Tři nejsladší zvuky – hučení ručního mlýna,
bučení krávy a křik dítěte.
(irské přísloví)

Radimského, Šafaříkův, Městský mlýn

Radimského, Šafaříkův, Městský mlýn
266
Na Přístavě
Nymburk
288 02
Nymburk
Nymburk
50° 11' 4.3'', 15° 2' 32.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Šafaříkův mlýn patří k posledním dochovaným říčním mlýnům ve středočeském kraji. Podobný mlýn se nachází v Hoříně a Nezabudicích. Ani jeden ze jmenovaných však nemá zachovanou mlýnskou hranici, která u takových mlýnů bývala mnohonásobná.
Labe
nepřístupný

Obecná historie:

První písemná zmínka o městě Nymburk pochází z roku 1219. První zprávu o mlýnu máme z roku 1547, kdy jej Ferdinand I. městu Nymburku zkonfiskoval - snad za účast na povstání. Záhy však navrátil mlýn do rukou města a měsťanům účast na povstání odpustil. Kuča uvádí, že „od 13. století byly významným prvkem města velké mlýny na Labi“. Toto tvrzení však žádnou písemnou zmínkou nedokládá. Mlýn v letech 1566, 1589, 1595 a 1634 prošel několika opravami. Zvláště roku 1634, kdy jej nejspíš výrazně poškodili Sasové, kteří dobili město. Poté se hned roku 1640 dozvídáme, že „Švédové spálili most a městské mlýny“. Podle prvního tereziánského katastru z roku 1757 byl „obecní mlýn o 10 kolech na stálé vodě s 1 stoupou na nestálé vodě a pilou na stálé vodě“. V roce 1758 město prodalo mlýn s pozemky Janu Šulcovi za 2650 zlatých s ročním nájmem 900 zlatých. Roku 1766 koupil objekt v dražbě Filip Brzorád, ale 1807 jej prodal Karlu a Kateřině Šubrtovým. Na druhotně použitém stropním průvlaku v patře mlýna stojí: „LETA PANNE MDCCLXXXVII“ a v druhé kartuši „NAKLADEM PANA BRZORADA FILIPA“. Jako další majitele literatura uvádí Antonína a Františka Vávrovy, Václava Radimského z Čelákovic a konečně Františka Šafaříka. Posledně jmenovaný nechal mlýn v letech 1866 – 1878 přestavět a zmodernizovat. Například zde postavil tři turbíny s tím, že nadále ponechal jedno vodní kolo železné a čtyři dřevěná. Vodní kola i turbína ztratily smysl po roce 1923, kdy se v rámci splavnění Labe vybudovalo zdymadlo. V nové vodní elektrárně se nacházelo pět vertikálních turbín. Šafaříkův mlýn začal pohánět elektromotor o výkonu 36 KW. (Elektřinu měl zdarma z elektrárny, která mu znemožnila další využití vodní síly). Mlýn pracoval až do roku 1989, kdy jeho provoz skočil.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1547 po porážce povstání Ferdinand I. městu mlýn zkonfiskoval, ale krátce na to jej zase vrátil

1566, 1589, 1595 mlýn opravován

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

16.8.1634 mlýn zničen s celým městem Sasy

1639 město obleženo švédským generálem Banérem, v rámci neúspěšné obrany spálen chatrný most a provizorně opravený mlýn 

1645 mlýn zpustošen švédským generálem Torstensonem

po válce opět opraven, mlel pro místní pekaře a slady pro pivovar

1758 město prodalo mlýn i s pozemky Janu Šulcovi za 2.650 zl. a roční nájem 900 zl.

1766 mlýn v dražbě koupil Filip Brzorád

1805 mlynář Brzorád prodal 6  korců hrachu za 300 zl. (F.J.Vavák, Paměti)

1807 Filip Brzorád prodal mlýn s přidruženým složením a polnostmi za 120.000 zl. víd.č. Antonínu a Františce Šubrtovým

1820 mlýn prodali Antonínu a Františce Vávrovým za 124.000 zl. víd.č.

