Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
majitelé:
Barták, evangelík, pohřben na evangelickém hřbitůvku v Tisu. Jeho syn se vystěhoval do Ameriky.
Ernst Vogel. pláteník ze Sněžného, majitel zemědělské živnosti, položené výše proti proudu směrem k Sedloňovu
Ignác Langer, z rofu Langrů Podhradských
Samek
1859 koupil František Langr
1874-1892 (a pravděpodobně až do smrti) Antonín Barták. (Důkazem je matrika evangelického sboru v Bystrém, kam rodina chodila.)
Do Ameriky/Kanady emigroval i jeho vnuk Jan Marek.
(doplnil jšk dle informací p. Marka Krause)
koupil Jaroslav Marek z Bystrého
1906 mlýn vyhořel
1907 Jaroslav Marek na místě mlýna postavil tkalcovničku na 6 stavů
tkalcovnu odkoupila firma Eisler a Fleischer z Dobrušky, rozšířena na 36 stavů
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
1930 Eisler a Fleischer, tkalcovna
1936 tkalcovnu koupili bratři Karel a František Syrovátkovi
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
po r. 1950 ukončen provoz tkalcovny
závod Sněžka, výroba kabelek
firma Gestra
(historii doplnil jšk)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Barták
- Vogel
- Langr
- Samek
- Marek
Historie mlýna také obsahuje:
Barták
Ernst Vogel
1859 František Langr
Ignác Langr
Samek
1874-1892 Antonín Barták
Jaroslav Marek
firma Eisler a Fleischer
1936 Karela a František Syrovátkovi
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
