Uživatel

Hledat

| Sign up

Kdo chce mlít, musí také snášet klapot.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Čertův mlýn; Teufelsmühle

Čertův mlýn; Teufelsmühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Valcha

PSČ

34802

Okres

Tachov

Katastrální území

Borek u Tachova

GPS

49° 38' 45.5'', 12° 46' 44.9''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Zaniklý mlýn na Tachovsku. Mlýniště leží na soukromém pozemku, který není přístupný.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Čankovský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Podle nálezů zlomků pozdně středověké keramiky vznik v 16. stol.

Již roku 1608 je v matrikách zmiňována mlynářka z Teufelsmühle.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Roku 1713 se zde uvádí mlýn se dvěma vodními koly a katrem.

1757 Jakub Hamberl, mlýn s 1 kolem

podle archeologických stop v 2. pol. 18. stol. vyhořel

1838 Jan Hamberl, manž, Alžběta, dc. Tomáše Bauera, mistra zednického z Hostouně

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1869-1880 Ondřej Hamperl (*1831), m. Anna (*1834)

1869 2 voli, 2 krávy a 3 vepři 1880 1 vůl, 4 krávy a 2 prasata

1880 syn Vojtěch Hamperl jako mlynářský

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1921-1945 Jiří (*1875) a Marie (*1880) Steinerovi z Novosedel u Hostouně

1930 Jiří Steiner

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Mlynářská rodina Steinerů zde mlela po celou dobu první republiky. Po válce roku 1945 jim byl mlýn zabaven a oni byli odsunuti. V následujících letech byla technologie rozebrána.

25.5.1946 získal dekret na mlýn František Břicháček (*1927), rolník z Branic u Milevska, nastěhoval se sem se snoubenkou Miluší Baťhovou (*1927)

1947 zažádal o demontáž mlýnského zařízní, aby získal prostor pro změdělské podnikání

9.1.1948 Vlastimil Lingr z FNO v Plzni ocenil zařízení na 5000 Kčs

Události

Zánik mlynářské živnosti

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

září 1951 Fr. Břicháček mlýn vrátil za úhradu 52.400 Kčs, neboť zdědil usedlost v rodném kraji

opuštěný mlýn převzaly Čs. státní lesy, n.p., závod Přimda

údajně vyhořel již 1950 (na leteckém snímku 1959 je však stále zachovalý)

podle jiné verze zde byl 1958 ubytován jeden Slovák s jednou kozou, mlýn totálně vybydlel a na odchodnou zapálil, prý přitom vybuchla munice, na konci války zazděná ve sklepě (toto ale zaručeně pravda není)

1959 ještě stál

1964 zmizel

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Zánik budovy mlýna

Vývoj po roce 1989

2018 mlýniště zakoupil Robert Vašíček z Valchy, vykopal základy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hamperl
Steiner
Hamberl

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1757 - Jacob Hamberl

1838 - Johann Hamperl

1869 - Andreas Hamperl

1921-1945 - Georg Steiner

1946-1951 František Břicháček

2018 Robert Vašíček

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

11 2019

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

půdorys 24 x 10 m, na západě stála mlýnice o přízemí a 3 patrech s technologií, na ní navazoval obytný objekt se zvýšeným přízemím a podkorvím
budova mlýnice postavena (přestavěna) 1893 z lomového zdiva a cihel, přízemí 8,4 x 7 m, výška 2,5 m
Břicháček chtěl v přízemí zřídit kolnu na nářadí, v I. a II. patře seník a v III. patře sýpku

2018: při archeologickém průzkumu odhaleny základy mlýnice z lomového kamene o síle 1 m, klenutý sklep a lednice; v prostoru mlýnice byl terén odkopán o 1 m pod základy budovy, nejníže objeveny zlomky pozdně středověké keramiky ze 16. stol., na okrajích zachovány zbytky vyšší úrovně podlahy pokryté spáleništěm a keramikou poznamenanou požárem z 2. pol. 18. stol., následovala destrukce o mocnosti cca 40 cm, pokrytá vrstvičkou spáleniště z likvidace mlýna poč. 70. let 20. stol.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1948:
1 vysévač
1 triér
2 šrotovníky se zachovalými kameny
1 válcová stolice
decimálka

2018 při archeologickém průzkumu nalezen mlecí kámen o prům. 84 cm

Doplňkové a další provozy