Mlynáři, krejčí a tkalci se nevěší,
jinak by jejich řemeslo zaniklo.
(švýcarské přísloví)

mlýn U Hnídků; Wolšanský Mühle

mlýn U Hnídků; Wolšanský Mühle
35
Hojkov
588 05
Jihlava
Hojkov
49° 23' 57.3'', 15° 25' 13.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn U Hnídků, patřící k obci Hojkov, leží 2 km severně od obce při Hojkovském potoce. Jak ke svému jménu přišel není známo. Ve všech dostupných matrikách jsou uvedeni mlynáři se jménem Brtnický. Při mlýnu byly stoupy, pila, olejna i brusírna. Ke mlýnu náležel tzv. Dolní mlýn (kdysi čp.59) a pila, což byly samostatné budovy. Pohon strojů zajišťovala vodní kola. Část z nich pak byla nahrazena Franciisovou turbínou. Do dnešních dnů se dochovaly budovy mlýna v uzavřeném objektu.
Severně od obce Hojkov
Hojkovský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší dostopné zápisy jsou od roku 1749, starší záznamy se v archivu bohužel nenacházejí. Nejstarším známým zástupcem rodu je mlynář Matěj Brtnický, který předčasně zemřel zhruba někdy mezi lety 1730 až 1745 a zanechal po sobě nejméně 5 potomků - staršího syna Karla, mladšího (ne víc něž 6letého) Matěje a 3 dcery : Terezii, provdanou Frantalovou v Hojkově, Marianu, provdanou Pitovou v Milíčově a Rozinu, provdanou Suchovou v Hojkově. Vdova po Matěji Brtnickém se podruhé vdala za Pavla Zemana, kterému byl mlýn na omezenou dobu připsán do té doby, než dospěje dědic - malý Matěj Brtnický. Ten ale ve věku 6 let zemřel, takže mlýn nakonec připadl staršímu Karlovi, který ho od svého otčíma převzal v roce 1749. Zápis uvádí - mlýn s pilou a chalupou a se vším příslušenstvím. Dále přídanky ke gruntu : 2 tažní voli, kráva, 1 jalovice, 2 ovce, vůz, radlo a brany. Karel Brtnický zemřel roku 1798, ale od roku 1790 mlýn převzal syn Matouš Brtnický. Matouš Brtnický měl nejméně 10 dětí a zemřel roku 1802. Téhož roku mlýn převzal syn Jakub Brtnický. Starší syn Karel Brtnický se mlýnu vzdal, poněvadž nebyl vyučen mlynářem. 

1829 Leopold Poláček zvaný Hojdek

Mlýn s hospodářstvím a pilou uveden v Seznamech vodních děl republiky Československé, majitel Teodor Brtnický

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Brtnický
  • Tesař
  • Poláček
  • Hojdek

Historie mlýna také obsahuje:

Karel Brtnický (*1708; +1.1.1798) 
Matouš Brtnický 
Matouš Brtnický (*18.9.1749; +24.5.1802)
Josef Tesař (*1775; +??) 
Jakub Brtnický (*18.6.1786; +28.1.1826) 

Leopold Poláček (*17.11.1805;+4.11.1866) 

1829 Leopold Poláček zvaný Hojdek

Jakub Brtnický (*12.3.1819; +12.1.1869 ) 
Václav Brtnický (*2.7.1847; +???)
Václav Brtnický (*20.12.1869; +??)

Theodor Brtnický (*4.9.1885; + ??)

1930 Teodor Brtnický

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pelhřimov
Název toku: Bezejmený potok
Obec, čp. : Hojkov 35
Podnikatel: Theodor Brtnický
Druh živnosti: mlýn hosp. a pila
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína a 2 kola na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 10,4/1,99/4,43


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    04 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        • drobné sakrální památky
            SokA Pelhřimov, Fond OÚ Pelhřimov, mlýn U Hnídků, Hojkov čp.35, inv.č.919, č.karton. 355

            Dopis c.k.okres. hejtmanství Václavu Brtnickému majiteli mlýna čp.35 v Hojkově - „...dává se Vám na základě provedeného místního ohledání, vyžádané povolení, že můžete v někdejší olejně, která nedaleko pod Vaším čp.35 v Hojkově stojí a kterouž jste loňského roku, co brusírnu na sklo upotřebil, postaviti jedno mlýnské složení, při kterém však ponecháte dosavadní vodní kolo, takže s vodou od Vašeho mlýna pod čp.35 strouhou odtékající a na bývalou olejnu přitékající a se stavením této někdejší olejny, nijaká změna se nestane a jedině potřebné...

            Pro vodní knihu z 22.1.1902 – Václav Brtnický; stavidlo při vtoku do strouhy měří 80 cm do šířka y 80 cm do výšky; při horním mlýně nalézá se jeden žlab pro mlýn, jeden pro pilu oba stejně veliké 37x37 cm se stavidly téže velikosti; při dolním mlýně nalézá se pod vantroky 1 žlab rovněž 37x37 cm; kolo u horního franc.mlýna měří v průměru 3,54 m, šířka 70 cm; kolo u pily průměr 3,54 m, šířka 70 cm; kolo dolního mlýna má průměr 2,87 m a šířku 37 cm; průměr kamenů – franc.95 cm, český 84 cm; všechna kola dřevěná, dvouvěncová na vrchní vodu.
            Protokol sepsaný 13.8.1902 u c.k.okres.hejtmanství v Pelhřimově – předstoupil Václav Brtnický majitel mlýna čp.35 a 59 v Hojkově a žádá...Původně ve mlýně čp.35, po vodě hořejší, bylo 1 české složení a ve zvláštním přístavku rámcová pila o 1 plechu. V čp.59, po vodě doleji byly 3 stoupy na olej. Všechny stroje byly hnány 3 vodními koly. Před 15ti lety mlýn i s pilou čp.35 shořel a já obě zřídil nově. Před 12ti lety jsem u pily zřídil šindelku. Ta je poháněna vodní kolem pily. Před 4 roky jsem české složení přeložil z hořejšího mlýna do dolejšího a v hořejším zřídil francouzský kámen a válcovou stolici, jenž se střídavě pohání stávajícím jedním kolem. V dolejším mlýně se pohání 1 vodním kolem české mlýnské složení a 3 stoupy na krupici, olejna zrušena...

            Žádná položka není vyplněna
            Dopis OÚ Pelhřimov z 10.3.1921 Theodoru Brtnickému, mlynáři v Hojkově - „...uděluje se Vám tímto vodoprávní povolení ku záměně vodního kola u Vašeho mlýna čp.35 v Hojkově za turbínu soustavy Francisovy dle předloženého plánu a přestavba a nová úprava Vašeho mlýna za těchto podmínek...“
            Zaniklý
            • pila
            Nezjištěn
            • stoupa
            • pohon zemědělských strojů
            • šindelka
            • brusírna
            • olejna
            Dochovaný
            • zpracování kostí
            Podle protokolu z 28.5.1873 stávala poblíž mlýna čp. 35 v Hojkově brusírna, která byla zřízena místo bývalé olejny. Vodní kolo pro pohon brusírny bylo na svrchní vodu o průměru 10 střevíců a šířce 16 palců. Voda se přiváděla stokou od mlýna čp.35 tzv. horního.

            Výměrem z 1.10.1873 povolena přeměna brusírny na sklo na mlýn o jednom českém složení s využitím dosavadního vodního kola.

            Protokol z 19.6.1903 – živnostensko policejní a vodoprávní schválení po ohni zřízeného mlýna, pily. Dále mlýna a stup v mlýně čp.59, jakož i stup na tlučení kostí ve zvláštním přístavku při tomto mlýně. Pak používání vody k pohonu mlátička a řezačky
            1930 mlýn, pila a pohon hospodářských strojů
            • stavidlo
            • náhon
            • rybník
            • odtokový kanál
            • turbínová kašna
            • turbínový domek
            Výměr z roku 1903 – stav díla:
            K pohonu mlýnů a vodních zařízení v čp. 35 a 59 (horní a dolní mlýn) se používala voda z rybníku patřícímu obci Hojkov a ležím severně od obce. Stavitkem na východní straně hráze se upouštěla do mlýnského náhonu. Před mlýnem, v levém břehu náhonu, bylo stavidlo, kterým se voda pouštěla do žlabu dlouhého 8 m a z něho na vodní kolo, na svrchní vodu o průměru 3,53 m a šířce 0,71 m. Kolem se poháněla pila o dvou listech a stroje v šindelce. Pila byla ve zvláštním přístavku s kamennou podezdívkou, krytým šindelem.
            Voda dále pokračovala náhonem ke žlabu délky 11 m, šířky 33 cm a výšky 31 cm a z něho na vodní kolo mlýnské umístěné v lednici. Mlýnským kolem byly poháněny i řezačka a mlátička. V tom případě mlýnské stroje stály.
            Odpadní voda od pily a mlýna se spojovala pod mlýnem a tekla stokou asi 70 m k mlýnu čp.59 (mlýn dolejší). Ve stoce bylo zabudováno stavidlo, které hradilo vodu na vantroky a žlab a přivádělo vodu na vodní kolo na svrchní vodu o průměru 3,15 m a šířce 0,66 m. Vodním kolem se pohání jedno české složení o průměru kamene 82 cm a tři jednoduché stoupy ve třech pánvích. Vedle mlýna čp.59 a to na protější straně vantrok byla v dřevěném přístavku postavena stupárna na kosti skládající se ze tří párových stup ve třech pánvích. Stupárna se poháněla zvláštním čtvrtým vodním kolem na svrchní vodu.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 2 kola na svrchní vodu
            1) hltnost 0,77 m3/s, spád 3 m, výkon 1,99 HP
            2) hltnost 0,109 m3/s, spád 4,68 m, výkon 4,43 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 2 kola na svrchní vodu
            1) hltnost 0,77 m3/s, spád 3 m, výkon 1,99 HP
            2) hltnost 0,109 m3/s, spád 4,68 m, výkon 4,43 HP
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Výrobce
            Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,2 m3/s, spád 5,2 m, výkon 10,4 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Nový Rychnov
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrno&id=6060
            Datum citace internetového zdroje22.4.2018
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Nový Rychnov
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrno&id=6060
            Datum citace internetového zdroje22.4.2018
            AutorMinisterstvo veřejných prací
            NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 25
            Datum citace internetového zdroje22.4.2018
            AutorSokA Pelhřimov
            NázevFond OÚ Pelhřimov, Vodní kniha I, poř.č.vložky 72
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníč.neev.příručky 112/2014
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje22.4.2018
            AutorSokA Pelhřimov
            NázevFond OÚ Pelhřimov, mlýn U Hnídků, Hojkov čp.35
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníinv.č.919, č.karton. 355
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje22.4.2018

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

            Vytvořeno

            22.4.2018 09:48 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 22.4.2018 18:32
            REAPERXCX 8.1.2023 22:29
            doxa (Jan Škoda) 6.10.2024 19:07