mlýn vznikl na místě na místě někdejší hutě na stříbro, 1699 již byla opuštěná a zpustlá, zbývaly z ní jen polozřícené zdi , takže ji Rudolfovy hutě prodaly městu k stavbě obecního mlýna na mletí obilí a sladů pro pivovar. Horní úřad si při prodeji vymínil, aby "hutě výše položené i hutě Rösthaus, které nablízku velikého mostu budou zřízeny, nebyly poškozovány vedením toku na mlýn. Zřízením jezu nesmí být voda zpět vzdouvána, odpadní voda nesmí býti jinudy vedena než hlavní štolou na bývalé hutě Verbleihütten, a to k užitku Nových mlýnů". A dále: "Ve mlýně se nesmí prodávati pivo ani kořalka, aby dělníci nebyli sváděni k pití." a konečně " kdyby tohoto místa bylo zapotřebí ke královským hutím, musí býti mlýn ihned zrušen."
12.2.1698 podána žádost na Královskou českou komoru o povolení stavby mlýna
1698 vyměřen Novomlýnský splav pod mlýnem
1698 s povolením pana berghofmistra komise vedená starostou Janem Baptistou Spinettim a složená z rychtáře Köglera, celé městské rady a klášterního mlynáře Kryštofa Lišovského prohlédla budoucí staveniště a rozestavěný jez na Páchu pod prostředními hutěmi, aby vzdouval vody do starých hutí a na zamýšlený mlýn.
Stavbaři pak s panem Spinettim projednali obrys mlýna a smluvili s ním, "od zdí tlustých i malých i s omítaním za sáh 54 krejcary", vnitřního vybavení se ujal mlynář Kryštof Lišovský, měl za to sjednán plat 150 zl., ale po skončení práce požadoval 200 zl., kutnohorští radní mu tuto částku zamítli, avšak uznali, že dílo je podstatné a proto mu k 150 zlatým přidali ještě 15 zl. a půl sudu hořkého piva, Panu kvardejnovi, který na mlýně zhotovil sluneční hodiny, poukázali vědro hořkého piva.
8.3.1700 1. nájemce mlynář Jan Kubín, platí nájem 200 zl. ročně, opravy do 30 kr. hradí ze svého, nad 30 kr. hradí město, 1702 zemřel
1702-1716 nájemce Daniel Dvořák
1708 jednání o obnovení hutě a pronájmu mlýna pro hutní potřeby, k dohodě však nedošlo
1710 huť chtěla odkoupit mlýn bez polí za za 2000 zl, jedná se též o ročním pronájmu 500 zl. na tři roky, k ničemu však nakonec nedošlo. Mýn totiž měl již od počátku problémy s vodou a v tomto roce byla navíc puštěna voda pro nové hutě, čímž mlýn zůstával na suchu.
1717 nájemnice Šusterková žádá o slevu 40 zl. z 220 zl. nájmu
1718 pronajat Chudobovi na 3 roky, nesmí zde ale čepovat pivo
1721 Jan Novotný žádá o nájem
1724 Pokorný se vzdává nájmu v prospěch Šusterky a Spáleného
1763 mlýn koupil Jan Svoboda za 1200 zl.
mlynář Jan Beránek s povolením horního úřadu zplanýroval zříceniny Rudolfovy hutě
