Historie
Obecná historie:
Hamr Johanna Zinneckera zde stál již před r. 1839. Vyráběly se zde železné tyče a trubky.
Johann Ettrich jej přebudoval v pol 19. stol. na papírnu s vodním pohonem. Po jeho úpadku ji v roce 1866 koupil Prosper Piette st. původem z Lucemburska, nájemce papírny „Císařský mlýn" v Praze - Bubenči. Tam jako první v tehdejším Rakousko - Uhersku zavedl výrobu cigaretového papíru a později i tapet. V Dolním Maršově v krátké době vybudoval moderní továrnu na jemný cigaretový, hedvábný, krepový a karbonový propisovací papír. Zboží se znakem vlaštovky, oceněné medailemi a diplomy ze světových výstav, úspěšně vyvážel do celé Evropy i zámoří. Nejznámější z rodiny, jeho syn Prosper ml. komplex továrních budov s výraznými sjednocujícími architektonickými prvky dále rozšiřoval.
Po válce zde měly jeden ze závodů Úpské papírny, později přejmenované na Krkonošské papírny.
V roce 1998 byla prvovýroba zrušena a na místa papírenských strojů byly instalovány stroje na výrobu nekonečných formulářů pro výpočetní techniku.
Pro vysokou energetickou náročnost celého výrobního komplexu byla ale i tato výroba přesunuta do Hostinného a nevytápěné budovy byly využívány jako sklady. V roce 2008 uvažovalo vedení KRPA s developerskou firmou využít areál na výstavbu bytového fondu.
V současné době jsou budovy pouze pronajímány jako sklady.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
