Mlýnský kámen se otáčí pořád a nepotřebuje nic po celý rok.
(německé přísloví)

Hynkovský, Starý, Solařův mlýn

Hynkovský, Starý, Solařův mlýn
79
Hynkov
783 33
Olomouc
Hynkov
49° 40' 15.2'', 17° 10' 29.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký mlýn na kraji obce, první písemná zmínka o něm je z r. 1437. V r. 1581 mlýn koupilo město Olomouc, v jehož majetku zůstal až do poloviny 19. století. V r. 1655 měl čtyří mouční složení a jedno na proso a stoupu. V r. 1915 mlýn koupil Karel Kadlec, který stávající vodní kola nahradil dvěma turbinami o výkonu 60 a 80 HP. Po r. 1948 byla jedna polovina mlýna znárodněna a druhá odkoupena a správu měly na starosti "Olomoucké mlýny a pekárny n.p. Olomouc". Po r. 1989 objekt začal chátrat, jeho rekonstrukce začala až v r. 2007, dodnes ale nebyla dokončena.
S okraj obce, cca 100 m od návsi.
Mlýnský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemná zmínka o Hynkově a o mlýně v souvislosti se změnou majitele pochází z r. 1437.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Pravidelně začíná být zmiňován až na začátku 16. století. V r. 1531 patřil Hynkov i s mlýnem Markétě z Vojnic, r. 1533 Janu z Kostelce na Skrbeni, r. 1574 Petru st. Pražmovi z Bílkova atd. V r. 1581 prodali Jan st. a Šebor Pražmové z Bílkova mj. i Hynkov s mlýnem městu Olomouci, v jehož majetku mlýn zůstal až do poloviny 19. století. 

V r. 1535 se ve mlýně připomíná mlynář Vítek, dále Jan Paseka (1609-1609) a Václav Zlatníček (1609-1620).

Výše nájmu v letech 1602-1620 činila 100 zl.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Na mlýně je doložen mlynář Tomáš Šimek (1620-1621) a po švédských válkách Martin (1652-1653), Adam Karafiátek (1659-1661), Jan Sommer (1674-1678), Matyáš Denel (1678), Mates Teimel (1678-1684) a Fridrich Kristi (1694). V letech 1707-1710 Martin Langer, po něm Kašpar Procházka (1715), Josef Kožený (1733-1744), František Hořčička (1745-1754), Martin Sedláček (1754-1769) a Ondřej Strnad (1769-1809). V r. 1809 ho přenechal svému synu Janovi, ten pak opět svému synu Janovi v r. 1845. 

Výše nájmu v r. 1621 činila 130 zl., v letech 1632-1642  110 zl., od r. 1650 se postupně zvyšovala od 25 zl. na 86 zl. v r. 1674, v letech 1680-1700 kolísala mezi 70-90 zl. V r. 1701 činil 102 zl., 128 zl. (1717-1723), 150-217 zl. (1726-1744).

Mlýn bly odhadnut v r. 1754 na 1000 zl., v r. 1769 na 4100 zl., r. 1809 na 20.000 zl. a r. 1845 na 18.000 zl. kon. měny.

1834 Jan Strnad

V rodině Strnadů mlýn zůstal i nadále, v r. 1868 patřil Anně Strnadové, v r. 1897 se zde připomíná Fridolín Strnad se ženou Marií, od r. 1913 patřil Marii Strnadové.

V r. 1915 mlýn koupil Karel Kadlec a brzy poté nahradil stávající vodní kola dvěma turbínami o výkonu 60 a 80 HP.

1930 Karel Kadlec

V r. 1937 je vlastnické právo zapsáno na Helenu a Františka Solařovy.

V r. 1948 byla na polovinu Solařova mlýnu zavedena národní správa. Po výkupu v r 1949 byly majitelem poloviny mlýna "Severomoravské mlýny n.p. Olomouc".

V r. 1958 byla operativní správa převedena na "Olomoucké mlýny a pekárny n.p. Olomouc".

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po r. 1989 začal objekt chátrat, jeho rekonstrukce začala až v r. 2007, bohužel kvůli byrokratickým překážkám není dodnes dokončena. V přízemí funguje stylová restaurace. 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vítek
  • Paseka
  • Zlatníček
  • Šimek
  • Martin
  • Karafiátek
  • Sommer
  • Denel
  • Teimel
  • Kristi
  • Langer
  • Procházka
  • Kožený
  • Hořčička
  • Sedláček
  • Strnad
  • Kadlec
  • Solař

Historie mlýna také obsahuje:

1834 Jan Strnad

1930 Karel Kadlec

1937 František Solař

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    zděná
    vícepodlažní
    Částečně dochovaný vyschlý náhod od Hynkovského splavu. Mlýn se pravděpodobně bude rekonstruovat na MVE a snad na hospodu.
          Žádná položka není vyplněna
          • stavidlo
          • náhon
          Náhon regulován dvěma splavy: velkým Hynkovským - zde opět odvod koryta Mlýnského potoka z Moravy a pak dále menším, od kterého vedla odlehčovací strouha do dnešního koryta Mlýnského potoka.
          Popis
          Popis
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 5 m3/s, spád 1,4 m, výkon 70 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMiloslav Čermák
          NázevMlynářství v Olomouci a na jeho statcích (OAO 1981)
          Rok vydání1982
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMiloslav Čermák
          NázevMlynářství v Olomouci a na jeho statcích (OAO 1981)
          Rok vydání1982
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 20

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          27.12.2012 01:18 uživatelem Jiří Michalík

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 1.6.2021 17:40
          doxa (Jan Škoda) 4.1.2023 22:24
          Čenda 3.12.2017 17:29