinkovské číslo 61.
1930 Josef Šmíd, mlýn a pila
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1772, 1776 - Florian Kraus (+1786)
1789, 1801 - Johan Kraus
1834 Jan Švec
1851, 1866 - Jan Šmíd (Schmidt)
1872, 1877, 1881 - Josef Šmíd (Schmidt), syn Jana Šmída
1930-1939 - Josef Šmíd (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
