Když se mlynáři bouří,
musí se zavázat jejich pytle.
(německé přísloví)

Jakubský mlýn

Jakubský mlýn
42
103
Družstevní
Dymokury
289 01
Nymburk
Dymokury
50° 14' 44.1'', 15° 14' 5.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Dymokurský roubený mlýn patří mezi několik posledních, zachovaných v oblasti Polabí. Tvoří nedílnou součást zdejší kulturní rybniční krajiny, která zde vznikala již od pozdního středověku. Mlýn stojí v rozsáhlé rybniční soustavě dymokurského panství.
V r. 1930 byl majitel Děpold Černín, psáno jako č. p. 103 (RR).
Štítarský potok
102182
nepřístupný

Obecná historie:

Jakubský mlýn stojí na Štítarském potoce, v rozsáhlé rybniční soustavě dymokurského panství, na hrázi stejnojmenného rybníka. První zmínka o něm pochází z roku 1572, koncem 19. století zde působil mlynářský rod Kopřivů. Po smrti Aloise Kopřivy roku 1896 koupila roubený mlýn dymokurská vrchnost. Děpold Czernin (1871–1931) roku 1916 nechal postavit nový zděný mlýn, ten ale o dva roky později vyhořel a při opravě byl o patro zvýšen. K roku 1930 je zde uváděna Francisova turbína o výkonu 15 HP. V roce 1957 převzalo mlýn JZD Dymokury a stará mlýnice byla upravena na rekreační objekt. Dochovaná přízemní starší část, dendrologicky datovaná do let 1681–1711, byla roku 2007 prohlášena kulturní památkou. Mlýn byl v restituci vrácen rodině Czerninů.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Náležel k dymokurskému statku

1686 - Matěj Svoboda, mlynář pod Černou Hůrou (SOA Praha, Městec Králové 11, sn. 100) (mGh)

Josef Kopřiva (2.6.1778 Rožďalovice čp. 130 - 6.1.1824 Mlýn Jakub). JK je na mlýně určitě od roku 1819.
pak asi nejstarší syn Josef (1810 - 9.6.1828 Mlýn Jakub)
pak možná syn Ferdinand Kopřiva (9.12.1819 Mlýn Jakub - 24.12.1833 Mlýn Jakub).
mlynářka Anna Kopřivová - Štefková roz. Augustová umírá 14.1.1850 - Mlýn Jakub

1842 na indikační skice mlýn označen jako pustý, majitel Ferdinand Kopřiva, který však již byl mrtev

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Určitě byl majitelem mlýna nejmladší syn Alois Kopřiva (22.8.1824 Mlýn Jakub - 7.1.1896 Mlýn Jakub)

Jím končí Kopřivové jako majitelé mlýna.

1896 zakoupil dymokurský velkostatek za 40.000 K

1906 se zde mlely šroty pro dymokurský statek

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1930 byl majitel Děpold Černín

1935 mlýn vyhořel, znovuzřízen a vybaven nejmodernějším zařízením

1936 náleží dymokurskému velkostatku

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Říbek
  • Kopřiva
  • Svoboda

Historie mlýna také obsahuje:

1686 Matěj Svoboda

1701-1703 Štěpán Říbek

1819- Josef Kopřiva (1778-1824)
Josef Kopřiva ml. (1810-1828)
Ferdinand Kopřiva (1819-1833)
Anna Kopřivová- Štefková (+1850) 

Alois Kopřiva (1824-1896)

1930 Děpold Černín


Zobrazit více

V matrice Městce Králové jsem nalezla jméno mlynáře, který zde hospodařil. Byl to Štěpán Říbek s manželkou Dorotou. Bylo to kolem let 1701-1703, kdy se jim zde narodily děti. (dana.ozoganova@seznam.cz)

Ve mlýně prý přenocoval Jan Žižka.

