Musí nést břemeno jako mlynářský osel.
(německé přirovnání)

mlýn U Veselých, Měchurovský mlýn

mlýn U Veselých, Měchurovský mlýn
23
Choteč
252 26
Praha-západ
Choteč u Prahy
49° 59' 20.0'', 14° 17' 24.0''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
Mlýn Veselých je jedním z nejlépe zachovaných mlýnů na Radotínském potoce. Svými rustikálními barokizujícími štíty dokonale zapadá do okolní krajiny a je výraznou jak historickou, tak architektonickou památkou. Po roce 1990 restituován rodině Veselých, obnoven provoz, melou se zde speciální vysoce kvalitní mouky a v sezóně se každou první sobotu v měsíci konají prohlídky pro turisty.
1 km sv od kostela sv. Kateřiny v Chotči
Radotínský potok
veřejně přístupný

Obecná historie:

Vodní mlýn u Veselých stojí u Radotínského potoka, je plně funkční, s kompletní mlýnskou technologií z první poloviny dvacátého století, včetně rekonstruované a malé vodní elektrárny. Mlýn je prvně zmiňován roku 1666, v roce 1776 ho koupil Václav Veselý s manželkou Františkou (v majetku rodiny je dodnes). Mlýn měl na konci 18. století dvě složení a jednu stoupu, k roku 1930 ho pohánělo jedno kolo na svrchní vodu s výkonem 4,5 HP. Mlelo se v něm ještě v průběhu druhé světové války, v letech 1951–1992 byl mimo provoz. Po dvou letech se však opět zastavil a nyní slouží k příležitostným ukázkám mlýnské činnosti v rámci expozice muzea mlynářství a obilovin. V provozu zůstala turbína, která od roku 2009 dodává elektřinu do sítě.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemná zmínka o obci Choteč pochází z roku 1336, avšak jméno jako takové bylo použito k pojmenování zdejšího potoka již v roce 1115.[i] Roku 1666 je poprvé zmiňován mlýn.[ii] Tehdy sem přišel ze mlýna pod Chejnicemi nový nájemce Měchurka. Povědomí o názvu „Měcháčův mlýn“ se dochovalo dodnes – tedy přes 340 let. Další zajímavou zmínkou je, že mlýn byl roku 1768 prodán jako dědičný majetek Janu Dočkalovi za 1000 zlatých rýnských a již v roce 1774 Václavu Michudovi s manželkou Annou za 2290 zlatých. Lze se domnívat, že za svého působení mlynář Dočkal budovu výrazně přestavěl, a tak zdvojnásobil její hodnotu. Za velmi podobnou částku – 2250 zlatých – koupil objekt roku 1776 Václav Veselý s manželkou Františkou. Mlýn měl na konci 18. století dvě složení a jednu stoupu.

[i] Antonín Profous, Choteč, in: Místní jména v Čechách, díl 2, Praha 1949, s. 37.

[ii] Pokud nebude citováno jinak, tak veškeré informace o historii mlýna pocházejí z webových stránek www.mlyn-uveselych.cz , 12. 4. 2011.

1666
První faktická zmínka o mlýnu - „Mlynář–nájemce Matouš Měchura odešel tohoto roku z Malého mlejna pod Chejnicema do Mlejna pod Chotčí“.

1674 Vít Měchura

Matouš Měchura

z tohoto rodu pocházel i Palackého tchán Jan Měchura
1737
Mlýn poprvé prodán za 200 zlatých rýnských do soukromého ale „obmezeného“ vlastnictví. Majitelem se stává Václav Váňa. Vrchnost děkanského statku Choteč a Zbuzany si ale i nadále ponechává přednostní kupecké právo včetně možnosti rozhodování o prodeji mlýna, tak i o nástupcích. Mlýn měl 2 složení, stoupu a zahrádku

8.11.1740 za 300 zl. koupil Jiří Kalina

1745 za 600 zl. prodal Václavu Zbouzíkovi

1752 prodán za 1000 zl. Leopoldu a Magdaléně Dočkalovým 
1768
Mlýn poprvé byl prodán jako majetek dědičný Janu Dočkalovi s manželkou Terezií za 1500 zlatých rýnských.
1774
Václav Michuda s manželkou Annou kupují mlýn za 2290 zlatých.
1776
Václav I.Veselý s manželkou Františkou (rozená Neumanová ze Slanýho) kupují mlýn za 2.250 zlatých. Mlýn byl tehdy o dvou složeních, jedné stoupě a vedle mlýna byla zahrádka. Poblíže mlýna pak bylo ještě 10 strychů (1 strych = 0,285ha) polí ve 4 kusech.

