Zadržuje-li mlynář dlouho vodu,
musí ji stejně nakonec nechat běžet.
(německé přísloví)

Brinkův mlýn

Brinkův mlýn
76
1770-1804: 89, 1804-1945: Brand 1
Deštné v Orlických horách
517 91
Rychnov nad Kněžnou
Deštné v Orlických horách
50° 18' 39.9'', 16° 20' 31.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
K mlýnu s hostincem byla v r. 1908 přistavěna tkalcovna.
1964 n. p. Tepna Nové Město nad Metují přestavěl na rekreační středisko, v dnešní době opuštěné a zpustlé.
1 km od kostela v Deštném
Deštná
nepřístupný

Obecná historie:

"...Koncem minulého století a počátkem století tohoto byly majiteli rody Brinkeových. Ke mlýnu patřilo též slušné hospodářství, stojící asi 50 kroků na druhé straně u silnice... Mlynář Brinke měl pár silných koní a když mlýn byl z provozu již vyřazen, věnoval se svážení dříví po lesích a haluzačil. Ve zbývající místnosti zavedl šenk, výčep piva a lihovin a ze mlýna se stala putyka. Po smrti Brinkeově stal se majitelem Fridolín Bauer, který se pravděpodobně do mlýna přiženil a hospodářství zdědil syn Brinkeho. Nový majitel nechal v roce 1908 na místě mlýna postavit mechanickou tkalcovnu pro 10 stavů a při šenku ještě tkalcoval. Přišel rok 1945, kdy obyvatelé německé národnosti museli se z pohraničí vystěhovat a s nimi byl odsunut Bauer i mladý Brinke..." Zdroj: http://www.destne.info/historie/mlyny/


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1602 Jan Rudolf Trčka z Lípy, držitel opočenského panství vydává hamfešt Jiřímu Kellerovi, kterým potvrzuje privilegium z roku 1595, které Keller obdržel od jeho předchůdce Kryštofa Jaroslava Trčky z Lípy na skelnou huť a další grunty, mj. dva statky a mlýn u Deštného

1610 skelnou huť převzal Donát Preussler

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1642 zemřel Donát Preussler, sklářské majetky převzal syn syn Jiří

1651 Soupis poddaných podle víry: sklářský mistr Jiří Preüsler (50 let), jeho žena Anna (38), synové Donát (18) a Samuel (6), dcery Anna (14) a Justina (3), všichni poddaní nekatolíci bez naděje na obrácení, knecht Jiří Tschink (22) z panství Solnice, rovněž nekatolík; mlynář Josef Schreffel (36 let) ze  Slezska, jeho žena Anna (44) z Opavy, syn Mates (16) z Opavy, všichni také nekatolíci bez naděje na obrácení.

1654 Berní rula: Jiřík Prejsler má svůj mlejnec o 1 kole, týž drží huť sklennou, 7 gruntovních chalup pro podruhy atd.

1655 vdova Anna, Glasmeisterin

1658 2. manžel Antonín Friedrich, ze sklářského rodu

synové Jiřího Preusslera Donát a Samuel, majetek zadlužen, část získal Jiří Rogel, rychtář v Deštném

1664 držitelé panství Černíkovice bratři Leopold Vilém a Karel Kraftové z Lammersdorfu splácejí dluhy a přebírají majtek Jiřího Preusslera a Jiřího Rogela, zakládají zde panský dvorec

1676 panství Černíkovice zakupuje František Karel I. Libštejnský z Kolovrat

1694 mlýn emfyteuticky zakoupil Kryštof Brinke (Brüncke, 1643-1740), patrně z České Lípy, manžel Anny Preusslerové, dcery Samuela Preusslera

1728 prodává mlýn svému zeti Antonínu Reichlovi (1688-1739), synu mlynáře Jana Reichela (možná nájemce tohoto mlýna) a manželu Rosiny roz. Brinke

dcera Anna Marie Reichlová (1717-1786), I. manžel Jiří Gaiswinkler, vdovec, zemřel 2 roky po svatbě, II. manžel Jan Jindřich Peter, mlynář z Javornice (1725-1772)

syn Jan Jindřich Peter ml. (1749-1773)

syn Jan Josef Peter (1776-1850)

bratranec Ignác Peter (*1850)

syn Jana Josefa František Josef Peter (1800-1880)

 

 

dcera Gertruda Peterová (1834-1905), 1857 provdaná za mlynáře Jana Bauera (1834-1903)

syn Fridolín Bauer (1866-1925)

zakládá hospodu "Brinkamühle"

1908 Fridolín Bauer přistavěl tkalcovnu pro 8 stavů

1925 Fridolín Bauer zemřel, mlýn převzal Fridolín Bauer ml. (1893-1945)

1930 Fridolín Bauer, tkalcovna

1931 bylo v tkalcovně zaměstnáno 5 lidí

Fridolín Bauer zvolen starostou Deštného

červen 1945 Fridolín Bauer zavražděn spolu s dalšími 21 německými sousedy u Masarykový chaty na Šerlichu komandem tzv. partyzánů

1945 národní správce Josef Beznosek mlýn vyraboval a zmizel

(doplnil jšk)

1964 objekt převzal n.p. Jasna, přestavěno na rekreační chatu, později převzal n.p. Tepna Nové město nad Metují

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Brinke
  • Bauer
  • Keller
  • Köller
  • Preussler
  • Prejsler
  • Peter
  • Schreffel

Historie mlýna také obsahuje:

1595-1610 Jiří Keller (Köller)

1610-1642 Donát Preussler

1642-1655 Jiři Preussler

1651 Josef Schreffel

1655 vdova Anna

1658 Antonín Friedrich

-1664 Donát a Samuel Preusslerové

Jiří Rogel

1664-1676 Leopold Vilém a Karel Kraftové z Lammersdorfu

1676-1694 František Karel I. Libštejnský z Kolovrat

1694-1728 Kryštof Brinke (Brüncke)

1728-1739 Antonín Reichel

1739-1741 Jiří Gaiswinkler

1741 Jan Jindřich Peter

Jan Jindřich Peter ml.

Jan Josef Peter

Ignác Peter

-1880 František Josef Peter

1880-1903 Jan Bauer

1903-1925 Fridolín Bauer

1925-1945 Fridolín Bauer ml.

1945 Josef Beznosek

1965 n.p. Jasna Nové Město nad Metují

n.p. Tepna

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • tkalcovna
            1930 tkalcovna
              Popis
              Popis
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,77 m3/s, spád 4,8 m, výkon 3,2 HP
              Typbenzínový motor
              StavDochovaný
              Popis1922 zřízen pomocný benzínový motor
              Typbenzínový motor
              StavDochovaný
              Popis1922 zřízen pomocný benzínový motor
              Historické technologické prvky
              AutorRafał T. Prinke
              Název„Młyn Brinków” w Deštném – historia genealogiczna
              AutorRafał T. Prinke
              Název„Młyn Brinków” w Deštném – historia genealogiczna
              AutorJaromír Maisner
              NázevStaré mlýny v Orlických horách
              Rok vydání1962
              Místo vydáníKounov
              Další upřesněnís. 150-151
              Odkazorig. rkp. uložen v SOkA Rychnov nad Kněžnou
              AutorJosef Hejzlar
              NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku III.
              Rok vydání1962
              Místo vydáníNedvězí
              Další upřesněnís. 38
              Odkazorig. rkp. uložen v SOkA Rychnov nad Kněžnou
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 12

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Obrazy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Ostatní

              Vytvořeno

              10.3.2013 11:51 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 10.3.2013 18:32
              doxa (Jan Škoda) 1.10.2025 16:18