Přední, Prašivý, Jarošův, Staroštíkův, První umělecký válcový mlýn

V jižní části Litovle na Palackého ulici u jednoho z ramen Moravy se nachází jeden ze tří zachovalých litovelských mlýnů - první umělecký válcový mlýn. Historie mlýna je známá již od 16. století. Svůj dnešní vzhled získal při přestavbě v r. 1888, kdy byl také vybaven nejmodernější technologií, od které také získal svůj název. Nad vchodem do mlýna je pěkně provedený erbovní znak mlynářského cechu a na průčelí vedle průjezdu do dvora nápis majitele mlýna Svatopluk Staroštík.

Olomoucké předměstí původně končilo Předním, nebo také „Prašivým“ mlýnem. První zmínky jsou o něm už roku 1384. V roce 1574 jej koupilo město jako „Jarošův mlýn“. Kolem roku 1850 zmiňuje kronikář mlynáře Stejskala, za jehož působení ve mlýně byl prodloužen mlýnský náhon. Roku 1899 převzala po Rudolfu Raabovi Přední mlýn, nazývaný už „První umělecký válcový mlýn“, akciová společnost. Ze všech společníků zůstal pouze starosta Alois Knaibl a potom Jaroslav Staroštík. Po roce 1948 byl mlýn znárodněn a předán Severomoravským mlýnům a těstárnám. Roku 1990 se vrátil synovi dřívějšího majitele Svatopluku Staroštíkovi. Ve mlýně se vyrábějí krmné produkty, odpovídající technologii převzal současný majitel v rámci restituce. Provoz mlýna podporuje výroba elektrické energie, kterou zajišťuje Francisova turbína, vyrobená již v roce 1909.