Nový, Palánkův mlýn

Do počátku 20. století byl majitelem mlýna pan Antonín Markytán. Ten však mlýn v roce 1913 prodal panu Ferdinandu Palánkovi a jeho manželce.

Ten starý mlýn zrušil a nechal postavit mlýn nový. Nechal ke mlýnu vybudovat zpevněnou silničku z Ostopovic a dále pochopil význam moderních pohonných strojů, turbín, pro zvýšení výkonu a produkce v oboru. Jako první v českých zemích a druhý v tehdejším mocnářství si objednal u tehdy monopolního výrobce těchto strojů na světě nový vynález, Kaplanovu turbínu. V té době nebyla samozřejmostí a těžce si probojovávala své místo v hydroenergetice. Zhotovitelem díla byla brněnská ocelárna a slévárna šedé slitiny Ignáce Storka, dnes Šmeral a.s. Tato firma se jako jediná nejenom u nás, ale i v Evropě nebála jít s Kaplanem do výzkumného i výrobního neznáma. Realizovala jeho výzkumnou laboratoř na brněnské technice a také odzkoušela a vylila první prototyp této turbíny pro rakouskou textilku ve městě Velm. Druhou zakázkou této firmy byla právě realizace na ostopovickém mlýně pana Palánka. Turbína s označením KT38 byla postavena pro spád 5 m s průměrem kola 115 mm. Dosahovala 1800 ot./min. s garantovanou účinností 75 % při průtoku 0,035 m3/s. Takto vysoká účinnost na svou dobu byla dosahována regulací oběžného a rozváděcího kola. Turbína dosahovala maximálního výkonu 4,8 koňské síly, což činí 1 kW. Stroj byl uveden do provozu již po vzniku nového státu, 23. října 1919. V československém mlynářství se Kaplanova turbína obdobného typu objevila ještě jednou, a to u pana F. Gráfa ve znojemských Nicmanicích v letech 1922 až 1923. Obě turbíny sloužily svým provozovatelům po řadu let a ukázaly cestu k inovacím vodního pohonu v našem mlynářství.  

(Václav Duda)

1929 koupil Alois Lančík (*1888)

V roce 1933 koupili tento mlýn manželé Antonie a Alois Lančíkovi.

V roce 1935 se stali spolumajiteli Růžena, rozená Lančíková, a Josef Jemelkovi. Tito manželé měli dvě dcery, Evu, narozenou roku 1936, a Antonii, narozenou roku 1938.

(Václav Duda)

1936 Alois Lančík

Pan Josef Jemelka byl v době protektorátu gestapem uvězněn a popraven, protože pomáhal lidem a semlel jim více obilí, než původně měl.

(Václav Duda)

Mlýn zůstal v provozu do 50. let a vedl ho pan Lančík.

Eva Jemelková se provdala za Václava Šikrala a asi do roku 1960 se stali majiteli mlýna.

Antonie Jemelková se provdala a byla Navarová. Z Ostopovic se s manželem odstěhovala  neznámo kam.

(Václav Duda)

1951 mlýn znárodněn

výroba krmiv pro ZNZP