Melchiorův, Písařovovescký mlýn; Albersdorfermühle

Na začátku 17. století měl mlýn název Melchiorův mlýn, pod tímto názvem je zapsán v tachovském urbáři z roku 1607. Na mlýně měl být Thomas Tröger, což mohl být pravděpodobně předek známého tachovského mlynářského rodu Trägerů.

Po roce 1623 koupil mlýn od Trägerových dědiců Jan Filip Husmann. Ten dal mlýn strhnout a na jeho místě založil Písařovoveský rybník o rozloze 18 jiter. Nový mlýn dal Husmann přestavět z mýtného domkum který stál při hrázi nově založeného rybníka. Do držení tohoto nového mlýna se opět dostali Trägerové. V josefském katastru z roku 1785 je na tomto mlýně uváděn mlynář Jakub Träger. U mlýna měla být také pila.

1803 mlynář Frant Josef Träger s manželkou Katharinou rozenou Rauchovou, říjen 1803 narozena dcera Margarethy, prosinec 1804 syn Franz Josef, březen 1807 Theresie, 1811 Susanna, 1812 Josefa, 1815 Johann, příští mlynář, 1818 dcera Anna.  Franz Josef Träger zde byl ještě v roce 1838, kdy je uváděn ve stabilním katastru. Jeho manželka Katharina zemřela již v roce 1836. Franz Josef zemřel v prosinci 1839, mlýn převzal jeho syn Johann Träger, tehdy 24 roky starý (narozen 1815).

Johann Träger se oženil s Katharinou rozenou Arnold (narozena 1824), která byla dcerou mlynáře Johanna Arnolda ze Slatinského mlýna na Hamerském potoce v Plané čp. 143.

V letech 1848 až 1853 se Johannu Trägerovi a Katharině na mlýněpostupně narodily děti: v červenci 1848 Anna, v září 1849 syn Franz Josef (zemřel 1912), 1851 syn Josef a 1853 dcera Josefa. Johann Träger zemřel v září 1869. Při sčítání obyvatel ke konci roku 1869 je proto jako držitelka mlýna uvedena Katharina Trägerová, vdova po mlynáři Johannu Trägerovi. S ní zde žili synové Franz Josef a Josef, a dcery Anna a Josefa. Při mlýně bylo 15 kusů hovězího dobytka, z toho 4 voly, dále 2 vepři.

V roce 1880 byl mlýn stále v držení Kathariny Träger a jejích synů. Hospodářství mlýna tehdy mělo 19 kusů hovězího dobytka, 2 prasata a 4 včelí úly.

V roce 1914 je ve vodní knize uveden mlynář Johann Träger.

Od roku 1925 zde hospodařil Heinrich (Jindřich) Träger, který je uveden také v soupise vodních děl z roku 1930. Mezi roky 1925 – 1927 byla na mlýně instalována Francisova turbína firmy Union České Budějovice. V roce 1936 zažádal Heinrich Träger o možnost instalovat na místě vodního kola druhou turbínu. Dle projektu se jednalo o Bankiho turbínu a vyrobily ji strojírny Karla Feilzelmayera v Bratislavě. Druhá turbína neměla pohánět mlýnské zařízení, ale stroje na obrábění dřeva a zemědělskou techniku.

Před rokem 1941 byl na místě pily u mlýna založen provoz na výrobu dřevěného zboží, nájemci byly Georg Zeidler a Eduard Frötschl.

Po válce byli majitelé mlýna odsunuti do Německa.

Neexistuje. Mlýniště leží pod cestou na území soukromé pstviny, ohrazené elektrickým ohradníkem. O budově mlýně svědší pouze nerovnosti v terénu a zarůstající hromada kamení. Nad cestou se dochovaly zbytky hospodářské budovy.