Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn byl pravděpodobně postaven ve 2. třetině 19. století, na indikační skice 1838 ještě není zakreslen, je dokreslen na originální mapě stabilního katastru. Stavitelem byl Michael Eckert, který ho prodal Johannu Tichému (narozen 1806 v Hostouni). Ten zde byl evidován při sčítání obyvatel z roku 1869. V tomto roce byl vdovcem, bydleli zde s ním syn Josef, dcera Margaretha a služebná Katharina Pichlová. V hospodářství byla 1 kobyla, 1 kráva a 1 prase.
V 80. letech 19. století dostal mlýn čp. 90. Pod tímto čp. je evidován také v roce 1882 za mlynáře Josefa Tichého, kdy zde zasazen vodní cejch. Josef Tichý zde byl uváděn také při sčítání obyvatel v roce 1880, opět se synem Josefem a dcerou Margarethou a jejími dvěma dětmi.
Kolem roku 1890 mlýn vyhořel a místo zůstalo nějaký čas pusté. Další zprávy o vodní díle jsou nejasné.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Začátkem 20. století měl objekt čp. 55, kde byl dle sčítání obyvatel v roce 1921 evidován Georg Schwarz, soustružník perleťových knoflíků. V roce 1928 proběhla v čp. 55 kolaudace vodního zařízení Georga Schwarze s provozem soustružení dřeva. V seznamu vodních děl z roku 1930 není provoz uváděn vůbec. Nejasnosti kolem tohoto vodního díla jsou způsobeny častými změnami čp. (32 – 80 – 55).
Na leteckém snímku z roku 1947 budovy usedlosti ještě stojí včetně střech.
Dle ústního podání byla tato nemovitost opuštěna až v 70. letech 20. st. Následně se zde měl usadit místní podivín, který objekt zapálil a z místa zmizel.
Od roku 2014 má místo nového majitele, který opravil hráz a odtok z mlýnského rybníka.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Michael Eckert
1869 – po roce 1882 Johann Tichý
1921 Georg schwarz
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: