Lucký mlýn

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Martin (50 let), manželka Dorota (25), dcery Dorota (15), Běta (7) a Marie (1/2), synové Jiřík (12) a Václav (9), všichni poddaní katolíci

Již v roce 1735 první zápis v matrice Matěj Černý, mlynář z Luckého mlýna (Jiří Vlk)

Koncem 18. století byl Lucký mlýn veden v matrikách města pod č. 131, to bylo na začátku 19. století změněno na 175. (MH)

Rok 1780 – mlynář Josef Černý s manželkou Annou. Mlýn převzal na začátku 90. let syn František Černý, který se oženil s Kateřinou Steinerovou, dcerou mlynáře Jana Steinera z Hostačova. V únoru 1795 narozen syn Matěj, budoucí mlynář, v březnu 1797 další syn Josef. (MH)

Při zápise o narození dcery Marie Antonie 10. 10. 1820 uváděni mlynář Matěj Černý, syn předchozího mlynáře narozený v roce 1795,  a jeho manželka Anna Točinská. Tento pár hospodařil na Luckém mlýně přibližně poloviny 19. století. (MH)

1838 - mlynář Matyáš Černý, č. 175 - uvedeno na ind. skice

V 50. a 60. letech 19. století provozoval mlýn Josef Radimský. Na mlýn se přiženil, když si vzal za manželku Annu Černou, dceru mlynáře Matěje Černého. První dítě, dcera Aloisie, se jim narodila již v roce 1847, následovaly děti Josef (1850), Anna (1855) a Antonín (1862). Josef Radimský pocházel z Vrabcovského mlýna č. 30, kde se narodil jako syn tamního mlynáře Františka Radimského. Také jeho matka Barbora pocházela z mlynářského rodu, byla dcerou mlynáře Jana Kříže z Jičína. (MH)

2. pol. 19. sztol. - mlynář Radimský. Jeho dcera Aloisie se provdala za hospodářskéh úředníka Karla Brachfelda, pozdějšího správce a vrchního správce velkostatku v Jeníkově, konečně inspektoar ve Snědovicích u Štětí.

V roce 1930 není mlýn uveden v Seznamu vodních děl republiky Československé, mlýn nebyl v provozu