Historie
Obecná historie:
U ramene řeky Moravy, zasypaného při regulaci v roce 1930, stával Špitálský mlýn se zajímavou mansardovou střechou.
V listinách je o něm zmínka již v roce 1361. Tehdy Jitka, vdova po Čeňkovi z Lipé a na Hunčovicích, darovala polovinu výnosu mlýna klášteru s určením pro choré a chudé. Od té doby se mlýn nazýval Špitálský. Roku 1543 jej koupilo město, roku 1796 převzal mlýn sobáčovský mlynář Štěpán Lindner po matce Veronice. Roku 1863 koupil mlýn od Antonína Lindnera František Konečný a následně patřil čtyřem generacím jeho jmenovců. Při regulaci řeky byl mlýn roku 1931 zařízen na parní pohon a doplněn také parní pekárnou. Ta byla již před druhou světovou válkou odstavena, ale v roce 1950 znovu zprovozněna jako družstevní. Pracovali v ní bývalí soukromí pekaři, jimž byly odebrány živnostenské listy. Družstevní pekárna pak byla znárodněna a v provozu zůstala do roku 1976. Roku 1977 byl mlýn zbořen, aby uvolnil místo pro kotelnu nového sídliště.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
V listinách je o něm zmínka již v roce 1361. Tehdy Jitka, vdova po Čeňkovi z Lipé a na Hunčovicích, darovala polovinu výnosu mlýna klášteru s určením pro choré a chudé. Od té doby se mlýn nazýval Špitálský.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Roku 1543 jej koupilo město.
Roku 1796 převzal mlýn sobáčovský mlynář Štěpán Lindner po matce Veronice.
1834 Antonín Lintner
Roku 1863 koupil mlýn od Antonína Lindnera František Konečný a následně patřil čtyřem generacím jeho jmenovců.
První světová válka (1914–1918)
1930 František Konečný
Při regulaci řeky byl mlýn roku 1931 zařízen na parní pohon a doplněn také parní pekárnou.
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Pekárna byla již před druhou světovou válkou odstavena, ale v roce 1950 znovu zprovozněna jako družstevní. Pracovali v ní bývalí soukromí pekaři, jimž byly odebrány živnostenské listy. Družstevní pekárna pak byla znárodněna a v provozu zůstala do roku 1976. Roku 1977 byl mlýn zbořen, aby uvolnil místo pro kotelnu nového sídliště.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1834 Antonín Lintner
1939 - František Konečný (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