1794
Josef Veselý se stává majitelem mlýna po svých rodičích Václavovi a Františce. Nejstaršího bratra Jana, mlynáře v Bystřici vyplatil. První manželkou byla Anna (rozená Horová, dcera mlynáře ze Slivence) do r.1814. Druhou manželkou se téhož roku stává Marie (rozená Křížová, dcera hospodského ze Slivence).
r.1802 – nejstarší bratr Josefa, Jan, kupuje Böhmův (Hořejší) mlýn v Radotíně, když před tím byl na mlýně v Bystřici. (Mlýn potom předal svému synovi Františkovi, který v r.1886 zemřel. V témže roce pozůstalí tento mlýn prodávají.)
1825
Václav II. Veselý a Ludmila (rozená Čistecká, dcera mlynáře z Radotína č.27)
15.listopad 1849 – Podepsána „Úmluva k nezrušitelnému dodržení na věčný časy“. „...byla uzavřena mezi duchovní vrchností statku Choteč a Zbuzany z jedné, pak manželama Václav a Ludmila Veselých, vlastnitelama mlejna No 23 v Chotči z druhé strany“. Úmluva se týkala práva na zřízení mlýnské nádržky o výměře 1391 čtver. sáhů.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1861
Václav III. Veselý a Anna (rozená Jirátová, dcera sedláka ze Zbuzan č.6) do r. 1870. Druhou ženou se stává Toleta (rozená Havlíková, dcera mlynáře z Dobřichovic) téhož roku.
Wanderbuch pana otce Václava III. Veselého.

1902 po jeho smrti vede mlýn vdova  Toleta
1910
Rudolf Veselý a Marie (rozená Pánková, dcera sedláka z Třebotova č.19)

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

r. 1914 – Rudolf odchází do I. Světové války a kontrolu nad provozem mlýna po dobu 6 roků přebírá manželka Marie (tč. již se třemi malými dětmi).

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

20. červen 1920 – Rudolf se vrací z východní fronty jako ruský legionář a příslušník 5.střeleckého Pražského pluku TGM.
r. 1927 - Elektrifikace Chotče.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Rudolf Veselý.
r. 1931 - Postavena pekárna ke mlýnu a peče se chléb pro obchody v okolí.
r. 1935 - Instalace elektromotoru pro posílení pohonu transmise.
r. 1936 – Sokolský slet ve mlýně za účasti i okolních obcí.

r. 1939 – 1945 těžká doba německé okupace. Rudolf s rodinou pomáhá lidem v okolí bez ohledu na prozrazení. Za tuto činnost po skončení okupace a války obdrželi mnoho ústních i písemných poděkování - např. paní Šimoníčková, obec Choteč, obec Třebotov nebo obec Zbuzany.
r. 1942 - Nahrazeno vodní kolo na vrchní vodu Francisovou turbinou a následně v r.1943 instalováno dynamo za účelem využití elektřiny pro osvětlení ve mlýně.
Výučný list pana otce Rudolfa.

1947 Zdeněk I. Veselý a Libuše (rozená Sojková, dcera sedláka Miroslava Sojky ze Zbuzan č.18)
Po krátkém entuziasmu z konce války se pouští Zdeněk I. a Libuše do obnovy technologie mlýna. Další vývoj byl ale více než smutný...

Avšak záhy, v roce 1951, byl mlýn tzv. „vyloučen z mletí“. A tak manželé Zdeněk a Libuše Veselých, kteří si museli půjčit krátce po válce na modernizaci mlýna, spláceli dluh ze zaměstnaneckých platů až do roku 1968.Kromě dvou malých dětí musí také živit starého pana otce Rudolfa (nar. 1883), kterému byl důchod zamítnut. Ten mu byl přidělen až v říjnu 1960 (sociální – 190,-Kčs/měsíc) a užívá si jej necelých 6roků do konce života.
(Aby toho nebylo málo, již 19.srpna 1950 komunisti „vystěhovali“ rodiče a sourozence Libuše z rodového statku ve Zbuzanech, kde předci z její strany hospodařili od r. 1763.)
podzim 1975 – Demolice pekárny. Důvodem je havarijní stav stavby.
Tovaryšský list pana otce Zdeňka I.

1981
Zdeněk II. Veselý a Zdeňka (rozená Hustá z Brna) do r.1996.
Druhou ženou se stává v r.2000 Jarmila (rozená Greplová z Brodku u Konice).
17.listopad 1989 – Komunistický režim podlehl rakovině v Československu.
Mlýn, celá další nemovitost kromě pekárny i my, jsme se dočkali. Nejtěžší na nemovitosti pro nás bylo, uchránit před některými soudruhy mlýnskou nádržku.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Mlýn v Chotči byl jako jeden z mála ve středočeském kraji po roce 1989 Zdeňkem Veselým znovu uveden do provozu. Roku 1991 započaly opravy a 17. listopadu 1992 se po více jak 40 letech mlýn opět rozběhl. Avšak již v roce 1994 byl zastaven a nyní slouží pouze k příležitostným ukázkám toho, jak to ve mlýně chodívalo. Činná zůstala pouze turbína, která od roku 2009 dodává elektřinu do sítě ČEZ. V současné době zde vzniká stálá expozice muzea mlynářství a obilovin.  

