K fojtství patřil roku 1680 mlýn moučný a pustý mlýn pilný. Roku 1680 stál „pilný“ mlýn pustý a fojtství i s mlýnem „múčným“ obdržel fojt Zachariáš, jenž jej zanechal staršímu synu Janu.
Roku 1717 koupil fojtství od svého tchána Jana Zachariáše Jan Dobeš z rodu střítežských fojtů. Mlýny bývaly původně 3, zmíněný fojtův katastrální a 2 dominikální; z těchto jeden platil 40 R činže z mlýna a 20 R z pole; byl povinen klády vrchnosti řezati bezplatně; druhý mlýn dominikální, t. zv. „Prostřední“ prodán byl emfyteuticky roku 1757 za 150 R a roční činži 17 R; stavení obývací a mlýnské bylo již ze staviva tvrdého. Roku 1773, kdy vdova fojtova s dítkami „zůstanouc v nouzi a mnohých reštách“ s povolením panským prodala mlýn, jež k fojtství náležel. Roku 1839 koupen byl mlýn Fr. Bauerem za 3250 zl. konv. m.
Jest to rodný dům J. Em. kardinála dr. Fr. Bauera, kn. arcib. olomouckého. Nedaleko bývalého mlýna je památník tohoto zdejšího rodáka, olomouckého arcibiskupa a kardinála Františka S. Bauera. 48 Dr. František Saleský kardinál Bauer - mlynářův synek kardinálem „Prostřední“ mlýn v Hrachovci koupil roku 1839 mlynář František Bauer. Oženil se s Annou Pekárkovou z Lešné. Dne 26. ledna 1841 se jim narodil syn, kterému dali jméno po otci František. Chlapci uplývalo dětství v ruchu okolo mlýna a hospodářství na rovině nedaleko řeky Bečvy a městečka Krásno ve hře i práci s ostatními sourozenci. Už ve škole se ukázalo, že je to chlapec bystrý. Při studiu na gymnáziu v Kroměříži, a jako bohoslovec v Olomouci, vynikal nad ostatní. Na kněze byl vysvěcen roku 1863. Titulu doktora bohosloví dosáhl roku 1869, tehdy byl jmenován profesorem Nového zákona na olomoucké fakultě. Roku 1873 byl povolán na vysokou školu do Prahy, tam se pak také stal ředitelem bohosloveckého semináře. Činnost kněze Františka Bauera byla velmi rozsáhlá. V Praze se zapojil do práce v „Křesťanské akademii“ pro umění a „Dědictví sv. Prokopa“ pro vědy církevní. Začal se také zabývat literární tvorbou. Psal věroučné a liturgické články do Časopisu katolického duchovenstva, také kritické úvahy o nově vydaných knihách. Z němčiny přeložil naučnou knihu „Útěcha věrných duší v očistci“. K tisku upravil sv. Makaria egyptského „50 homilií duch.“ a „Apologeticum“ církevní- ho spisovatele Tertuliana. Učenost, práce a svědomité plnění povinnosti přivedly tohoto muže, na vesnici zrozeného, bez protekce a rodových výsad roku 1882 až na biskupský stolec v Brně. Roku 1904, po uprázdnění arcibiskupského stolce olomouckého, mu byl papežem Piem X. svěřen úřad knížete arcibiskupa v Olomouci. Už během pražských studií se kněz František Bauer zabýval křesťanským uměním. Zde pramenila jeho záliba v církevním stavitelství. Ve své František Saleský kardinál Bauer. 49 brněnské rezidenci vystavěl gotickou domácí kapli. V Sirotčinské ulici nechal podle vlastních plánů postavit kostel sv. Rodiny. Vysvětil 39 kostelů a 55 oltářů. Zřídil nový bohoslovecký seminář. Zahájil opravu a pří- stavbu dvou věží katedrálního chrámu sv. Petra a Pavla, který se pak stal ozdobou města Brna. V Olomouci vybudoval barokní kapli blahosl. Jana Sarkandra, kněžský seminář a dům pro konzistorní úřady. V Kroměříži arcibiskupské gymnasium. Za zásluhy byl Jeho Apoštolským Veličenstvem vyznamenán hodností tajného rady, velkokřížem řádu Františka Josefa a řádu Leopoldova. Roku 1911 byl jmenován kardinálem sv. církve římské a byl z knížat-biskupů olomouckých kardinálem desátým. Ani přes vysoké hodnosti a vyznamenání nezapomněl na svůj prostý původ. Do biskupského znaku přijal k uctění otcova řemesla „paleční“ mlýnské kolo. Rád se do rodného kraje vracel. Hrob rodičů a sourozenců ve Valašském Meziříčí ozdobil umělecky provedeným pomníkem. Poblíž místa někdejšího a již zaniklého „Prostředního“ mlýna v Hrachovci byl ještě za jeho života vybudován pomník lásky a vděčnosti k rodičům. Na mohyle jsou reliéfní vyobrazení kardinála Františka Bauera a jeho rodičů. Text uvádí: „V Bý- valém naproti mlýně dne 26. ledna 1841 narodil se František Bauer, kníže arcibiskup olomoucký z rodičů Františka Bauera z Šenova a manželky jeho Anny z Pekárku v Lešné.“ Pomník je datován rokem 1911. Kolem je par- čík s velkými pískovcovými kameny. Vzhled místa se ani po více jak sto letech příliš nezměnil. Jeho Eminence Dr. František Saleský kardinál Bauer, kníže-arcibiskup olomoucký, syn mlynáře, zemřel 25. 11. 1915 v Olomouci.
mlynář Josef Dobeš 2.8.1759-22.11.1814, manž. Anna, dc. Jiřího Brňovjáka v Hrachovci 1763-13.3.1831