Při mlýně stával silný, stářím vykotlaný dub. Když ho skáceli, nalezli v něm kostru vojáka v brnění, jenž prý se v dutině schoval před pronásledovateli, již nedokázal vylézt a bídně tam zahynul.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • baroko do roku 1800
      • raná moderna do roku 1920
      roubená+zděná
      vícepodlažní
      Přízemní roubený objekt z roku 1681, upravovaný v 18. století (k němuž je přistavěn patrový zděný objekt z počátku 20. století).
      Obdélné přízemní roubené stavení s valbovou střechou, které je S polovinou původního celoroubeného mlýna, jehož J část - mlýnice a příčná chodba - byly nahrazeny v 1. pol. 20. stol. větší zděnou novostavbou. Zachovaná obytná část je chodbou rozdělena na širší Z část a užší V část. Ve V části byly 3 místnosti, S byla vytápěná. V Z části byly 3 místnosti, stěna mezi 2 severními byla posunuta a vyzděna. JZ místnost sloužila jako světnice, v SV koutě na místě zaniklého topeniště pálená dlažba v vloženým mlýnským kamenem, stěny při topeništi zděné (opuka). V průčelí dvouosé, Z čtyřosé, S tříosé. Ve světnici trámový záklopový strop, ostatní místnosti mají stropy s rovným omítaným podhledem. Krov hambalkový s postranní stolicí a námětky. Na S straně střechy vikýř se sedlovou stříškou. Střecha kryta lepenkou.
      Předmětem ochrany je obytné stavení mlýna na příslušném pozemku.
      V Polabí unikátně dochovaný roubený mlýn (obytná část) bez podstatnějších zásahů ve hmotě i dispozici.
      Mlýn zde existoval snad již v 16. století, dnešní stavba vznikla v několika etapách v 17. – 18. století. Přístavba mlýnice ve 30. letech 20. století.
      upřesnění datace: po 1681/82 (dendro – základ dispozice); po 1711 (dendro – přestavba); po 1799
      (dendro – úprava roubené části do dnešní podoby, požár 1933 – přestavba mlýnice
      Původně raně barokní mlýn s atypickou dispozicí, postavený podle výsledků dendrochronologického datování okolo roku 1681/82. Datovaný prvek pochází z interiéru. I když nelze vyloučit jeho druhotné použití, zdá se pravděpodobné, že alespoň jádro dispozice pochází opravdu z této doby. Bližší informace o nejstarší podobě stavby nelze zatím zjistit. V místě se traduje, že na jednom z trámů měla být zachována datace 1620, která údajně zanikla při staveních úpravách v roce 1985. Tuto hypotézu se zatím nepodařilo doložit (dendrochronologické datování konstrukcí je pozdější), ovšem ani zcela vyvrátit.
      Patrně v době po roce 1711 došlo k dílčím úpravám – stavba obsahuje řadu druhotně použitých prvků s tímto datem (nelze vyloučit ani přenesení těchto prvků z jiné stavby). Okolo roku 1800 (po 1799) pak byl mlýn upraven v podstatě do dnešní podoby, při níž se fixovala atypická dispozice a byla vyměněna podstatná část dřevěných konstrukcí. Nejpozději v této době vznikla mlýnice s kolem na horní vodu a vantrokami na jižní straně mlýnské budovy. Při přestavbě bylo ve velkém rozsahu druhotně použito dřevo, kácené v letech 1706-1711 (k původu dřeva viz výše). Roku 1896 mlýn koupili Černínové. Roku 1933 mlýn vyhořel, poté byla postavena nová moderní zděná mlýnice. Vnitřní zařízení se nedochovalo. V roce 1957 převzalo mlýn JZD Dymokury a stará mlýnice byla upravena na rekreační objekt.
      současný stav stojí bez výraznějších novodobých zásahů
      Zejména roubená část mlýna je památkově velmi hodnotným objektem – posledním dochovaným roubeným mlýnem v široké oblasti Polabí. Hodnotu stavby ještě zvyšují autenticky zachované konstrukce převážně z doby okolo roku 1800 (s určitým podílem starších a druhotně použitých prvků) a řemeslné prvky i poloha mlýna v kulturní rybniční krajině okolí Dymokur. Přestože mlýnice byla nahrazena v průběhu první poloviny 20. století novostavbou, vykazuje jako celek stále velmi vysoké hodnoty, opravňující bez nejmenších pochyb zařazení mlýna na seznam kulturních památek.
      Doporučeno k prohlášení za kulturní památku (v rozsahu roubené části).
      Areál mlýna je situován o samotě pod hrází Jakubského rybníka východně od Dymokur, při silnici na Městec Králové. Objekt mlýna se skládá ze dvou nesourodých částí – severní větší část zaujímá přízemní obytná část roubeného mlýnského stavení, jižní díl (na místě bývalé roubené mlýnice navazující na obytnou část) je tvořen mohutnou stavbou nové zděné mlýnice, majetkově i dispozičně oddělené.
      Větší severní (obytná) část je roubená, s atypickou dispozicí. Jejím jádrem je průběžná, asymetricky umístěná chodba severojižního směru ve středním traktu, která dělí objekt mlýna na užší východní trakt a širší západní trakt.
