Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn na dlouhém náhonu z Odry v Heřmánkách čp. 1 patřil původně k rychtě. Ale už v letech 1602 - 27 ho vlastnil David Heitel.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V roce 1650 se na mlýně v Heřmánkách uvádí Adam Heitel, snad Davidův syn. Ze mlýna platil na sv. Jiří a na sv. Václava po 3 dukátech, ze včelína vědro medu, na Vánoce platil z pole 8 gr. 4 slepice a na sv. Václava za vodu 1 tol.
V roce 1705 prodal mlýn svému synovi Jiřímu za 300 zlatých. Roku 1730 přešel mlýn na Josefa Heitela, který však zemřel před rokem 1732. Proto jej znovu převzal otec Jiří Heitel a v roce 1736 jej prodal svému druhorozenému synu Antonínovi za 600 tolarů.
Po něm následoval r. 1769 jeho syn Josef Heitel, který mlýn držel do r. 1807. Mlýn měl tehdy dvě složení a na sv. Jiří a na sv. Michala platil mlynář po 12 zl. rýnských vedle 3 zlatých "tzv. dukátů Laggio". V r. 1807 mlýn převzal Josef /III./ Heitel za 780 zlatých.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Po Jiřím Heitelovi následoval jeho syn Reinhold Heitel, který mlýn se dvěma složeními a stoupou držel až do roku 1895.
1871 Reinhold Heitel, datum na překladu vchodových dveří pily (katru).
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Ještě v 50. letech 20. století je z leteckého snímku zřejmé, že budovy bývalého mlýna stály.
Vývoj po roce 1989
V současné době mlýn již neexistuje. Pozemek, na kterém mlýn stál, je v katastru nemovitostí označen jako tzv. ostatní plocha a je v majetku Povodí Odry, st. podnik, Ostrava.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Heitel
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1602-1627 David Heitel
1650-1705 Adam Heitel
1705-1730 Jiří Heitel
1730-1732 Josef Heitel
1732-1736 Jiří Heitel (opět)
1736-1769 Antonín Heitel
1769-1807 Josef Heitel
1807-1836 Josef Heitel ml.
-1895 Reinhold Heitel
1895- Reinhold Heitel ml.
1930 Reinhold Heitel
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
