Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Údajně vypálen za husitských válek
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1710 opět vyhořel, po po rekonstrukci nazýván Nový mlýn
v majetku pěti generací rodu Varhaníků z Otvovic
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1840 Vojtěch Varhaník
6. října 1858 zemřel Vojtěch Varhaník, poslední svého rodu
mlýn zakoupil Čeněk Bauer, mlýn přestavěl na válcový
První světová válka (1914–1918)
1929 ukončeno mletí, mlýnské kolo údajně přeříznuto na polovinu
V roce 1930 byl ve mlýně mlynář Bedřich Bauer.
Do mlýna docházel budoucí prezident Antonín Zápotocký ze Zákolan, údajně za dcerami mlynáře Bauera.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- Zánik mlynářské živnosti
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1960 zakoupil sochař Miroslav Jírava, mlýn postupně opravil a vybudoval zde sochařskou galerii pod širým nebem
do mlýna dále zajížděli herečka Ljuba Hermannová, Čtverák a stavitel Dvořáček
24. února 2002 umírá sochař Miroslav Jírava, mlýn spravuje vdova Sidonie, 2004 znovu provdaná za Petra Kaftana, rovněž sochaře
(historii doplnil jšk)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
5 generací Varhaníků
1840-1858 Vojtěch Varhaník
1858- Čeněk Bauer
1930 - Bedřich Bauer.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Princezna Juliana, dcera Sukoráda z Okoře stále odmítala nápadníky, které jí otec dohazoval. Jednou potkala v lese mladého mlynářského Vnislava Koldu a zamilovala se do něho. Oterc ji za to uvěznil ve věži, Vnislav však mříže vylámal, usedl na kůň a pannu unášel. U Tuchoměřic posvačili, tam je však pan Sukorád dostihl a oba zastřelil svými bambitkami. Tomuto místu se dodnes říká "na Julianě".
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