1.října 1991 – 11.listopad 1992 - Probíhá oprava stavební části mlýna, komplexní prohlídka a opravy technologie mlýna včetně vyčištění mlýnské vodní nádržky.
17.listopad 1992 – Pšenice proměněna na mouku v našem mlýně po více než 40 létech. Mouku jsme mleli především pro pekařské účely.
V roce 1994 jsme mletí zastavili a mlýn je příležitostně využíván k prohlídkám.
3.březen 2009 – zahájení dodávky elektřiny z MVE do rozvodné sítě ČEZ.
Osvědčení Zdeňka II.1.října 1991 – 11.listopad 1992 - Probíhá oprava stavební části mlýna, komplexní prohlídka a opravy technologie mlýna včetně vyčištění mlýnské vodní nádržky.
(historii doplnil jšk dle http://www.mlyn-uveselych.cz)

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Michuda
  • Dočkal
  • Veselý
  • Váňa
  • Měchura
  • Kalina
  • Zbouzík

Historie mlýna také obsahuje:

1666 Matouš Měchura

1674 Vít Měchura

Matouš Měchura

1737-1740 Václav Váňa

1740-1745 Jiří Kalina

1745-1752 Václav Zbouzík

1752-1768 Leopold Dočkal
1768-1774 Jan Dočkal

1774-1776 Václav Michuda

1776-1794 Václav I. Veselý

1794-1825 Josef Veselý

1825-1861 Václav II. Veselý

1861-1910 Václav III. Veselý

1910-1947 Rudolf Veselý

1947-1981 Zdeněk I. Veselý

1981- Zdeněk II. Veselý

Dál, až na samém okraji Chotče, je mlýn Měchurovský. Jeho majitel JUDr. Jan Měchura - byl tchánem Františka Palackého, který si vzal za manželku Terezii, sestru Eugena Leopolda Měchury, hudebního skladatele. První zmínka o tomto dominikálním mlýně je z roku 1737, kdy byl mlýn prodán do soukromého vlastnictví. Roku 1776 koupil Měchurovský mlýn Václav Veselý s chotí Františkou. Od té doby zůstává mlýn ve vlastnictví tohoto rodu a dědí se z potomka na potomka. Posledními potomky rodu a dnešními majiteli mlýna jsou od roku 1947 pan Zdeněk Veselý se svou ženou Libuší, rodem Sojkovou ze Zbuzan a jejich ženatý syn Zdeněk a vdaná dcera Alena, kteří žijí v krásně upravené a udržované usedlosti. Ve mlýně se již nemele, ale je stále udržován v příkladném stavu.

(Irena Kozáková)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • visačka na pytel
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      jednopatrový
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • střešní nástavba
      • klenba
      • existující umělecké složení
      Kompletně dochované technologické vybavení pracovalo po roce 1989 několik let. Nyní se mlýn roztáčí pouze pro turisty.
      Žádná položka není vyplněna
      1737, 1776: 2 složení a stoupa
      Zaniklý
      • stoupa
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      1737, 1776 stoupa
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • jalový žlab
      • rybník
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • most, propustek
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,173 m3/s, spád 3 m, výkon, 4,5 HP.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,173 m3/s, spád 3 m, výkon, 4,5 HP.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popisinstalována 1942
      Typsynchronní alternátor
      StavDochovaný
      Výrobce
      Popis
      Typsynchronní alternátor
      StavDochovaný
      Výrobce
      Popis
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popisinstalován 1928
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet: 2
        • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • periodická
        • válcový
        • moučný vysévač | Počet: 1
          • jednoduchá
          • šnekový dopravník | Počet:
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorKlempera Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách III.
            Rok vydání2001
            Místo vydání
            Další upřesněnís. 175 - 178
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorKlempera Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách III.
            Rok vydání2001
            Místo vydání
            Další upřesněnís. 175 - 178
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorProfous Antonín
            NázevMístní jména v Čechách II
            Rok vydání1949
            Místo vydání
            Další upřesněnís. 37
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Další upřesněníPraha, str. 37
            AutorRudolf Šimek
            NázevBarokní vodní mlýny v Chotči, Mnichovicích a Středoklukách
            Rok vydání2014
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníStudie a zprávy - Historický sborník pražského okolí, 4/2014, s. 66-69
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorRudolf Šimek
            NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
            Rok vydání2011
            Místo vydáníOlomouc
            Další upřesněnídiplomová práce
            AutorIrena Kozáková
            NázevMlýny na Radotínském potoce
            Rok vydání1989
            Místo vydáníRadotín
            Odkazhttps://www.letopisciradotin.cz/l/mlyny-na-radotinskem-potoce/
            Datum citace internetového zdroje11 2023

            Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
            Název fonduMlynářské ústředí
            Název archiválie
            Evidenční jednotka71
            Inventární číslo, signatura229
            Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
            Název fonduMlynářské ústředí
            Název archiválie
            Evidenční jednotka71
            Inventární číslo, signatura229
            Místo uloženíarchiv NPÚSČ Praha Sabinova 5
            Název fonduInventarizační průzkum lidové architektury
            Název archiválie
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

            Ostatní

            Vytvořeno

            30.5.2012 19:07 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Helena Špůrová 23.10.2013 19:23
            doxa (Jan Škoda) 22.9.2025 17:17