      Příčně je chodba rozdělena do dvou nestejně dlouhých částí příčkou s dveřmi, druhotně vloženou. Na jižním konci byla bez jakéhokoliv oddělení (stěnou či portálkem) otevřena do prostoru navazující roubené mlýnice. Po přezdění mlýnice je na jižním konci chodba zakončena zděnou stěnou, se zazděnými spojovacími dveřmi.
      V užším východním traktu jsou tři místnosti, samostatně přístupné z chodby – původně patrně neobytné (komory, v jižním dílu snad mohla být šalanda).
      Druhotně byla severní místnost zobytněna a byl sem vložen komín. V širším západním traktu, který byl od počátku obytný, jsou tři nestejně velké místnosti (jejich šířka je odlišná od místností ve východním traktu). Severní dělící příčka je cihelná, původně mohla být stěna umístěna v odlišné poloze. Hlavní obytná místnost – světnice – byla situována v jižním dílu. Tato místnost je vybavena trámovým stropem se třemi trámy a záklopem (ostatní místnosti mají stropy s rovným omítaným podhledem). V severovýchodním rohu je část stěny zděná, jí odpovídá úsek cihelné dlažby s osazeným mlýnským kamenem. Tato situace je bezpochyby dokladem umístění původního topeniště a tedy důkazem obytné funkce místnosti. Světnice byla dveřmi spojená s mlýnicí, přiléhající k ní na jižní straně, i se síní (?) na straně severní. Veškeré konstrukce v interiérech, s výjimkou zmíněné příčky a bloku bývalého topeniště, jsou roubené z dubových trhanic, s hliněnou omazávkou.
      V interiérech se dochovalo několik hodnotných dveří rámové konstrukce, různého stáří.
      Vnější stěny jsou rovněž roubené, ovšem bez omítky (její stopy, ani stopy kolíčků, nebyly zjištěny). Na první pohled je patrný vysoký podíl druhotně použitého dřeva z let 1706-11 (viditelné jsou dlaby po plátech v místech odlišných od dnešních spojů). Ve východní stěně jsou dvě nevelká okénka s trámkovými zárubněmi, neprofilovanými parapetními římsičkami a vloženými mřížemi. V severní stěně je uprostřed (nesymetricky) trámkový portálek s nadsvětlíkem (dendrochronologicky datován po roce 1791, patrně ke stavební etapě po roce 1799), s dvoukřídlými klasicistními deskovými dveřmi. Po obou stranách portálku jsou okna s trámkovými zárubněmi a neprofilovanými parapetními římsičkami. Okenní výplně jsou dvojité dvoukřídlé, šestitabulkové, s bambulkovými závěsy. V západní stěně jsou v levé části dvě shodná okna, v pravé části je dvojice novodobých šestitabulkových oken, vložených patrně na místo jediného okenního otvoru (stěna mezi okny je novodobá).
      Roubená část mlýna je krytá rozložitou valbovou střechou, pokrytou lepenkou.
      Na severní straně je drobný sedlový vikýř. Krov je systému stojaté stolice, převážně z hraněného řeziva, do dnešní podoby upraven po roce 1933.
      Na jižní straně k roubené části přiléhá mohutná zděná čtyřpodlažní mlýnice, krytá zvalbenou mansardovou střechou, prolomenou vikýři. Mlýnice má utilitární rozvrh průmyslových oken, lemovaných jen neprofilovanými šambránami.
      Nároží jsou členěna plochou bosáží. Mlýnice je údajně bez vnitřního zařízení (dle VCPD, v době průzkumu nepřístupná). Na jižní straně je troska železobetonového nátokového objektu k turbíně, v hrázi rybníka je rovněž železobetonový objekt stavidla.
      V době průzkumu nebyla přístupná mlýnice, o jejím interiéru a případném technologickém zařízení není nic známo.
      roubená obytná část mlýna je památkově velmi hodnotným objektem, vzácně dochovaným roubeným mlýnem v široké oblasti Polabí.
      obytná část Jakubského mlýna je velmi cennou, intaktně a unikátně dochovanou stavbou svého druhu v širším regionu Polabí. Autentické konstrukce a stavební prvky datované do doby kolem roku 1800, stejně jako poloha mlýna v historické rybníkářské oblast panství Dymokury dávají mlýnu vysokou kulturně historickou hodnotu.
      Obytné stavení bývalého Jakubského mlýna je přízemní roubený objekt. Jeho jádrem je chodba dělící stavbu na užší východní a širší západní trakt (chodba dříve pokračovala do navazující mlýnice, dnes již zazděné). Světnice je opatřena trámovým záklopovým stropem, ostatní místnosti mají stropy s rovným omítaným podhledem. Východní průčelí je dvouosé, západní čtyřosé, severní vstupní průčelí je tříosé. Krov je hambalkový, střecha valbová.
      Jedná se o původně raně barokní mlýn, který byl podle výsledků dendrochronologického datování postaven přibližně vletech 1681/1682. Patrně v době po roce 1711 došlo k dílčím úpravám, neboť stavba obsahuje řadu druhotně použitých prvků tohoto data. Kolem roku 1800 byl mlýn mlynářem Františkem Kopřivou upraven v podstatě do dnešní podoby. Obytná roubená část se dochovala bez podstatnějších zásahů, a to jak ve hmotě, tak v dispozici. V oblasti Polabí jde o ojediněle dochovanou roubenou stavbu mlýna.
      • dveře
      • okno
      • komín
      • krov
      • topeniště, kamna, pec

      ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
      obytná část domuroubení, druhotně použitý trám1681
      obytná část mlýnaroubení1790
      obytná část mlýnaroubení, druhotně použitý trám1711
      V stěna střední chodby zadní část chodby, 5. trám od spodu - severně od dveří 1681/1682
      světnice - vchodJ sloupek ostění dveří do světnice 1783+
      S stěna - vchodV sloupek ostění dveří1791+
      V obvodová roubená stěna druhotně užitý trám1708 I.
      V obvodová roubená stěna spodní trám1711 I.
      V obvodová roubená stěna parapetní římsa okénka1797/98
      S obvodová roubená stěna průběžný trám v nadpraží1798/99
      Z obvodová roubená stěna průběžný trám nad okny patrně druhotně užitý 1706/07
        Žádná položka není vyplněna
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        • rybník
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        Nad mlýnem Jakubský rybník, 42,58 ha.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,46 m3/s, spád 3,25 m, výkon 15 k.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,46 m3/s, spád 3,25 m, výkon 15 k.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 17
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 17
        AutorRudolf Šimek
        NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
        Rok vydání2011
        Místo vydáníOlomouc
        Další upřesněnídiplomová práce
        AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
        NázevČeskoslovenské mlynářství
        Rok vydání1936
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 209
        AutorJosef Klempera
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 254-256
        AutorJan Pešta
        NázevJakubský mlýn
        Další upřesněníIndustriální topografie
        Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V005929
        Datum citace internetového zdroje02 2025
        AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
        NázevJakubský mlýn - roubená část
        Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/jakubsky-mlyn-roubena-cast-14266379
        Datum citace internetového zdroje07 2025

        Místo uloženíNárodní archiv Praha
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka313
        Inventární číslo, signatura3216
        Místo uloženíNárodní archiv Praha
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka313
        Inventární číslo, signatura3216

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Ostatní

        Vytvořeno

        30.5.2012 18:45 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Helena Špůrová 11.5.2019 19:11
        Radim Urbánek 24.7.2016 23:26
        Radomír Roup (Radomír Roup) 28.7.2013 00:27
        doxa (Jan Škoda) 28.7.2025 20:58
        kolssteyn 5.7.2016 14:34