1837 za 65.000 zl.koupil Václav Radimský z Čelákovic

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1866, 1878 mlýn částečně přestavěn a modernizován

mlýn měl 4 mlýnice, 2 s cylindrovými válci a 2 pro selské mletí

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1916 - Alfons Radimský dostal pokutu 500 K za přijímaní obilí ke mletí bez mlecích výkazů. V případě nedobytnosti vězení 3 týdny. (RR)

1923 zrušen jez, mlýn přestavěn na elektrický

1939 František Šafařík

1989 mlýn opuštěn a zavřen

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Radimský
  • Šafařík
  • Brzorád
  • Šulc
  • Šubrt

Historie mlýna také obsahuje:

1758 Jan Šulc

1766-1807 Filip Brzorád

1807-1820 - Karel a Kateřina Šubrtovi

1820-1837 Antonín a Františka Vávrovi

1837 Václav Radimský

1916 - Alfons Radimský (RR)

1939 - František Šafařík (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      vícepodlažní
      Současný mlýn má podobu komplikované srostlice několika budov s velmi složitým a dlouhým vývojem. Mlýn sestává z barokního jádra, k němuž se ze severu připojuje pětipodlažní neogotická budova nového mlýna. Barokní část s nadstaveným patrem kryje pultová střecha. Z východu se pak ke mlýnu pojí dvoupatrová obytná část.
      Stavební vývoj mlýna provází velice dlouhá historie, která podle písemných zmínek začíná již v polovině 16. století a lze předpokládat, že mlýn zde stál již dříve. Pozdně gotickou podobu mlýna setřela třicetiletá válka, kdy budovu roku 1640 vypálili Švédové. Některou z oprav mlýna provedl Filip Brzorada v roce 1787, jak uvádí dvě kartuše na trámu v patře objektu. Představu o podobě mlýna před přestavbou nám může zprostředkovat veduta, pocházející přibližně z roku 1840. Budovu nechal po polovině 19. století rozšířit novostavbou pětipodlažní mlýnice František Šafařík. V době modernizace mlýna 1914 – 24 sňali v barokní části mlýna mansardovou střechu a stavbu zvýšili o patro. František Šafařík, zřejmě syn výše zmíněného mlynáře, nechal roku 1943 vybudovat obytnou část na východní straně srostlice budov.
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • pavlač, balkón
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • klenba
      • krov
      • schodiště
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující torzo uměleckého složení
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      1906: 14 franc. kamenů, 16 stolic válců, zaměstnáni 4 stárci, 20 dělníků
      Zaniklý
      • pila
      Při mlýně bývala pila. Viz dobová ikonografie.
      • jez
      • náhon
      • odtokový kanál
      Kvůli vodě pro mlýn musel na Labi vzniknout jez. Na Indikační skice z roku 1842 má jez červenou barvu, což značí, že jej postavili z nespalných materiálů. Na vedutě z roku 1840 však jez vypadá jako dřevěný. Než se v roce 1923 postavilo zdymadlo, stál na okraji města „starý pevný jez staropražského typu, který poskytoval energii dvěma mlýnům“. Dnes náhon již neexistuje. Při regulaci Labe jej zavezli.
      Popis
      Popis
      Typturbína Francisova
      StavNezjištěn
      Popispřed 1923: 3 turbíny
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Popispřed 1923: 1 železné a 4 dřevěná vodní kola
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popis1923 přestavěn na elektrický, výkon 36 kW, zásobován zdarma elektřinou z elektrárny na místě zrušeného jezu
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popis1923 přestavěn na elektrický, výkon 36 kW, zásobován zdarma elektřinou z elektrárny na místě zrušeného jezu
      Historické technologické prvky
      vícenásobná
      • pískovcový kámen | Počet:
        • periodická
        • čistírenský vysévač | Počet: 1
        • moučný vysévač | Počet: 1
          • dvouskříňový
          4
          1
          • hadicový / tlakový filtr
          • šneková
          • šnekový dopravník | Počet:
          • kapsový výtah | Počet: 10
          • AutorKlempera Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách II.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnístr. 225-226
            AutorKlempera Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách II.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnístr. 225-226
            AutorSteinbauer Jan
            NázevO předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda.
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.steinbauer.biz/familytree/Brzorad.htm
            Datum citace internetového zdroje8. 8. 2014
            AutorRudolf Šimek
            NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
            Rok vydání2011
            Místo vydáníOlomouc
            Další upřesněnídiplomová práce

            Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
            Název fonduMlynářské ústředí
            Název archiválie
            Evidenční jednotka313
            Inventární číslo, signaturainv. č. 3201
            Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
            Název fonduMlynářské ústředí
            Název archiválie
            Evidenční jednotka313
            Inventární číslo, signaturainv. č. 3201

            Něco o rodině Brzorádů, kteří mlýn svého času vlastnili zde: http://www.steinbauer.biz/familytree/Brzorad.htm

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            30.5.2012 19:48 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Radomír Roup (Radomír Roup) 10.7.2018 09:59
            doxa (Jan Škoda) 3.12.2024 22:46
            kolssteyn 12.2.2015 15:55